Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - RECENZE HUDBA - - - - - - - - -

Zátory

Zátory

st

autor: maxim remitenda | 13. 06. 2012, 19:00:53 | návštěv: 3085 | reakcí: 3

A tak největší předností se stává zvuková slabina alba, která jako by stala záměrnou (?) součástí syrového aranžmá. Na jednu stranu to může připomenout Chadimův band, jenže odkdy ten spolupracoval s Alešem Brichtou za mikrofonem? Potlačený, nebo spíš zvláštně zabarvený (odsouvaný) zpěv jen odkrývá jinak bezvadnou zvukovou kapelu a nebavíme se o raných nahrávkách Krásných nových strojů (remaster Ondřej Ježek).

Ztichlá folková umanutost Oldřicha Janoty s občasným krylovským fáborkem není celkovým obrysem, pro nezletilé lze říct:  Jaroslav Šmejdík zpívá sedmdesátkovou rockovou operetku, vážnější než velkopopovický kozel, kráčí kolem zdi. A stejně vás může zmást plastikovsky hřmotný nástup. Jenže tady se odvíjí materiál delikátnější a nepodobný dnešním aluzionistům na rockový underground, takto tiché písně čeřené jen coby za nehet vody se dnes nehodí. Příliš éterické na rockovou sestavu se saxofonem, klávesami a trubkou, jakkoliv „světlo je proměna". Vůbec nepochybuji o tom, že žárovka je přírodní úkaz, jen si musíte zvyknout na jiné zášeří.

Staročeské slovo „zátor" označuje překážku v přirozeném proudu řeky nebo taky příkop, podmol. Zvuková kvalita slova k sobě prý vztahuje významovost slova „satori" a nebráním se tomu, co jednou musí přijít. Jestliže středověké nápěvy jsou ponořené do psychedelického driftu olivového oleje, a přitom dlouhé repetice jsou stále osvěžující, neberu si mýdlo, natož ručník. Písně folkrockové, povědomé bluesové balady s happy flowers feelingem (Tráva a la Velvet Underground), ale nejčastěji a nejvíc právě dlouhé, povlovné skladby napěchované tajným přetlakem. Dočasné nebo přežité jsou přívlastky pasující podle chuti a druhu pazour, ale zkuste si třeba song Čáry a řekněte, jak daleko jsou od dnešního post-rocku, volní lovci pelikánů. Tehdy se říkalo progresivní rock.

Zátory fungovali jen v letech 2002-2005, shromáždění kolem básníka a klávesisty Vladimíra Línka, hudebníci se zkušenostmi ze souborů MCH Band, Dvouletá fáma, Psí vojáci, nejen. Což by mělo být dostatečným doporučením fanoušků, kteří inklinují k inventáři rozsáhlých análů Guerilla Records. Podstatnější ale je, že Zátorům se podařilo vytvářet novou, podivnou rockovou náladu, která k temným barvám přidávala neznámé, vyrovnaně zádumčivé odstíny. Nutně vás jejich poslech dovede ke slovu „meditativní", aniž byste pod jazykem pocítili pachuť veřejné proklamace, profanace. Dobří lidé vyrovnaným krokem.

Související články

Nedělní lidé - