Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - - - ROZHOVORY - - - - - - - - - - -

Na státních dotacích do kultury nevidim vůbec nic špatnýho, spíš naopak...

Na státních dotacích do kultury nevidim vůbec nic špatnýho, spíš naopak...

Martin aka Bierce, Exxon, Terezka (Budějovický manifest)

autor: Dav Rodriguez | 3. 11. 2009, 22:05:12 | návštěv: 3574 | reakcí: 5

Budějovický Manifest - naprosto šílená akce, která v průběhu 6. a 7. listopadu promění jihočeskou metropoli v kulturní centrum republiky. Kromě nadupanýho hudebního line-upu, jež láká opravdu širokou žánrovou pestrostí (33 interpretů v rozptylu hardcore/punk/noise/folk/industrial/recitál/jazz) bude k vidění také série přednášek (Člověk v tísni, Ústav pro studium totalitních režimů), stejně jako řada divadelních představení a vernisáže. Budějovice se svejma aktivitama už delší čas hlásej o slovo - mladý lidi, mladej vítr, určitě bylo, na co se ptát...




Tak jo, tenhle rozhovor by měl bejt především o Budějovickým Manifestu -
akci, kterou jste upekli v předvečer jednoho výročí, který by nám všem mělo něco připomenout. Co všechno bude na festivalu k vidění, kolik čekáte lidí a co si od něj slibujete? Jedná se o jednorázovou akci, nebo počítáte s tím, že by se z Manifestu mohla nakonec stát pěkná tradice/každoroční meeting?

Terezka:
Prostě jsme seděli u piva a zase nadávali na to, jak to tady vypadá a jak je to všem jedno...Tak jsme si řekli, že je třeba lidi trochu popíchnout a napadlo nás udělat fest."
Exxon:
„Lidí čekám všude plno, jen nevím, kolik z nich bude přesně vědět, proč vlastně přišli, kéž by se to dozvěděli aspoň s odstupem... a co bude s náma jako s týmem manifestu? To fakt nevím. Asi zas každý po svém a třeba se něco někdy..."

Jak jste na tuhle ideu přišli, nějaký konkrétní inspirace?
Exxon:
„Nechci být konkrétní, jde hlavně o to, jak to tady všude kolem vypadá, kdo tady ještě pořád vládne a kdo tu chce zase vládnout a podobně. Mě osobně rozčiluje nezájem lidí o dění kolem, každej si většinou jen stěžuje, ale nikdo nic nedělá. Podle mě je to ale právě na nás."

Kdo za festivalem stojí, jak jsou rozložený síly/role? Chceme vaše jména, adresy, prachy a tak dále - takže prosím, můžete o sobě něco říct, čemu se normálně věnujete..?

Exxon:
Jsme čtyři plus.  Síly jsou rozložený podle toho, kolik jich kdo má, a taky podle toho, co mu jde, co ještě zvládá. No každej máme nějakou tu svojí specialitku. V osobním životě se věnuju lecčemu, ničemu však důsledně :-) a v Budějovicích žiju asi tak dva roky a jsem tu rád."

Terezka:
Toho času Budějice, studuju, pracuju, nesportuju a chodím na procházky se psem..."

Martin aka Bierce:
„Tak nějak dýl, než by bylo nutný,  se věnuju studiu filmový produkce, aniž bych tuhle činnost nějak výrazně zužitkoval. Mám jistý plány, o kterých mluvim jenom sám se sebou, jejichž velkolepost je mým sebevědomím srážena do kolonky malicherný a neuskutečnitelný. Baví mě italský artový a brakový filmy, obvzláště ty s Klausem Kinským, francouzský kriminálky, Lovecraft a spol., Unwound, 8mm, comicsy, vinyly a hudba různejch žánrů. Pracuju a nepracuju ala princezna koloběžka a víc asi nestojí ani  za řeč..."

Kolik vám na jednotlivejch místech (kluby, galerie, divadla) bude pomáhat lidí? Na jakým principu tahle pomoc funguje, platíte například za zvuk, za pořadatele, stage managery a jiný lidi, který se kolem toho humbuku budou motat, nebo to celý funguje na principu dobrovolnosti? Musí bejt asi těžký to celý synchronizovat ...

