Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - - - - REPORTY - - - - - - - - - - - -

Hrachovka 2006

Hrachovka 2006

27.-30.07.2006 Hrachovec u Valašského Meziříčí

autor: Jer_C | 26. 08. 2006, 14:52:12 | návštěv: 4083 | reakcí: 1

Hrachovka 2006 byla ve znamení absolutního selhání ze strany organizátorů, vzájemně se přehlušujících scén, tropického vedra a následné vichřice, několika hudebních zážitků i klasického festivalového buranství. Večírek, který se trochu zvrhl.

Třináctý ročník Hrachovky byl naplánován ve velkém stylu. Z neznámého lokálního fesťáčku se z ničeho nic vyšvihl na černého koně letošní festivalové sezóny, alespoň tak o něm někteří psali. 130 kapel na šesti scénách, domácí scéna, jména zprofanovaná i neznámá, velké zahraniční hvězdy Soulfly, Skye a Exploited. Velký skok vpřed. Stejně jako u 47 let staré akce Čínské komunistické strany to nemohlo proběhnout bez obětí. Známé heslo však říká: Plán splníme i kdyby na chleba nebylo. Takže směle do toho, soudruzi.

Po příjezdu zjišťujeme, že všechny stany se musí vejít na plochu jednoho fotbalového hřiště. Pár tisíc lidí, proč ne. Maličká (a jediná) cisterna s vodou je prázdná vždy za pár hodin, se znovunaplněním se nespěchá. Na lístky se čekat nemusí, uvnitř jsme taky hned. Aspoň něco šlape jak má.

Samotný areál je kapitolou sám pro sebe. Tři scény vedle sebe, rozestupy slabých 30 metrů. Hrajou sice na přeskáčku, ale i tak se přeřvávají. Posloucháme Budoár staré dámy a koncert za moc nestojí. Jak by taky mohl, když se do toho mísí nějaký hard rock odvedle. Na Horkýže slíže lidi řádí, prach se zvedá. Proč se ten fest nejmenuje radši Prachovka? Aspoň, že tahle scéna je natočená do boku. Žádné rušivé elementy.

Maximálně si vychutnávám koncert slovenských Longital. Kytarové duo podpořené mašinkama, snivé texty, pluju. Fast Food Orchestra mají hrát v upozaděném stanu, cesta k němu je prosekaná křovím. Nedoráží. A nejsou zdaleka sami. Ale o tom později...

Jedním z hudebních vrcholů festivalu je vystoupení irských Interference odehrávající se v komorní atmosféře. Housle, typické dupáky a procítěné vokály. Vynikající nasvícení. Aroma dublinského pubu je skoro cítit ve vzduchu. Po necelé hodince kapela vyklízí prostor svému hostovi, jímž není nikdo jiný než lídr irských The Frames Glen Hansard. Opět předvádí famózní vystoupení, God bless you... potíže s aparaturou, ničení kytarových efektů i stojanu na mikrofon, těžká improvizace a unešené publikum. Poznáš světáka.

Začíná foukat vítr, vichřice se blíží. Teď myslím tu hudební. Spouští ji američtí Soulfly s nábojnicovým bardem Maxem Cavalerou v čele. Čtvrthodinová řežba, pauza, další. A další. Pekelná rychlost i nasazení. Efektní, uvěřitelné, surové. Klidně bych si pustil žilou ještě jednou.

Jo, chce to pivo. Konečně, KONEČNĚ! První fesťák na kterém netočí sračky, ale Radegast včetně parádního Birella. Spokojenost.

Soulfly rozsekali, potřebuju zhojit. Bratři Orffové to umí. Spása, pohlazení. Projížďka vláčkem do Bingriwingri. Odpočinek, radost, spokojenost. Díky za energii. Teď už ji mám, je třeba ji zužitkovat. Skaprašupina není zrovna nejlepší ska, závěrem večera ale sednou perfektně. Vyskákat se do úplného zničení a jít spát. První den za náma.

Pátek, neskutečné horko. Prašné vystoupení Znouzectnosti, fesťáková kapela jak má být. Poguju s pankáčema, bylo nebylo. Využíváme nedaleké Bečvy k osvěžení. Koupání luxusní, lepší jak se mačkat s buržoustama na koupáku.

Vypsaná FiXa i Sunshine klasika, profíci co nepřekvapí ani nevytrhnou. Kolovrátek, festivalová pohoda. Švihadlo jsou ve formě, parádní vystoupení, rastamani.

A punková legenda The Exploited? Těšil jsem se jako malý, premiéra. Velký hold téhle skupině. Kapele táhne na třicítku a Wattie pořád válí jak zamlada. Nášup většiny fláků z poslední desky, nesmrtelný Punk's Not Dead a hymna Sex and Violence na závěr, Wattie zve rozjařené pankáče na pódium. Překvapuje mě nepředstíraná punková vstřícnost toho chlapíka. Žádná hvězdička, táhne to s náma. Beat The Bastards!

J.A.R., lidovka z Francie Slonovski Bal, taneční nášup ve stanu. Nedokážu ocenit, mám dost. Slabčák. Radši jdu poslouchat ožralce ke stanu, taky kultura. "Druide, druide!" To nám týpek odvedle řval až do šesti do rána.

Sobota byla nejnabitější, všechny domácí klasiky, co máme tak rádi, polský Akurat, ska, punk, taneční věci... Všechno marno. Ve dvanáct přišla bouřka, spláchla mixpulty zvukařům a bylo po srandě. No, co chcete, fesťák se ruší. Nasraný dav versus dvacet securiťáků, kdo mohl vyhrát? Devastace hlavní brány a totální rezignace na vše. Bahenní koupele odvážlivců za aplaudování několika stovek lidí. Bav se sám, Do It Yourself. Nakonec pár kapel vystoupilo, za řeč stojí snad jen vystoupení zpěvačky Skye. K naprosto debilním kecům i hudbě Cocotte Minutte a několika dalším zbytečným kapelám nemá vůbec smysl se (z)vracet.

Spekulovat, kdo za vzniklou situaci může, se mi nechce. Oficiálně vše zavinila nečekaná bouřka (čínští propagandisté přece také označili hladomor, důsledek Velkého skoku vpřed, za přírodní pohromu), neoficiálně to můžeme jednoduše označit za pořádný organizační průser. Chlapci a děvčata z pořádající Peas Production prodělali hezkých pár miliónů, zjistili, že vydělávat na festivalech je hodně ošemetný kšeft, pivo teklo proudem, lidi hromadně zakalili, někteří se s radostí věnovali likvidaci toi-toiek, zahrála se novinová bitva ve stanovém městečku a bylo po všem. Nic se nestalo, nic se neděje, už tři generace! Tak se příště nezapomeňte chovat slušně, strejda Esgmeq si to ohlídá...

Prohlédněte si fotky z akce

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 1
crack
24. 06. 2008, 07:13:47
bomba! ty toi toiky jsme zhazovali s bandou a na počest této akce nosíme dodnes trička toi toi gang!

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek