Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - - - - REPORTY - - - - - - - - - - - -

Trutnov Open Air 2005, díl 1. - nultý a první den

Trutnov Open Air 2005, díl 1. - nultý a první den

18.-22.8.2005 Trutnov, areál Na Bojišti

autor: Jer_C | 24. 12. 2005, 10:00:00 | návštěv: 3005 | reakcí: 0

Po všech možných tahanicích, horečném shánění financí a podobných peripetiích jsem se nakonec přeci jen na letošní "plnoletý", tzn. již osmnáctý ročník Trutnovského festivalu vydal. A hned z kraje musím říct, že jsem opravdu šťastný, že jsem tam byl. Společně s dalšími lidmi jsem vyrazil na cestu už ve čtvrtek dopoledne. Po sedmihodinové cestě jsme dorazili totálně přeplněným vlakem do Trutnova. Teď jen vystoupit a hurá na Bojiště. Městem jsme procházeli s davem. Docela zážitek pozorovat výrazy domorodců, kolem kterých si to šine tisícové stádo hudbychtivých lidiček se vší tou změtí batohů, stanů, PET lahví s vínem, nealkem, lahváči a kdo ví čím ještě.

Dorazili jsme do festivalového městečka, rozdělali stan, pojedli, zašli na pivko a šli obhlídnout areál. Prvním příjemným zjištěním bylo, že "nultý" den festivalu byl pro všechny zdarma, bez ohledu na to, zda měli či neměli zakoupený lístek na další dny.

Hudební produkce začínala v 8 hodin večer. Hrály regionální kapelky, neustále přijížděli noví lidé a my jsme začínali pomalu nasávat atmosféru. Čtvrtek nebyl hudebně ničím významný, opravdu šlo spíše o to, zabydlet se. Zmínil bych snad jen vystoupení kapelky NIKDE NIKDO a jejich pohodový "butchcore" :) a samozřejmě nesmím zapomenout na parádní skačko starých známých FASTFOOD. Dobrý start.

V pátek se vše rozběhlo naplno. Byl jsem naladěn na punkovou vlnu, takže jsem den začal pubpunkovou DUKLOU VOZOVNOU. Nechal jsem si ujít MAJKLOVA STRÝČKA i OTK - oboje výborné kapelky, které mě ale koncertně zas tak neberou - navíc jsem na ně byl už před měsícem na Brodě. Přesunul jsem se tedy přímo na koncert NVÚ. Nestoři českého punku zahráli opět s přehledem. Nebyl to bůhvíjak dobrý koncert, ale dobře jsem se bavil. Stará klasika. Všiml jsem si i přihlížející kamery České televize. Zajímavé, že jediné dva koncerty, kde jsem reportéry z ČT viděl pobíhat byli zmínění NVÚ a o den později na E!E. To bych si docela zkouknul tu reportáž. Už vidím zase to zneužití - mladí anarchisté poslouchající pobuřující alko-bandy atd. hehe...

Pak jsme tak různě chodili po kapelkách a v 18:45 nastoupili na hlavní stage MOIMIR PAPALESCU & THE NIHILISTS. Valivý electroclash s ujetou zpěvačkou Sonjou v čele a zkušeným Papalescem v záloze to do lidí pěkně z ostra šili a předvedli opět strhující podívanou. Tahle kapelka se vážně hledala. Skvělý zničující sound, hra světel (i když pravda, že v tuhle hodinu ještě značně utlumená denním světlem), odlidštěné pohyby protagonistů a do toho všeho Sonja se svým hypnotickým vystupováním. Vždycky z ní mám pocit jako bych se díval na schizofrenika kloubícího v sobě úchylného psychopata a masového vraha s křišťálově čistou koulí nedotknutelnosti a vyjímečnosti...

Po tomhle psychopatickém běsnění to chtělo zklidnění, proto jsme navštívili jednu z čajoven. Propásli jsme spoustu skvělých kapel (BUDOÁR STARÉ DÁMY, UŽ JSME DOMA, ...), ale tak už to na festivalu chodí. Nemůžete být u všeho. Dali jsme čajík, vynikající vodárnu a asi o půl jedenácté jsme se vydali na pomalu končící koncert A BUDE HŮŘ. Ale i to málo co jsem ještě stihl vidět, mě nadchlo. Někteří z členů hrají ještě v kapele MATEŘÍDOUŠKA A VŘES, která se na stejné scéně objevila hodinu po půlnoci. Ale o tom za chvíli.

Ať taky navštívím nějaké "větší" jméno a nechodím jen po těch našich zaplivaných domácích spolcích (které mám stejně ze všeho nejradši), přesunul jsem se na hlavní scénu. Shlédnul jsem kousek vystoupení RACHID TAHY, alžírského "berbera se srdcem rockera". Únava si vybírala svoji daň, takže jsem po chvilce odešel si odpočinout do stanu. Teď mě to docela mrzí, protože podle toho co jsem druhý den četl i podle reakcí lidí to byl výborný koncík. Co se dá dělat...

Američtí DOG EAT DOG další velké jméno festivalu, mě vůbec netáhli a na jejich koncert jsem se nebyl ani podívat. Nic proti nim, prostě se mi jen tohle mixování crossoveru, hcčka a poppunku nějak nelíbí. Kámoš, co na nich byl, taky říkal, že jsem o nic nepřišel. Začátek prý začal ve stylu "tak a teď dáme všichni ruce nahoru..." a podobný hovadiny, který mě vždycky na koncíku spíš znechutí než nažhaví. No, jestli jste někdo byli, tak si rád poslechnu vaši reakci.. Pro mě je tohle prostě kapela, která mě naprosto minula a nic mi neříká. Vyvedete mě z omylu? Mail znáte...

Ale nebudu zabředávat do žumpy a podělím se s váma o jiné zážitky. Na DOG EAT DOG jsem tedy nešel, ale plně jsem si to vynahradil v Pub Stage. Vystupovali tu MATEŘÍDOUŠKA A VŘES, které jsem avizoval již výše. Tihle Pražáci vznikli před dvěmi lety a je to jakýsi společný projekt členů kapel POD ČERNÝ VRCH, A BUDE HŮŘ a HOVADO BOYS. Poctivé písničky s velkou dávkou humoru a radosti. Korunovace proběhla v okamžiku, kdy na pódium přišel kapelu posílit asi dvacetičlenný SBOR BŘEŽANSKÝCH KASTRÁTŮ. Neskutečné typy - přes odrostlé hipíky až po staré harleyisty. A celým stanem se nesl sborový zpěv prošpikovaný velkou dávkou ryzí radosti a štěstí.

A právě takovéto bandy podpořené skvělou atmosférou a lidmi dělají z Trutnova Trutnov. Když bylo na plakátech psané "východočeský Woodstock" bral jsem to jen jako klasickou "reklamní" nálepku. Když si tam ale člověk zajede, zjistí, že je tomu skutečně tak. Areál ne moc větší než okolí našeho městského amfíku, nijak zvlášť "extra" kapely, ale o to tu ani nejde. Festival si žije svým vlastním životem, má svou specifickou atmosféru, která je cítit všude ve vzduchu. A tohle žádný produkční vytvořit nemůže i kdyby se přetrhl. Všechno je to o lidech. A do Trutnova jich každoročně přijíždí tisíce, aby se zúčastnili téhle manifestace radosti. Byl jsem jedním z nich a jsem tomu rád...

Tohle se mi tak honilo hlavou, když jsem po skončení koncertů šel zpátky ke stanu, ulehnout po celodenních hudebních orgiích. Návaly euforie, seznamování se z lidma, dvouhodinové bubnování na bonga. Šťastné vyčerpání, vytoužený spánek...

A to byl teprve pátek. Ještě nás čekají další dva dny...

See you later.

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 0

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek