Zvukový Frankenstein Wouter Jaspers/ Franz Fjodor z Nizozemí zkoumá temná zákoutí lidských jatek, jejichž nahrávky potom chirurgicky upravuje do táhlých drones a dark ambient/ folkových kompozic. Na Flédě vystoupí v rámci Heavy Mental party 29. 9. 2009 spolu s Ericem Arnem, Michalem Michálkem a DJs Fuzzy Osbourne a Mslvc (MIDI LIDI).
Vystupuješ teď tak často, jako rockové hvězdy - skoro každý den. Liší se od sebe jednotlivé koncerty? A kde bereš všechnu tu energii a inspiraci?
Každý koncert je nový a vzrušující; nové místo konání, noví lidé a jiná nálada. Ale co platí obecně je, že vždy musím odhadnout měřítka místních lidí. Hrál jsem na přepychových uměleckých show, stejně jako v garážích v Rusku při teplotě -10°C. Takže každé vystoupení je originál, ale kamkoliv jdu, cítím lásku. Rád se taky potuluju osamělými městy, chodím tam, kde ještě nikdo nebyl, což je slyšet také z mojí hudby.
Používáš mnoho rozličného vybavení - syntetizátory, kontaktní mikrofony, klasické hudební nástroje... Co používáš nejradši?
Nejvíc spřízněný se cítím s varhany. Mnoho akordů, co se proplétají a vrství frekvence dronů, snažím se s nimi zachytit nějaké kouzlo... Jeden z mých nejaktuálnějších inspiračních zdrojů, pokud se bavíme o varhanech, je Hermann Nitsch a jeho dlouhé koncerty pro kostelní varhany. Slyšel jsem ho před pár týdny ve svém rodném městě a měl jsem pocit, jako by ty tóny převzal z mojí hlavy. Taky rád hraju na kytaru přejížděním s kovovou násadkou stylem slide guitar a na strunné nástroje ze Středovýchodu.
Pracuješ s field recordings, nahrávky často pocházejí z depresivních míst se silnou minulostí jako okolí Černobylu nebo Terezín. Proč si vybíráš taková místa?
Chci přijímat svět jako takový, zejména lidský strach. Každý se něčeho bojíme, každý ho zakusíme. A potom jdeme dál. Proč ale se na chvíli nepozastavit a nezkusit se zamyslet nad tím, o co jde? Podávám posluchačům zrcadlo, ti si s ním mohou dělat cokoliv, co uznají za vhodné.
Od šestnácti let jsi hrál v různých kapelách. Jaké je tvé hudební pozadí?
Začal jsem v metalové kapele, která byla vlastně docela strašná, ale někdo v nás uviděl potenciál a poslal nás na turné po Polsku. Tam jsem si poprvé zkusil, jaké to je, představit své nápady dalším lidem. Nechci změnit svět, to je na Bonovi, ale rád komunikuju. Po téhle metalové kapele jsem rozjel nějaké další projekty a skončil jsem tak, jak jsem teď, hraju a vystupuju prakticky neustále.
Co pro tebe znamená zvuk?
Obecně hudbu. Ale zejména některé zvuky dokážou lidmi pohnout, přizpůsobit mozek, donutit je jít, nebo se zastavit. Rád používám zvuk a hudbu hlavně k vytvoření vibrace pro posluchače, pulzujícímu rytmickému hřmění skrz jejich mozky.
Můžeš nám říct více k projektu 4DALADIEZ?
Je to kooperace, ve které působím já, Bas Verbeek, Bas Welling, Vincent Koreman a Steffan de Turck - všichni přední experimentální hudebníci z Tilburgu. Oblékáme se do bílé, barvy Boha, a rozjíždíme našlapané jamy! Očekávej hluboké drony a free jazz. Začátkem příštího roku nám vyjde nová nahrávka, bude se jmenovat „White Power, White Poser".
Ty sám taky pracuješ na novém albu. Jak se bude lišit od tvého předchozího, „Exhibition"? Četla jsem, že na něm budeš spolupracovat s různými zpěváky...
Je hlubší a víc sofistikované, je jako nekonečná cesta vlakem. Pracuju na něm devět měsíců a už je skoro hotové! Budou na něm hostovat zajímaví hudebníci jako Sten Ove Toft a Emil Nikolaisen z Norska, taky jeden z nejlepších nizozemských zpěváků - Koen Willem Toering a Helena Sanders, která hraje na akordeon ve skladbě „Glorious Days."
Když mluvíme o kolaboracích, se kterým žijícím či mrtvým umělcem bys rád spolupracoval?
Hrozně rád bych něco udělal s Johnem Calem, jsem velký fanoušek Velvet Underground a jeho sólové práce taky hodně uznávám. Kromě toho zbožňuju Vincenta Koremana, neskutečně talentovaného muzikanta, který dokáže pracovat na black metalu, electru, noisu i global technu najednou. Myslel jsem, že ho dokážu se svou prací dohonit, ale je tak dravý a úžasný skladatel, že je napřed přede všemi.
Jaký je hlavní rozdíl mezi Wouterem Jaspersem a tvým uměleckým jménem, Franzem Fjödorem?
Žádný, Franz Fjödor je součást Woutera Jasperse a stejně tak je Wouter Jaspers součástí Franze Fjödora. Používám přezdívku, protože mám pocit, že můžu udělat víc a víc také experimentovat, Franz a Fjödor jsou moje druhé a třetí jméno, takže to jsem stále já.
Co mohou lidé v Brně očekávat od tvého vystoupení?
Bude plné repeticí, psychedelie a zvuků, co mění stavy mysli. Na svém výstupu a nastavení pro turné jsem teď pracoval týdny a bude to Drone s velkým D!

Když se jeden z nás kolem vánoc připosral, bylo jasný, že se něco stane. Poporodní deprese je normální stav, který postihuje matky, demarkační běžence i přírodní punkery. Akce vyvolává reakci a tak se ozvali Aran Epochal. A čím hlubší byla na jedné straně apatie, tím větší a nakažlivější bylo jejich absurdní nadšení pro věci, které se musí dít. Aran přišel s myšlenkou na sortu songů for diycore, Bonus řek, že k tomu rovnou natočí EP. Je to jako když si postavíte na pískovišti autodráhu a pak se díváte, jak se tam prohánějí povědomí hošani a má to s nima lepší glanc. No nic, bude větší šampionát, že, pořadí je pro holky. Takže se zrodil podnik MP3 MĚSÍCE, do kterého se můžete zapojit se songem, který nikdy nikde nevyšel a je ke slyšení maximálně na profilu kapely. Další náležitosti hledejte ve Slovu o projektu, čekáme na hozené rukavice. Aran Epochal nemluvili do větru a tady je jejich nový vál, Poslední Praha. Přísliby jsou velké, a aby bylo jasné, že se nezapojí jen očekávatelné kapely v jednom ranku, záběr bude od elektroniky po grind. Tohle je jedna z prvních věcí k propojení podzemních komunit. Slyšíte? Na dveře bouchá rychlý kvalt od Průmyslové smrti...
redakcia
žánr: hc-grind
země: Hungary
data: april 2010
žánr: power violence
země: Germany
data: březen 2010
žánr: post-rock
země: Itálie
data: 26.2.2010