Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

:: (Ne)mocná média

Britské listy

SAPORT

asymmetrycolor_2013.jpg

- - - - - - - - - RECENZE HUDBA - - - - - - - - -

Deverova chyba

Deverova chyba

Club59

autor: Jer_C | 25. 07. 2007, 19:11:06 | návštěv: 3255 | reakcí: 0

Po vynikajícím a zaslouženém úspěchu debutu Do Stran a poněkud upozaděném a neprávem opomíjeném split EP se Sabot (které já osobně vnímám jako jedno z nejpovedenějších tuzemských splitek vůbec) opustila táborská Deverova chyba domácí label Free Dimension a rozšířila stále početnější řady prudce sílícího pražského Klanu. Silver Rocket vyhradil nové desce Deverovy chyby katalogové číslo 59 a po nekonečném čekání je to konečně venku! Nová deska Deverovy chyby je tady. A název? Rafinovaně trefný, jako hudba této trojčlené kapely samotné - Club 59.

Dá se předpokládat , že Club 59 bude pro většinu posluchačů šok. Šok o to větší, neznají-li skladbu Tvý tělo koleje (právě ze split EP se Sabot), v kterém vidím určitý mezistupeň, spojovací článek mezi starým a novým albem. 9 nových skladeb je osobitou kolekcí, vyznačující se zcela novým a odlišným způsobem zpracování. Přesto můžete z každého tónu slyšet tu starou, důvěrně známou Deverovku. Opět vás dostane odzbrojující kanonáda dvou bas, podpořených úsporně, ale přesně tepajícími bicími pod klenbou Tomskeho rozsekávajícího vokálu, pějícího texty s tou naprosto jedinečnou stavební strukturou. Čekali jste, že lepší to být už nemůže? Omyl. Club 59 vám odhalí netušené obzory, o kterých se vám ani nesnilo. Taky jsem nevěřil a nejspíš i proto tu desku slyším už podvacáté během tří dnů. Jsem fascinován.

Skladby jako úvodní Made In China nebo předposlední hymna Pod ledem chytnou za srdce hned. Club 59 však ukrývá i mnohá tajemství. Největším překvapením je nepochybně sedmá My Blood Is Nuts. Nejen že je to jediná skladba, kterou Deverova Chyba nezpívá v češtině. I po hudební stránce se dočkáte něčeho zcela jiného, než na co jste byli u téhle bandy zvyklí. Pod vrstvou potemnělého industrialu s elektronickým ovzduším však přesto jasně probublává známý rukopis Deverovy Chyby. Právě na této skladbě lze asi nejlépe demonstrovat to, čemu se říká VLASTNÍ ksicht, opravdový originál, který poznáte vždy nehledě na momentální mutaci.

Nevím přesně, jak velký vliv mají na tvorbu Deverovy Chyby souputníci Sabot, já ho však cítím obrovský. Zejména v mnohem okatějším přístupu k věci, který bych zjednodušeně popsal stylem "jste geniální pošuci, co si z nás vlastně dělají jen prdel, ale my vás za to zbožňujem". Nejprve se tomu bráníte, máte přece svou hrdost, ale nakonec s radostí podléháte a smějete se jako blázni a víte, že to milujete. V druhé skladbě je tento přístup naznačen v refrénu Tomskeho vtíravým vokálem (ve smyslu, že se tak vehementně dere pod kůži, že přirozenou prvotní reakcí posluchače je, že se brání zuby nehty, aby ve finále stejně podlehl, nutno dodat, že s radostí; Jsem tvůj krám!), v závěrečném Ceremoniálu pak kapela popouští otěže splašeného koně až na samou hranici kýče.

Ne nadarmo se o Deverově chybě říká, že jsou to "největší punkáči, co nehrajou punk". Nic u nich není prvoplánové, právě naopak. Všechno je zkurveně dobře promyšlené. I o zmíněném Ceremoniálu, ve kterém je ta jednoduchost vyvedená až do extrému, se dá mluvit jako o dokonalé skladbě. Nic zde není jen tak. Osobně jsem si styl Deverovy chyby zařadil jako pseudo-punk. Používají výrazové prostředky punku, který se ze své podstaty vrací k prapůvodní jednoduchosti, autentičnosti. Narozdíl od těch "pankových" kapel, které až příliš důsledně dbají uctívání kultu "obsah nad formu" (volně přeloženo: proč hrát dobře, když můžem hrát špatně), mají vše důsledně promyšleno. Jednoduchost je tedy až druhoplánová (volně přeloženo: jde tu skutečně o původnost, autenticitu). Zjednodušeně bych mohl popsat "výrobní" postup Deverovky následovně: dostaneme nápad, důkladně ho promyslíme, vyhážeme všechny nepodstatné částečky, osekáme vše až na samou dřeň; nic zde není navíc, zůstává jen podstata.

Vím, že slovo kultovní se používá vždy až retrospektivně, v případě Club 59 však nemám žádné obavy a používám ho již nyní. Tohle je totiž kurva silná deska! Následuj. (a když už není kam, tak třeba na dno!)

Informace

Žánr: pseudo-punk
Nosič: CD
Celkový čas: 34:14
Rok: 2006
Vydavatel: Silver Rocket
WWW: http://www.myspace.com/deverovachyba
Seznam skladeb:
  1. Made in China
  2. Jsem tvůj krám
  3. Následuj
  4. Proplouvám ženským pavoukem
  5. Šťastná hodinka
  6. Asi
  7. My Blood Is Nuts
  8. Pod ledem
  9. Ceremoniál

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 0

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

klajban

Když jsem se poslední únorový den rozhodoval, co budu po práci dělat, vomrdat se s Mamou pro mě byla jasná volba. Na akci, kterou Toro pojmenoval MamaMrdaKeftes, se každý keftesák těšil jak na první ubytovací stýpko. Každou akci, kterou děláme, provázejí mé tělo typicky tyhle příznaky: svědění v podbřišku, studený pot v zátylku a neurčitý pocit úzkosti. Poprvý to nesnášíte a je vám z toho šoufl (nausea voe!), popátý už si to užíváte jako první kocák po měsíci abstinence. Příznaky se typicky dostaví pár hodin před akcí a s každým rumem a příchozím návštěvníkem ustupují jak vlasy z Palova čela. U party, kde Mama omrdala Keftes, to bylo jiný. Příznaky se dostavovaly zcela neohlášeně a bez jakéhokoliv řádu už s týdenním předstihem. Aby taky ne, když jsme měli v Brně hostit mrdácké kapely jako je BOSS a sekretářka, Laundered Syrup, Unna a Planety. K tomu přidejte slovinskou kapelu Y a máte dokonale postaráno o sedm propocených trik.

Přichází den dé. Každý keftesák nervózní jak panna u mrkve. Na facebookové události přihlášeno víc lidí, než kolik je schopné Boro spolknout. Křenek mě uklidňuje slovy: „Co nejdriv dojdi bo sem nervozni jak pica uz z toho vecera". Jasně, bobe. Když jsem kolem sedmé hodiny došel do Bora, byli tam už dva platící lidi. Už jen tohle znamenalo předzvěst galaktického večera, protože platícího člověka před sedmou hodinou v Boru nepamatuju, co mi rostou vlasy na hlavě. Kolem osmé se lidi začali hrnout a jak přibývalo hodin, přibývalo i lidí. Když byl prolomen keftesácký rekord z Keftes Party Festu (116 platících), čárky už se mi mlžily jak lenonky nad kulajdou. Nakonec číslo stouplo na 130 a to, že byli další příchozí posílání s brekem domů, vím už jen z doslechu, stejně jako že tam nakonec fakt zahráli Y. Sorry, kluci, liskando na baru bylo tu noc proklatě magické a nešlo se ubránit. Za celý Keftes díky všem, co tehdy přišli, i těm, co jednou přijdou.

Klajban (Keftes party)

SUPPORT SONGS

HLEDAJÍ KONCERT
NEED HELP WITH TOUR

::Sinclear / Foolish Wives

žánr: punk rock
země: Italy
data: June 2nd or 3rd

TLAČENKA

SAPORT

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek