Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - RECENZE HUDBA - - - - - - - - -

Ravelin7

Ravelin7

Světasál

autor: horovic | 17. 07. 2007, 14:42:54 | návštěv: 4647 | reakcí: 1

Nevelká délkou, ale dosahem, naplní očekávání emoHC chtíče a překvapí rytmickými změnami až „wanekovského“ charakteru, ženským elementem ve dvou písních a častým násobením vokálu, deklamativní složkou i existenciálními texty. To, co na koncertech vypadá jako nevázaný, originální „emo-rock´n´roll“, je ve studiu introvertně přemýšlivou punkcí, jakkoliv ve výsledku expresivně podanou. Ema Camelia. Lvmen. Už jsme doma. John Ball. Hmm...

Koloběh. Tenhle text je hochu kurevskej patos, taky mě to bolí, ale musíš se rozhodnout, jestli cedíš kakao nebo žito. Jen pár hlasů unese emocionální proláklinu těžkou jak němý sten. Jumper. Ale ty další slova jsem si hned nakreslil do hlavy, smrad pravdy je jako kleště: „Co je to s náma, chcípáme ve společném čase / zbytečný vztahy, pouštíme lana. / Pak v hlubokých vodách je stejně těžké i tak odplouvat! / Sám sebe nemůžu obejmout.“

Bruslení na hraně upovídaného ticha a smrtelného vzepětí. „Tvoje cesta jsem já.“ Klišé nebo prožitá zákruta. Ne, je tam víc. Holé prozření. Tohle není záchrana, jsem já, jsi ty, ostatní jsou iluze, magnetické iluze a prokletí. Vidíš ty růže? Kvetou. Ale hovno. Jsou ze staniolu, ty funusácký. A jak k tomu jde rock´n´roll?? To už je na tobě, bejby, forma je jen hrnek. A ostatní chcanky. A co láska? Nevím. Zeptej se Boga, jak se vzepřít. A to nemůžu bez něj? Můžeš všechno, co si zamaneš. Ale dej pozor, svoboda je kudla bez rukojeti.

Po střední, poklidnější pasáži, kde tvrdé emo ustupuje nekompromisní rockové alternativě, se v posledních dvou kůlech vrací hrubé zrno a uječený vztek. Finální kus, Skleněná, bolestně medituje nad životem a smrtí, je plný drásavých pochyb nad jejich vzájemným pronikáním, klouže to pekelně, jsem naboso a samý flastr, natekl jsem životem, ale brzo to praskne. Nějak mi to splývá „a v mžiku prožívám hned život a hned smrt“.

Samota, láska, život a smrt, pochyby a neutuchající marnost. Když těsně před koncem zaslechnete dusítkovou trubku, starou a jazzovou, bude se vám umírat líp. Rychlejc a s nadějí.

R7 nevytvářejí žádnou alternativní paralelu ani nehledají dávné mýty, které by poměřovali dneškem. Zůstaly jim věčné otázky a jejich samozřejmá zbytečnost, věčný boj (sebe)prožívání. Ve dvou je nás míň.

Maso je syrovina a ptáci jsou tak vysoko. Ještě není oprátka, kterou bych se omotal. Světasál.

Informace

Žánr: emoroll
Nosič: CD
Celkový čas: 28:36
Rok: 2007
Vydavatel: Misanthrope Records
WWW: http://ravelin7.czechcore.cz
Seznam skladeb:
  1. Polekaná
  2. Kotvíme
  3. Kolotoč
  4. Bludiště
  5. Princess process
  6. Dar
  7. Skleněná

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 1
hubcuk
19. 07. 2007, 09:13:59
masakrrrrrrrr,dik kluciiiiiiii

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek