Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - RECENZE LITERATURA - - - - - - - -

Pavel „Hirax“ Baričák

Pavel „Hirax“ Baričák

Raz aj v pekle vyjde slnko

autor: horovic | 16. 01. 2008, 09:35:00 | návštěv: 5723 | reakcí: 2

Můžeme tenhle román postavit do jedné police s Pelcovým „... a bude hůř“ nebo s „Přeloučským románem“ dua Vadný-Spruzená? Změnil se režim a ten kapitalistický jako by nebyl k Baričákovu hrdinovi milosrdnější. V obou případech je systém protivník. A zatímco undergroundoví „hrdinové“ se vyrovnávají s tlakem nesvobody skrze chlast, hudbu a další umělecké happeningy, Klever řeší spíš osobní věci a hledá smysluplné místo v životě (podobným způsobem – sex, chlast, hulení, vize).

Knihou procházejí jeho názory na společnost, kterou vidí jako zkorumpovanou a konzumující žumpu, vůči ní se vymezuje, nadřazený. Revolta však není na prvním místě, vyrovnává se se ztracenou láskou a hledá hodnoty ve chvíli, kdy ta nejdůležitější padla. Na počátku se bezmála romantická postava zajíká marností, ztracená duše tápající projde dlouhou cestu poznání, aby se v závěru vtělila zpět do romantického hrdiny, věřícího v pravou lásku. K červené knihovně má tenhle román ale pekelně daleko...

Je zajímavé, že Hirax, zakladatel tří rockových kapel (Nothing, Editor, Lunatic Gods), zcela opomíjí hudební témata, žádné odkazy, koncerty, zapnuté rádio nebo kamarádi-hudebníci. Jako by ho k napsání obsažného románu dovedla nešťastná láska. Ponechme stranou, nakolik je příběh autobiografický, Hiraxův humor je nemálo ironický, je to hráč a každá postava je mu figurkou, situace novou možností ke hře a příběh prostor k zabydlení. Čeho si všimnete nejdřív, je autorova fantazie. Bezbřehá, všežravá, cynická i černohumorná, a taky chorobná. Hirax není schopný odolat jakémukoliv náznaku k dalšímu úletu, jakmile je možnost, vystřelí. Tím pádem vznikají mnohé odbočky, vsuvky, vnořené vize a tripy. Ty jsou sice osvěžující a vtipné, ale taky brzdí tempo, zahlcují představivost a jdou až na hranici obrazotvorné onanie.

Autor si s vámi pohrává, spíš důkladně než důmyslně, i když musím přiznat, že závěrečnou „zašitou“ pasáž jsem odhadoval úplně jinak. Román je krásně sebestředný, svět se nám otevírá výhradně skrze hrdinovo vidění a jeho řízné deformace, další postavy jsou pouze komparzisté. Ano, veselé panoptikum. A Klever rozdává údery, počínaje rodiči a konče hloupě tvarovanou společností. Klever prochází svým životem jako Komenský Labyrintem, i on má věrné průvodce – v podobě svržených andělů, zfetovaných tučňáků a dalších obskurností.

Myšlenkově se pohybuje v neustálé opozici vůči stádní většině, opovrhuje všeobecným konzumem, rigidním náboženstvím, globalizačními tendencemi, vyznává osobní svobodu i zodpovědnost, karmu a buddhismus, je to oddaný hledač boha v sobě samém. Proto místy není jasné, jestli nezávazná hra s postavami a skutečností nemá znamenat, že všechny osoby jsou jen převlečený Klever a jeho věčný dialog s vlastními já. A Klever je verbální žonglér a přesvědčivý vypravěč, ví kdy nasadit vulgarismus a kdy něhu, kdy vytasit těžký argument a kdy se shodit. Bez sebeironie by se čtenáři špatně dýchalo.

Mezní situace, do nichž se Klever dostává, nevěra jeho první lásky a smrt té další, mu vytvoří prostor pro jakési putování očistcem a peklem. Problematické jsou ale všechny další postavy, rámující jeho pouť. Nika, Smajlo, Steve mají daleko k opravdovým figurám, Doktor Krotký nebo inšpektor Kolovrátok jsou jen legračními loutkami. I Ráchel, jeho vyvolená, nemá nic z fatální ženy plnokrevné krásy a hlubokého vnitřního života, spíš mě vede k úvaze, zda to není Kleverovo alter ego.

Nicméně kniha Raz aj v pekle vyjde slnko je osobitou zpovědí živelného vypravěče, který vás dovede strhnout, získat na svou stranu a pobavit k smrti. Bicepsoví uměláci, mladé podnikatelské mamičky, pseudozabijáci a kurvičky, těm se vysmívá s chutí a neskrývaným sarkasmem. Tvrdý, svobodomyslný a zdravě přemítající je Klever, ví kdy okusit špínu děvky a nasát pižmo, zhulit se do bezvědomí a pozurážet kohokoliv, aby na konci zjistil, k čemu to všechno je a kudy vede jeho cesta. Bohatý, sveřepý a náležitě vypravený román s fantastickými ilustracemi, to je stylový počin Hiraxe, jeho pozemský odkaz sobě samému. Další je jen na vás.

Knihu lze koupit na www.hiraxrecords.sk - spěchejte, brzo nebude.

Informace

Originální název: Raz aj v pekle vyjde slnko
Žánr: próza
Počet stran: 236
Rok: 2007
Vydavatel: Hladohlas Publishing
WWW: http://www.hiraxrecords.sk

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 2
Katka
23. 10. 2011, 22:33:21
skutocne nechapem, co na tejto knihe ludia maju. je tak malo uveritelna,tak kliseidna. jazyka a konanie hrdinov su tak nereale zaroven predvidatelne. Mala som velky problem ju docitat,aj ked zaver ma dojal, ale u mna to nie je nic narocne... obsah mozno ok, forma otrasna!!!!

keyka
15. 09. 2008, 23:06:51
niektori ludia tu knihu zavreli po prvej stranke, niektori ju ani neotvorili,stacilo im precitat si zadnu stranu.mne to celkom otvorilo oci,je to cele psycho a dostane vas to uplne do kolien,,hlavne pasaze ked si clovek mysli ze sa nieco deje ale pritom sa deje nieco uplne ine,,a potom sa zisti ze to bol sen,,ze sa vlastne nejeje nic lenze v skutocnosti sa naozaj nieco stalo:) klever je skvely rozpravac,kniha je uzasna a zaver je skvely,,,!!!

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek