Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - - - ROZHOVORY - - - - - - - - - - -

...pokud ty někoho vojebeš, můžeš si být sakra dobře jistej, že se to  „všichni“ v Evropě dozví a samozřejmě to platí i naopak...

...pokud ty někoho vojebeš, můžeš si být sakra dobře jistej, že se to „všichni“ v Evropě dozví a samozřejmě to platí i naopak...

Loser Crew

autor: maxim horovic | 30. 03. 2009, 07:35:08 | návštěv: 3411 | reakcí: 1

Loser Crew vznikla na přelomu tisíciletí, jak to tehdy vypadalo v Brně? Co jste dělali v tu dobu a kdo položil základní ytong?

J: Přelom tisíciletí byl, co se prostorů pro koncerty týče, takový mrtvý bod. Osvědčená místa jako Slévárna byla už léta využívána jako sklad stavebních hmot, následovníci v podobě Baráku a pak THClubu pozvolna umřeli a nová místa už nevznikala. Brno potřebovalo novou, v té době mladou:) krev, která by převzala štafetu po lidech, co se na pořádání koncertů buď vykašlali nebo třeba odjeli do jiných měst, a otevřeli cestu žánrově neznámým kapelám. 

M: Jo, to spousta lidí potvrdí, že Brno bylo v době, kdy Loser Crew začínala, mrtvý. Ale když nad tím přemýšlím, osobně nemůžu říct. Jasně, Křenka byla v nenávratnu dlouho, Slévárna taky, pokusy s Barákem a Spolkovou (THC) skončily vesměs neslavně, hodně lidí prchlo pryč, koncertů bylo míň...Ale z mýho pohledu to byla dobrá doba. Dřív jsem se chodil jen mrknout na koncerty Doom, Aus Rotten, Los Crudos nebo Nonconformist, ale někdy kolem téhle doby mi začalo hraní s kapelama (Gas Chamber, See You in Hell, trochu později More Bad News) a celkem jsem si to užíval. Neměl jsem úplně nejlepší srovnání s první půlkou devadesátých let (takže jsem neměl správný nihilistický pohled na konec 90s v Brně:-) a každý odehraný koncert, turné do zahraničí nebo kamkoliv, každý koncert v Brně, nový zajímavý lidi, jiný akce jako StreetParties, pak MMF - to všechno na mě působilo dohromady tak, že když jsme s Rosim (tenkrát Mrtvá Budoucnost, teď My Dead Cat) začali v rámci Loser Crew dělat koncerty, bylo to jen přirozený vyústění touhy potkávat se s kapelama a lidma, se který jsme se znali a měli je rádi. A název Loser Crew byl původně vtip, ironie, přišlo nám víc než trapný vidět jak každá skupinka, která udělá jeden koncert, má potřebu si do názvu hrdě dát „crew" a prezentovat sebe samu pomalu důležitěji než samotný koncert nebo se starat o to, jak dopadne. No a postupně se k sebrance přidal/pomohl (v některých případech na chvíli) Filip Fuchs (Mrtvá budoucnost, SYIH), Kovin (Pazi Snajper, MBN, Gospel of the Future) a hlavně Jirza. S jídlem hlavně místní Food not Bombs skupinky a spousta dalších kamarádů a kamarádek - ať už autama, bytem nebo časem. Vždycky nám vytáhli/y kurevsky velkej trn z paty a za to velkej dík. 


Najeli jste do věci dost zhurta, o dva roky pozděj už jste do metropole dostali takovou kapacitu jako Children of Fall. Jak to je? Na začátku se zorientuješ, navážeš pár kontaktů a pak už to jede samo? Čekáte kdo míří do střední Evropy a pak po něm vyjedete, nebo se snažíte iniciovat celé tour?