Exxon: „
Až do teď jsme všechno dělali společně, každej to, co mu šlo, žádný striktní úkolování...poslední věc pak byla, že jsme si mezi sebe rozdělili jednotlivý stage. Každej máme jednoho kamaráda k sobě, někdo nám pomohl s webem, jinak nám třeba ještě pomůžou kamarádky vařit, taky si od někoho půjčujem byty na nocleh, aparáty pro muzikanty atd... všechno si děláme sami, báli jsme se, že kdyby nás bylo moc, byl by v organizaci chaos... už takhle ve čtyřech je to hodně veselý, sejít se, domluvit věci a tak dále. Ke zvuku asi tolik - je to většinou o klubech, takže to stálo dost ukecávání, ale všichni nám nakonec vyšli maximálně vstříc."
Terezka:
„Přesně jak říká Exxon, každou stage má na starosti jeden z nás a ten si k sobě ulovil jednoho až dva pomocníky, tzv. holky pro všechno, aby to odsejpalo. Ti to dělají zadáčo, protože se jim myšlenka festu líbí a mají chuť se nějak zapojit a pomoci nám."


Jak je to s financema, kolik to ve finále přes rozpočtovou čáru hází, jak moc v tom visí státní prachy?

Exxon:
„O penězích se nám mluvit nechce, něco nám dala Nadace Život umělce, něco různí soukromníci, samozřejmě nám hodně pomohly kluby, a co se týká státních pěnez asi patnáct procent rozpočtu pokryl dar primátora města, státní peníze to samozřejmě jsou, ale jde spíš o to, že ho festival zaujal."
Terezka:
„Rozhodně nechceme bejt nějak konkrétní, sehnali jsme zkrátka to, co jsme sehnali a jediný peníze, který nejsou od soukromníků, jsou peníze od primátora Budějic, výši ale říkat fakt nebudem. Každopádně pomohla každá kačka, to je jasný..."

Jak se vlastně vy, jakožto pořadatelé takovýhle poměrně dost rozsáhlý kulturní akce, díváte na účast státních peněz v kultuře? Dotace do kultury - je to dobře/špatně, je vám to jedno, neřešíte? Ptám se proto, že v současnosti ve „scéně" nepanuje vůči státním prachům příliš vstřícnej názor (naposledy bodoval třebas Bonus se svým „Když tě slyším říkat punk"). Jak vy sami tenhle postoj vnímáte - předpokládám, že vhledem k tomu, na čem právě pracujete, se s ním asi nemůžete úplně ztotožnit. Zároveň však vím, že alespoň někteří z vás působí v kolektivech, který jsou svojí  povahou zaměřený na marginální oblasti kultury (booking, pořádání benfitů, promítání, festival) a právě tyhle aktivity fungujou na ryze DIY principech.
Exxon:
„Z mýho pohledu jde asi o to, že chápu stát jako něco, co je tu pro nás, čili je jasný, že kultura je jen jedna z věcí, kterou musí jako vše zastřešující subjekt podporovat. Pokud jde o věci v kultuře alternativní, nejsme naivní a víme, že do ní nikdy peníze nepůjdou  a když jo, tak vždy jen to nuzný minimum. Při tvorbě akcí, jež jsou určený pro úzkej okruh lidí, je to vždycky jenom o DIY principech, ale nám šlo o to, oslovit lidi i mimo naše běžný pole působnosti, proto je akce tak velká a žánrově rozmanitá, proto na ní vystoupí  i někteří tzv. komerčnější  umělci a opět k těm penězům, pro mě bylo třeba příjemný zjištění, že ve vedení města je někdo rozumnej. Byly to pro nás vůbec první jednání s lidma na kraji a na městě  a musím dodat, že to fakt tak hrozný nebylo:-)"

Martin aka Bierce:
„Na státních dotacích do kultury nevidim vůbec nic špatnýho, spíš naopak... Myslim, že intelektuální úroveň společnosti je úzce spjatá právě s mírou kulturního života. To, že maj lidi potřebu něco tvořit nebo se třeba jenom kochat obrazem hudbou atd., je v jistým smyslu známkou zdravý společnosti. Takže proč to nepodporovat? Pokud jde o DIY scénu, tyhle snahy mi byly vždycky sympatický, na druhou stranu mi zase ale vadí ty ultra ortodoxní názory. Třeba ten Bourkovo text o tom, že je špatný brát prachy od státu, protože kácí stromy, zavírá squaty a kdovíco. Kdybych se měl podle toho řídit a bejt fakt zásadovej, tak bych musel přestat jezdit autem, používat telefon atd.,  protože tim vlastně pořád podporuju korporace. Zároveň si však myslím, že nakonec je asi i dobrý, že někdo zastává taky tohle stanovisko, teď to myslím zejména v tý názorový rovině, napomáhá to zachovávat určitou vyváženost a rovnováhu stanovisek a postojů."


Jak byste Manifest charakterizovali? Vnímáte jej pořád jako částečně/plně DIY, nebo je to happening, kterej dotuje stát/sponzoři? Cejtíte se státem/sponzory nějakým způsobem determinovaný - například co se dramaturgie týče? Zasahoval vám někdo do toho, co v rámci Manifestu uvedete, nebo jste měli v dramaturgii absolutně volnou ruku?

Exxon: „
Jak by nám mohl někdo do dramaturgie zasahovat?!  Ne, prostě jak řikám -  jediný prachy jsme dostali od primátora a ten nám je dal bez toho, aniž by onen program vůbec nějak řešil, šlo mu spíš o to, co děláme, to samý platí pro firmy."

Terezka:
„Máme sice peníze od primátora, ale nikdo nám nikde nic nediktoval...Peníze i záštitu nám dal už ve chvíli, kdy program zdaleka nebyl připravenej a udělal to čistě proto, že je to budějovická akce, s jejíž myšlenkou se ztotožnil, tečka. Co se týče principů DIY, nemyslím si, že by Manifest byl neslučitelnej, my jsme se snažili nějaký peníze sehnat a nakonec se nám to povedlo i s tím, že máme část od města. Já s tím problém nemám, možná je to taky tím, že jsem s primátorem sama mluvila."


Lze to brát i tak, že stát a jeho prachy/prostor, kterej v rámci různejch programů poskytuje, může skupina lidí využít k tomu, aby dál šířila skvělou myšlenku, i když zrovna patronát primátora Budějovic není pod plakátem nic moc? Myslíte si, že takovejhle typ „revolty" a la
„rozebrat systém zevnitř" má svoje opodstatnění/může fungovat? Jak se například díváte na existenci nízkoprahovejch center? Vnímáte nízkopraháče pozitivně, popřípadě myslíte si, že právě takovýhle instituce můžou do budoucna člověka nasměrovat na správnou cestu, aby dělal to, co právě dělá a dělal to dobře? (Mluvím z vlastní zkušenosti: vyrůstal jsem na sídláku, kterej krom poflakování uprostřed panelovýho města, chlastání, hulení trávy a čmárání po zdech nenabízel moc možností, jak se realizovat. Po čase tu vzniknul klub, kde jsme měli zkušebnu, fotodílnu a různý workshopy... utvořila se komunita mladejch lidí, který pojila chuť něco dělat. Tenhle kolektiv fungoval de facto na samosprávnejch principech, dělali jsme si vlastní koncerty, divadla, workshopy, celý to bylo v naší režii, a to nás vlastně naučilo samostatnosti a spolehlivosti. Zároveň by však někdo mohl namítnout - no jo, jenže za státní prachy a granty... bez kterejch by nebylo ani hovno). Myslíte, že v tom, co se snažím možná trochu zmateně naznačit, je rozpor, nebo je to v cajku?

Exxon:
„Já sem třeba už tak trochu z generace, která nic takovýho nezažila a hlavně ze zapadákova na západě, kde nic takovýho není snad ani doteď, je mi jasný, že v dnešní době není pro mladý lidi nic důležitějšího než právě tohle, zvlášť ve velkejch městech a na sídlištích...Lidi dneska obyčejně jen dřepěj u počítačů nebo v knajpách, nechtějí zasahovat do dění okolo sebe, myslim si, že místa, kde se můžou realizovat, seznamovat a potkávat se, je k tomu určitě vedou."
Terezka: „
No, nemyslím si, že naším cílem je nějak „rozebírat systém zevnitř". Nám jde především o to, abychom touhle akcí nakopli lidi k tomu, aby dali najevo svůj názor, pokud se jim něco nelíbí a začali s tím sami něco dělat. Já občanský hnutí a nízkoprahový centra podporuju, vnímám je jako možnost, jak se projevit, realizovat se, když na to člověk nechce být sám, a máš asi i pravdu v tom, že to člověka někam nasměruje, každopádně klobouk dolů před každým, kdo se v tom angažuje. Bez peněz to ale nejde. A bohužel stále platí i to, že není dostatek peněz  nebo řekněme spíš vůle soukromýho sektoru, aby část z těchto aktivit zafinancoval. Vůbec problematika financování nevládního a neziskový sektoru má v Čechách zatím dost krátkou tradici... zatímco na západě je to tak trochu prestiž jednolivejch firem, tady stále převládá  názor:  nepustit ani kačku. Ten, kdo sháněl peníze na nějakou akci, ostatně ví, jak to je. Proto do toho zatím musí vstupovat stát, a i když je tam spousta nesrovnalostí, tak bez toho to asi fakt nejde...Jinak se můžu ztotožnit s Exxonem. Stát jako vše zastřešující subjekt by měl mít určitě zájem tyhle projekty podporovat."

Festival „si klade za cíl oslovit (...) širokou veřejnost nejen kulturním programem, ale i společnou myšlenkou - připomenout lidem povahu slova svoboda, které se v posledních letech vykládá zcela odlišným způsobem a dává prostor i těm, kteří samotnou svobodu omezují." Jak sami pojem „svoboda" vnímáte? Co pro vás znamená/na kolik si ji ceníte...?

Exxon:
„Svoboda je zásadní věc v životě každého z nás a nakolik si jí ceníme, na to si musí odpovědět každý sám za sebe...."Terezka: Svoboda se přeci ocenit nedá. Pro mne je svoboda vlastně všechno, co chci. Jde především o ten pocit, že to, co dělám, je to, co opravdu chci a dělám to, jak to cítím, bez toho, aby mi někdo diktoval, co, proč, jak a tak dále..."


Na nový, expandující budějovický scéně se mi od začátku líbila žánrová pestrost. Například kluci z
NAAB v rámci svejch večerů davají dost širokej prostor kapelám, který jdou fakt mimo a zdánlivě se může zdát, že jde o neslučitelný elementy a žánry - můžeme se bavit o pravidelnejch návštěvách mosteckýho výplachu NAPALM, folkovejch věcech typu Chris & Emily nebo koncertu hiphopovýho freaka Astronautalise. V analogii na tohle se vás chci zeptat na line-up festivalu, resp. jak to bylo s jeho sestavováním? Každej si vzal pod svůj patronát jedno určitý místo-klub nebo jste na různý místa dosadili každej svoje favority?

Exxon:
„Je jasný, že si tam každej z nás dohodil svoje koně a starý známý, většinou z míst, odkud pochází, zbytek jsme dali do kupy tak nějak společně, prostě jsme se průběžně scházeli a domlouvali se, manifest se zvětšoval a zvětšoval. Začali jsme mít i vyšší cíle a tak jsme koukali po kapelách, který se pohybují někde na hraně toho tzv. „mainstreamu" , abychom neurazili sami sebe a zároveň na Manifest přitáhli i jiný než náročný alternativní posluchače. Co se týče akcí NAAB, tak ty jsou prostě dokonalý!!! Širokej rozptyl, obrovská kvalita, chuť něco dělat, i když je předem vlastně jasný, že to bude průser.  Chce to jen trpělivost, myslím, že se to poslední rok v Budějovicích fakt zvedlo a doufám, že bude ještě líp!"
Terezka:
„Ze začátku jsme si řekli, že tam chceme každej ,,to svý", plus něco, co by zaujalo taky jiný lidi. Chtěli jsme, aby se tam našel každej posluchač, abychom oslovili i lidi, kterejm se líbí trochu jiná muzika než nám...Seděli jsme nad tím, házeli na papír různý jména, ty jsme si pak rozebrali a následně oslovili kapely s tím, jestli by přijely a za jakejch podmínek, tj. jestli zadara nebo směšnej honorář. No a pak se nám to začlo všechno rýsovat..."


Na webu píšete, že jste to celý pro velkej počet zájemců museli nějak zkrouhnout...

Exxon:
„Jsou tu jen ty kapely, který nám vyšly vstříc, našla se i spousta takovejch, který nás poslaly hned do prdele, možná to bylo tím, že nedůvěřovaly našim organizačním schopnostem, že to celý zvládneme ukočírovat, možná neměly náladu, nevim...Každopádně už teď jsou na naší černý listině:-)"
Terezka:
„Vybírali jsme čistě podle sebe a taky tak trochu podle peněz, kterejch nemáme moc...Některý účinkující přijedou zadara, některý za cesťák. Kluby nám vyšly vstříc, i co se týče občerstvení."


Kdo zařizoval divadla?
Exxon:
„No tak Kašpárek je hvězda z Budějovic, znám je z hospody, jak jinak žejo...  takže to nebyl zas až takovej problém a nejen to! Navíc nám moc pomohli s kontakty na dvě skvělý kapely, co na festivalu vystoupí. Jinak jsem to vlastně zařizoval já,  Víťa Marčík jr. a jeho kamarádi z Flákačů. Představení Kontrabasista je zase sólovka Dominika Linky, kterej pro změnu hraje v Kašpárkovi, takže se to celý tak nějak proplejtá a schází..."

Jak jste se dostali ke spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů a Člověkem v tísni? Sami se vám nabídli nebo v tom byly nějaký konexe? Nápad rozšířit to na školy je suprovej...

Exxon:
„Tak tuhle věc má na svědomí Kožen -  týpek z našeho týmu. Normálně dělá v Budějovicích akce pod hlavičkou HUKOTu, dělal třeba Plastiky, Vokatou, tuším i OTK, pomáhá hodně mladejm kapelám, zaměřuje se převážně na punk a underground. Školy nás trochu zklamaly, moc velkej zájem nakonec neprojevily, v podstatě žádnej... Teď se to teda na poslední chvíli snaží napravit, co vím tak hlavně proto, že se ozvali sami studenti. Já osobně jsem z toho dost zklamanej. Cílová skupina měla bejt právě tahle, nevim proč, ale školy to moc vážně nevzaly."
Terezka:
„Co se týče Člověka v tísni, tam jsme napsali Šimonu Pánkovi, ten náš návrh poslal dál a ozvali se lidi z ČvT, který  měli nápad na přednášku a tak. Školy nás napadly kvůli tomu, že kdo jinej než mladý lidi by měli vědět, o co nám jde, v jejich rukou je budoucnost, podoba toho, v čem budeme žít. Jak ale říká Exxon, školy moc nezareagovaly. Rozhodli jsme se nakonec jinak - přednášky uděláme asi jako takovej kompromis mezi školou a veřejností...budeme rádi, ať už přijde kdokoliv."


Na festivalu takového formátu mi trochu chybí promítání nějakejch naučnejch filmů s následnou diskuzí (témat a námětů by se našlo určitě dost). Proč se tohle nerealizovalo? Nezbývaly už prachy, kapacita, nebyl prostor, energie...?

Terezka: „
No to už bychom asi fakt nezvládli, to teda ne. Film se bude promítat  v rámci přednášky ČvT a pokud to zvládneme, tak i mezi kapelami - krátký spoty, týkající se právě toho, co nám vadí."
Exxon:
Jo, je toho fakt moc i takhle, samozřejmě byla spoustu dalších věcí, který se mohly realizovat, ale už bychom to prostě nedali."


V prohlášení Manifestu píšete o tom, že
chcete v lidech „probudit přesvědčení, že každý má moc měnit věci kolem sebe." Co si myslíte, že se touhle akcí změní/dává to pro vás alespoň trochu nějakej smysl?

Exxon:
„Nemáme přehnaný očekávání, ale budeme rádi, když se o tom začne mezi lidma mluvit, když se začnou po hospodách dohadovat právě o tom, jestli mají šanci něco měnit. A jestli věřim ve smysl festivalu?! Jasně že ano!! Jsem realista, ale těžko by se dalo přemýšlet o tom, jestli to jde, když to nezkusíš."
Terezka:
Za sebe můžu říct, že ve smysl festivalu naprosto věřim, to bych ho asi nedělala... A budu samozřejmě ráda i za jednoho jedinýho člověka, kterej si pak ráno řekne: jo, něco na tom je, asi maj pravdu..."


Jak se sami ve svejch každodenních životech snažíte o změnu - ať už na jakýmkoliv poli: kultura/politika/práva zvířat/ekologie? Co ve svým volným čase normálně děláte?
Exxon:
„Pokouším se dostudovat, tak nějak pořád hledám ten správnej job a uplatnění, snažim se říkat věci na rovinu, tak jak jsou, vyjadřovat názory a stanoviska o tom, co si myslim...Většinou se rád bavim s lidma, baví mě diskutovat o věcech, který mi přijdou důležitý  a někdy jsem s tím pro okolí asi už dost otravnej. Ve volným čase dělám muziku, psa už bohužel nemám..."
Terezka:
Dělám to, co mě baví, nejsem nijak zvlášť akční, ale je fakt, že aktivnější jsem na poli ekologie a všech věcí kolem, takže tu & nbsp;spadají logicky i zvířata, to je jasný. Dál třeba podporuju Tibet - mám holčičku z Malého Tibetu, ale na tom vlastně vůbec nezáleží, nechce se mi to všechno vyjmenovávat, prostě dělám to, co chci a rozhodně nemlčím, když se mi něco nelíbí."

Budějovice jdou v poslední době hodně nahoru. Nejde přehlédnout rostoucí základnu noisovejch fanoušků, první vlaštovky jdou i z tábora kapel. Jakej by to do budoucna celý mohlo nabrat směr, nějaký tipy z jihu?

Exxon: Myslim, že Budějky nahoru jdou, ale ještě to není pořád ono. Doufám, že i Manifest svojí troškou napomůže zvednout sledovanost týhle scény, hlavně programem ve Velbloudu. Z kapel bych určitě vypíchnul Nuly a Psychedelický flákače na odstřel. Naprostá pecka se rýsuje pod názvem Depakine Chrono, jinak mě napadaj ještě třeba Zutro... našlo by se toho ale určitě víc."
Terezka:
„Tak Budějice valej, to je jasný a samozřejmě je to jedině dobře...Co doporučit? To nejde takhle striktně říct, asi cokoliv...Člověk musí zkoušet všechno...Já jsem třeba okouzlena Five Seconds To Leave...."

A závěrem nějaký vaše tajný tipy, co bude festivalová pecka?
Exxon:
„Tak já osobně sjedu celej páteční velbloud, zkouknu vernisáže, v sobotu ráno Kašpárka a potom budu tak nějak pendlovat  mezi Solnicí a Velbloudem...Chtěl bych stihnout Folk3mail ve Fabrice, ale moje tipy jsou jasný: bratři Holubcové a vůbec celá Solnice, určitě Negero, Skupina štěstí, Hm.. .mohl bych pokračovat dál, program jsme si stavěli tak, aby se nám líbil."
Terezka:
Pátek:  přednáška ČvT --- divadlo Já to jsem --- Transwaggon ---Veena--- Skupina štěstí --- Short Time --- Negero

sobotec: budu na Bloudový scéně, z tý vypíchnu Zabloudil@, Edith, Jiříkáče a Děti děště. Jinak snad dopoledne stihnu Kašpárka."

Díky za rozhovor!

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 5
exxon
18. 11. 2009, 16:59:38
když myslíš.......

ortodox
17. 11. 2009, 14:54:34
hehe "stát je tu pro nás" tak přesně tohle chcou abyste si e mysleli, šašci... je jasne, že nejde žít tak, abysme nějakým způsobem "nekolaborovali" se státem, ale přímo si o ty peníze žádat??? to není snaha žít si svůj malý život, ale aktivní vyjádření podpory "systému"...

Odpověď uzivateli ortodox:
3. 11. 2010, 14:41:50
zas nic
jeste jsem to neudelal, ale kurva zas premyslim, ze kdyz pracuju, a dane, co jdou statu, jsou ctvrtina myho platu, tak co je kurva spatnyho na tom, ze si kus vezmu zpatky na usporadani koncertu, nebo je treba ubrat si jeste jednu ctvrtinu??? abych byl diy? žít, to je aktivní vyjádření podpory systému, vole

hořčici nebo kečup?
4. 11. 2009, 17:13:24
a bude Bugrr něco zpívat s Kašpárkem v rohlíku????

vasa
4. 11. 2009, 15:58:00
ole!

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek