- - - - - - - - RECENZE LITERATURA - - - - - - - -

Adrian Tomine

Letní blondýnka

autor: Lumír Nykl | 20. 01. 2009, 08:14:16 | návštěv: 893 | reakcí: 1

Dalo by se říct, že se Letní blondýnka veze na vlně stylu Jak nerd ke štěstí přišel. Čtyři příběhy splňují předpoklady grafické povídky, když ne románu (sebevědomé označení komiksu). Nejde ovšem o hon za vyústěním, byť neurčitá pointa je možná ještě víc sžíravá, než naplno řečená.

Adrian Tomine si tvoří a sleduje anti/hrdiny. Nechává je rozhodovat se i neuspět. Dle předmluvy se asi nezříká autobiografických prvků a sloučenin. Každá z ústředních postav chce od něčeho/někoho uniknout, jakkoli to zní lacině. Je to o nich, ne o vnitřních procesech autora, proto se kresba může zdát příliš realisticky suchá. Ne ale popisná. Střihy většinou neuvádí textem, což může dezorientovat. Se sekvencí si vyhrává jenom nutně, kdyžslovanestačí. Vstup do metra na jednu stránku, hlava se otáčí na třech obrázcích. Mluví se jinak dost. Přemýšlí. Chybuje. Brečí.

Z holky, která řve do polštáře kvůli obviňující matce, se postupně stává cynickýzvířevchlívě. Volá do telefonní budky, sleduje lidi, směje se jim.

Smíchskrzslzy jindy ale nefunguje, „ha ha ha“ v bublinách je trochu moc strojené. Šeptá se přerušovanou čarou. V tomhle ohledu taky někdy vadí trochu málo reálií. „Věci, který v rádiu vůbec neuslyšíš, aspoň tady ne...“ předává bezejmenný mixtejp bisexuální(?) kamarád hlavního hrdiny povídky „Pozor, bomba“. Potom stejně zapříčiní rozkmotření Venkovský učitel-like scénou. Tomine ji podá dost zkratkovitě, dovysvětlí ji pak sám pokoušený. Opět vyhnutí se prvnímu plánu.

V podstatě jediný přímý popkulturní odkaz je ve stejném příběhu zhmotněný v hepenyngu s plenkama huggies. Rádoby kolektivní femme-fatale se posere na akci-Every party’s got a winner and the loser. Nevinná živočišnost. Jinde se nepovede „nevěra“. „Jeniny zuby cvakaly o jeho zuby a její příliš energický jazyk chutnal jako cibulová kolečka a kávovomléčný koktejl, co měla k obědu.“

Hrdina Neil z titulní povídky, který sám tvoří inzeráty na „erotické služby“ si doma pustí porno. Vytáhne papírový kapesník. „Vžum“. Pronásleduje vysněnou, je to prodavačka pohlednic a ekvivalentů albi přání. Je stálý zákazník. Klasické outsider téma. Navíc vsazené do jednoho z nejsymboličtějších obrazů, který je výstižný pro celou knihu. Na začátku se Neilovi přijde představit suverénní nový soused, balič, svítí mu slunce do obličeje. Neil stojí na prahu. Má hlavu ve stínu.

Povídka končí tmou v metru. Asi nejen tam.

Informace

Vaše Reakce