J: Samotný vývoj koncertů byl úplně přirozený, nejprve jsem oslovovali kapely našich nejbližších kamarádů. Postupně se ty kontakty prohlubovaly a začalo se o nás vědět. Jen pro připomenutí dodám, že to bylo v době, kdy internet nebyl takovou samozřejmostí, jako je dnes, přepalovaná cédéčka byla luxus. O nových kapelách si se dohmátl díky kazetám, který ti putovaly přes půl republiky, hltal si každý nový přírůstek v Day After seznamu a olizoval se nad fanziny. K těm „větším jménům" jsme se taky dostali díky Mírovi Pátýmu, který nám přeposlal pár kontaktů na lidi, který dělají turné kapelám v Evropě. Velmi sympatický na hc/punk komunitě je, že se dobře samočistí. Takže pokud ty někoho vojebeš, můžeš si být sakra dobře jistej, že se to o tobě „všichni" v Evropě dozví a samozřejmě to platí i naopak a tak se ta naše kontaktní základna samovolně rozrůstá dodnes. Když zmiňuješ ty Children Of Fall, turné po Evropě jim tenkrát dělala kamarádka Aga, která tehdy žila ve střední Evropě a tomuhle se hodně věnovala. 

S ohlédnutím na ty starý časy mám pocit, že právě tahle kapela měla při svých turné asi největší smůlu. Měli jsme ji dělat asi půl roku před, ale první plánovaná zastávka byla zrušena díky shořelé dodávce. I druhá štace se uskutečnila jen tak tak, protože pár dní před Brnem jim pro změnu v dodávce vypověděl motor, který se sáhodlouze pokoušeli opravit a k nám dorazili za pět minut dvanáct. Pro pořádek si neodpustím dodat, že to nebyla poslední dodávka, kterou dokázali „odrovnat". Navíc při dalším turné se na ně totálně vykašlal chlapík, co jim bookoval evropské turné, takže si to museli ošéfovat sami. S přibývajícími roky jsme se napíchli na ty správné lidi, anebo se napíchnem přímo na kapelu, což je asi nejsympatičtější. Nejsem moc fanda toho, dělat koncert kapely, která přijede jenom „exkluzivně" na tvůj koncert. Takže se snažíme nějak optimálně zařadit brněnskou štaci do plánované trasy kapely. A samozřejmě k tomu patří i pomáhání s dalšími koncerty, přeposílání kontaktů na další organizátory a spolupráce s nimi.

M: A v poslední době mi některý věci trochu chybí. Je jasný, že se nemůžeš na každým koncertu potkat s kapelou známých, na druhou stranu, když se to povedlo, většinou to pro mě byly ty nejlepší koncerty. Bookování u agentur a stereotypní mechanismus příjezd - hraní - pokec v kuchyni - snídaně, příp. procházka po Brně - nákup strun a paliček - odjezd, taky není to pravý.  


Změnila se v průběhu let nějak sestava Loser Crew? Co dalšího děláte, kromě koncertů? Neuvažovali ste třeba o vydávání news letterů? Co promo-nádstavba: placky, nášivky etc. s logem LC?

J: Sestava LC se za ty léta zúžila vlastně do dvou osob. Někoho to prostě už tolik nenaplňovalo a raději dělá jiný věci. Pak je tu pár lidí, kteří tu a tam pomáhají a my jsme jim za to nesmírně vděčni! Co se týká newsletteru, ten v Brně vychází, na svá bedra si ho vzal fanzinový nestor Filip z „konkurenční" party United Crusties a nese název Network of friends, je zadarmo a najdeš tam nejen data koncertů, které se v Brně plánují (www.seeyouinhell.cz). Co se týká „merchandise" s logem Loser crew, tak k tomu snad nikdy nedojde. Kdo chce, ať si udělá sám pro sebe, ale aby se to prodávalo, to ne. Nejsme cirkusáci:). Nové technologie a doba nás donutila založit si svůj profil na myspace, takže aktuální informace najdeš vždy na adrese www.myspace.com/losercrewbrno. Jinak svůj volný čas vkládám do stránek www.czechcore.cz, píšu recenze pro fanziny, magazíny apod. Jeden čas jsem měl hudební pořad na lokálním rádiu, kde se samozřejmě pořádně propíraly námi dělané koncerty, bohužel konkurence tuto stanici podřízla. 

M: No, upřímně doufám, že když sis přečetl odpověď na první otázku, nikdy tě nenapadne, že se někdy bude dělat něco jako merchandise Loser crew. To by byl trochu hořkej vtip. Snad nejde o to, kdo ty koncerty dělá, ale jaký jsou a co se na nich děje, ne? Nebo dáme trochu pokouřit budování místních hardcorových elit? To by asi nezbylo než se pak přejmenovat:-) Trochu jiná otázka je pak merchandise kapel, pro který je to často jedinej způsob, jak neprodělat trenky na turné. Moje další aktivity: bubenické působení v kapelách (Tummo, dřív The Loudest Silence Never Heard, More Bad News atd.), pak Protestfest a trocha přednášení a studia na místní universitě a další věci. 


Do výběru kapel se asi promítají osobní sympatie, možná taky zprávy o „lidských kvalitách" kapel? Co se vám nepovedlo udělat a moc jste o to stáli?

J: Volba kapel je jasná, musí tě bavit nejen hudebně, ale i další věci jsou hodně důležitý. O co kapele jde, jejich texty, jejich přístup k vydávání, k zařizování turné atd atd. Zkrátka musí tě něčím nadchnout. Co se nepovedlo a stáli jsme o to? Teď si zrovna na nic „zásadního" nevzpomínám, snad asi Comadre nejsou zkrátka Brnu souzeni. Když bylo vše domluveno a připraveno, tak přišla zpráva, že díky potížím s letenkami museli své turné u nás zrušit, aby stihli letadlo do LA. A po roce repeté: dva bráchové z kapely, původem z Jižní Ameriky, nedostali vůbec víza do ČR/PL. 

M: Hele Jirzo, já jednu mám. Už je to dýl, ale když mý oblíbený kapely už se rozpadly (naštěstí - aspoň se nestaly parodií) nebo hůř - zkoušej réunion... Nepamatuju se přesně v kterým roce, ale každopádně Catharsis. Ty jsem fakt chtěl dělat v Brně právě proto, že takových kapel tady moc nebylo. Jak si vzpomínám, měli hrát (a hráli) v Kroměříži, kde to dělal Alešek (dřív Mindlock, teď Gospel of the Future) a byl nějaký problém s místem nebo datem a byla možnost přemístit to do Brna. Ale bylo to strašně narychlo, tak jsme to nakonec zavrhli, že příště...A to už nikdy nebylo, že jo...I když Requiem v Yachtu proběhli...A „lidský kvality" kapel? Určitě se najde pár, který bychom znovu nedělali, ale to jsou výjimky... Myslím ale, že v současnosti nemáš u spousty kapel, který děláš třeba v rámci evropského turné, možnost je poznat osobně dřív než přijedou. Takže vycházíš spíš z více méně obecně dostupných informací, který se stávají důležitý, ale osobní kontakt úplně nenahradí. 


Jak se díváš na opakování koncertů stejné kapely? Jaký je podle tebe „dobrý" interval, jestli se to dá zobecnit vůbec... Jestliže Mono hrajou v Praze dvakrát za rok, je to reálné třeba v Brně? Je to u vás vyhraněné i stylově? Jako kdybych řek: severní morava - to je hromada hard rocku a klasického heavy metalu a pak ty tvrdší, grindové odnože mají úspěch...

J: Není nic lepšího, když si kapelu oblíbíš, ona u tebe zahraje a pak napíše, že právě ten koncert byl nejlepší. Optimální interval asi neexistuje, ale když se někdo vrátí po roce, není co řešit. Opětovné vystoupení kapely má svoje výhody, lidi ji už znají a pokud se show povedla, šeptandou se naláká na příští vystoupení víc lidí, je lepší atmosféra. To je jak s koncerty Amandy Woodward, poprvé je nikdo neznal a ten koncert pro 50 lidí byl neuvěřitelnej. Jasný bylo, že ta kapela dostala každýho a když se vrátili po roce zpět, přišlo třikrát tolik lidí. A takhle by se dalo jmenovat dál: Endstand, Akimbo, atd. Doufám, že tenhle vzestupnej trend zažijí i Git Some, kapela lidí z Planes Mistaken For Stars. Zahráli pro mě neuvěřitelnej koncert a byli to naprosto skvělí lidi, takže doufám, že příště už je nikdo nepropásne. Stylová rozdělenost v naší republice samozřejmě je a asi bude navždy. Jsou kapely, který si prostě netroufneš tady udělat, aby na ně někdo přišel. A to platí i naopak. 

M: I Brno je asi trochu rozdělený, každopádně trošku jiný lidi přijdou vždycky na koncert United Crusties, Friday Night Kids, Radio Buffera a Loser Crew. Ale je úplně normální, že každý má jiný vkus, nemyslím, že by to bylo nějak vyhrocené. Čím víc otevřených dveří, tím líp. Možná jen, a teď si budu trochu protiřečit a asi si to i trochu rozhážu, jsem rád, že se třeba v Brně neuchytila (macho) tough guy větev. A Git Some? Věřím, že na Brno vzpomíná zejména bubeník.


Na který koncert se letos těšíš nejvíc? Máš čas jezdit i mimo Brno?

J: Nemá cenu vypíchnout jeden z chystaných našich koncertů. Na každej se těším s rozličných důvodů a myslím, že i žánrová různorodost může přidat na pestrosti. Samozřejmě na koncerty jezdím i jinam, podle času. Nejčastěji trojice Praha, Vídeň, Babice, kdy ty v Babicích mají příjemnou „rodinnou" atmosféru. Jinak se moc těším na májový koncert v Praze kapel Propagandhi (nová deska je zabijácká), Envy a La Fraction!

M: Já to klidně vybalím. Kdyby se ten koncert nezrušil, tak bych čekal, sice plnej obav, na AMEBIX. Sice podle všech informací co mám, by to byl pěknej sell-out a otřes, ale kdo ví. Aspoň vytáhnu kazetu Monolith a párkrát to otočím...Výjezdy díky nuznýmu finančnímu backgroundu záleží dost na penězích, ale Praha, Vídeň jsou nebližší příznivý destinace. Jinak z toho, co bude v blízké době asi též La Fraction na 1. máje. Z druhého (brněnského) konce škoda těch Akimbo. Zajímavá bude určitě v nejbližší době i Agrimonia


Co se stalo s Akimbo?

J: Zdá se, že Akimbo letos nejsou Evropě souzeni. Celý se to zamotalo díky nové práci Jona (basa, zpěv). Dříve svoje zaměstnání měl více na pohodu, jako testovač nových her pro hrací konzoly mohl „pracovat" a zároveň cestovat po celém světe. Ale díky novému zaměstnavateli museli třítýdenní EU turné zkrátit jen na dva týdny. A tak potvrzené štace se museli zúžit jen na ty NEJ koncertní místa (samozřejmě ČR zastávky do něj patří). Měsíc před odletem do Evropy došla neradostná zpráva, že Jon nedostal dovolenou vůbec žádnou. Jinak pro zajímavost: Nat (bicí) se živí grafickým designem (www.natdamm.com) a Aaron pracuje stylově v obchodě s hudebními nástroji. Turné se plánují i více jak půl roku dopředu a je jen ve hvězdách, jestli všechno klapne. Za tu dobu se může přihodit cokoliv a výjimkou nejsou úmrtí v rodině, nemoc, rodinné problémy, zaměstnání, rozpad kapely.


Co říkáš na poslední desku Akimbo a co si slibuješ od Edieho Sedgwicka? To je celkem stylové vybočení, a pro mě velká výzva vydat se na výlet. Jsi fanda předchozích kapel Justina M.?

J: Novou „koncepční" deskou od Akimbo jsem mile překvapen. S podivem je, jak to dokázali nahrát ve stejný čas jako poslední „řadovku" Navigating The Bronze. Jen to trochu déle trvalo, než našli toho pravého vydavatele, tedy Neurot recordings, což je pro tuhle žraločí story trefa do černého. Nevím, jestli si viděl Akimbo posledně naživo, ale právě z téhle desky zahráli skladbu a bylo to maso. A hlavně Akimbo jsou 100% živou kapelou. A Edie Sedgwick? S pravdou ven. Jsem blázen do Dischord records. Nejen do hudby, ale také do jejich přístupu. Nezastírám, že díky deskám Fugazi, Rites Of Spring apod. mě tahle scéna nadchla. Jasný, Justina Moyera sleduji moc dobře, jeho kapela El Guapo společně s kolegy Q and Not U udala zase nový směr hudby, který vycházel na Dischordu a spolupodílel se tak na masovým znovu-rozjezdu dance punku globálně. A jeho další, dnes bohužel už mrtvý kapely, Antelope a Supersystem jsou parádní. Jsem zvědavej, kdo s ním pojede jako „doprovod" na letošním Euro turné, podle časové vytíženosti ho doprovází osvědčené persóny z Dischord rodiny. Tyhle lidi na pódiu to maj v krvi, takže já jsem zvědavej a plnej očekávání:). No zkrátka splněný sen, umožnit Dischord kapele zahrát v Brně.

M: A já tím splněným snem trpím. Ne, Dischord je samozřejmě v klidu, ale hudebně dávám přednost poněkud „ranějšímu" stádiu, pak už snad jen Fugazi. A Edie? - to hudebně fakt nedávám, nicméně je to jeden z koncertů, kdy se na hudebním vkusu nesejdeme, ale někomu z nás na tom dost záleží a v těchto případech jsme si vždycky vycházeli vstříc. Navíc hudba není jediným „kritériem". U Akimbo u mě vede Forging Steel and Laying Stone, pak City of Stars, ale nová deska, i když byla nahrávaná zároveň s Navigating the Bronze, má ve finále lepší zvuk a oproti dříve jmenovaným méně pevnou podobu a strukturu skladeb (která ale zároveň drží a deska dobře plyne), což Akimbo svědčí.  


Držíte si přibližně stejný počet koncertů každej rok, asi to má svoje důvody. Když sem loni sledoval mimořádné úsilí v pořádání koncertů SRR v Praze, říkal sem si, jestli se to uživí, jestli je tam tolik fanoušků, kteří budou ochotní chodit...

J: Z vlastní zkušenosti a časové vytíženosti je pro nás optimální dělat jeden koncert do měsíce a v průměru nám to tak vychází, že za ten rok uděláme 11/12 koncertů. Pravidlem se stalo, že jaro a podzim jsou díky masivnímu výjezdu kapel na turné nejnabitější. Nemá cenu toho dělat víc, ten okruh lidí, který akce navštěvuje, je taky hodně limitovanej, takže se prostě musíš naučit říkat NE, dalším a dalším mnohdy hodně zajímavým nabídkám. Pokud nechceš skončit vyhaslej s pocitem koncertního otroka, musíš vychytat svoji optimální míru.


Kdo vám dělá plakáty? Pro mě asi nejzajímavější návrhy, které mi projdou webem...

J: Jsme rádi, že se ti naše plakáty líbí. Děláme si je sami a podklady pro ně sbíráme, kde se dá, ať už jsou to motivy ilustrací ze starých knih, comicsů, novin, fanzinů a nevyčerpatelná studnice je samozřejmě web.

M: Některý dělá Jirza, některý já. Záleží na osobním vkusu, kdo si vezme graficky na starost kterou akci. Vtipný možná je, pokud tuším správně, že spousta lidí často nepozná, že plakáty dělají dva lidi nikoliv jeden. Čím to je, nevím...


Když jsem se bavil s Aranem na téma „čekám až dojdou mladí a pomůžou", tak mi řek, že na nikoho nemám čekat, že stejně nikdo nepřijde, že si to musím udělat sám. Jak to je u vás? Je vidět že třeba dorůstá další generace, co má hodně sil a chuti pomoct?

J: S přibývajícím časem se potvrzuje pravidlo: návštěvníci mládnou a ty co znáš od začátku, pomalinku dávají přednost jiným věcem, rodinám, kariéře, hospodám, atd. Positivní věc je, že nové tváře se zapojují do pořádání koncertů a jen čas ukáže, jestli vydrží. Ještě by neškodila lepší komunikace mezi organizátory, aby nedocházelo k tristním situacím, kdy v jeden den hrají žánrově stejné kapely na dvou různých místech. Takhle to odnesou všichni: organizátor, kapela a návštěvníci.

M: Návštěvníci sice mládnou, ale zas tak růžově bych to neviděl. Samozřejmě, za poslední dva tři roky dělá koncerty více skupin a lidí, ale jde pořád o ty samé - hrají v kapelách, dělají časáky, podílejí se na jiných aktivitách. Princip zůstal stejný - aktivní část baví tu širší pasivní jako v kině a přechod mezi konzumací a vlastním zapojením je pořád znatelný. Větší množství koncertů znamená: 1) každý si vybírá daleko více, protože zvládnout všechny akce je často nad finanční možnosti; 2) protože zábavy je dost, zmenšuje se tlak na vlastní aktivitu a zapojení (když nepočítám věci jako kolektace desek:). 


Je ještě co zlepšovat, nebo jste ve stádiu, kdy si můžete říct: ty vole, teď to šlape tak, jak jsem si vždycky představoval...

J: Člověk nemá být nikdy plně spokojen sám se sebou, pak to de do kytek. Rádi bychom víc propojili tu „hudební párty" s dalšími aktivitami. Má-li někdo nějaký rozumný nápad, ať se nám určitě ozve. V minulosti (a doufám i v budoucnosti) jsme pár koncertů formulovali jako benefiční akce, kdy výtěžek šel na provoz Svobody zvířat Brno, Food Not Bombs Brno, atd. Za sebou máme i jednu výstavu s našimi plakáty, které se za ty léta nashromáždili (cca 90 titulů). A dalším aktivitám jsme otevřeni, jen by to chtělo nějaký šikovný nápad.

M: No, já si myslím, že právě tohle je už dlouho největší slabina Loser crew, kterou jsme několikrát diskutovali a řešili. Možná to souvisí i s předchozí otázkou týkající se věku a zároveň stereotypu. I pořádání koncertu se stane po čase stereotypem, byť se známýma, kapelama a kámošema se vidíš rád. Schází nadhodnota, která je např. v tom, že kromě samotné akce podpoříš (a nebo lépe: systematicky podporuješ) i aktivity, který se nemusí přímo týkat hudby, nicméně ze své podstaty neustále trpí nedostatkem peněz. Jasně, v jiných aktivitách se každej podobným věcem věnujeme, ale myslím, že právě jejich propojení s Loser crew je zatím slabej článek.  



Cítíte se součástí „scény" (něčeho, co je velmí „široké a nepřesné", jako že to vidím podobně) a jaký význam přikládáte internetovým fórům (ve smyslu diskuzím) a zinům? Mívám pocit, že je to hlavně snaha o separaci v rámci něčeho, boj množin...

M: Haha, teď zrovna píšu jeden článek na konferenci, který se obecně zabývá genezí termínu „scéna", takže myslím, že to v některých případech tak „široký a nepřesný" být nemusí. Nicméně k věci. Je jasný, že internetová fóra do velké míry jakoukoliv diskuzi vulgarizují , což se, jak po tom hodně lidí volá, dá částečně vyřešit registrací (viz Czechcore), ale pak zas klesá návštěvnost stránek, a to může být problém pro „provozovatele" webu. Výhodu ifór vidím v tom, že alespoň v některých případech kontinuálně otevírají témata, o kterých by se v širší skupině těžko dalo bavit. Takže v jistým smyslu i debata, která je protkaná nesmyslnými příspěvky, může být v některých ohledech smysluplná. Na druhou stranu pěknej příklad, kam až různý nesmysly na fórech vedou, je třeba debata na hardcore.sk, kde (když jsme s TUMMO jeli na koncerty na Slovensko) nás někdo anonymně obvinil, že sympatizujeme s náckama. To vyvodil z toho, že někdo z nás hrál/hraje v See you in hell a spojil to s pochybným blackmetalovým koncertem, co dělal mimojiné i Jožka ze SYIH v rámci Blackened Emotion koncertů. Trouba, kterej to napsal, neměl ani tušení, jak to celé vlastně bylo, kdo je kdo, ale špíny nakydal dost. Takový případy důvěru v internetový fóra nikterak nezvedají a často nevidím jediný důvod (pokud se tě záležitost vyloženě netýká) se do nich zapojovat nebo dokonce na ně psát jakýkoliv nesmysl jen proto, že se nudím v práci, jak se často děje....


Sleduješ v Brně nějaký blbý trendy nebo věci, se kterýma nesouhlasíš?

M: Nesouhlasím nebo se mi nelíbí spousta věcí, co se děje v Brně a myslím, že je to naprosto normální. Ale aby to k něčemu bylo, je rozumný si to případně osobně vyříkat a pročistit atmosféru, ne si o tom povídat po internetu nebo zinech. To nevede nikam - a myslím, že najdeš spoustu věcí, který tenhle předpoklad potvrzují. Pokud mluvíš o „trendech", který se mi nelíbí, tak samozřejmě (jako asi každej) nemám rád divný machoidní nebo sexistický chování na koncertech, stejně jako agresivitu, elitářství nebo různé verze latentní podpory nacismu a rasismu v něčem, co můžu velmi široce a nepřesně, pokud to vůbec jde, pojmenovat jako scénu. Ale opět platí, že je lepší to řešit konkrétně na místě, ne vágně na papíře nebo v cyberprostoru.

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 1
bck
16. 09. 2009, 08:15:01
koncerty na yachtu bývaj nezapomenutelný. největší respekt loser crew! a taky maj nejlepší plakáty

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek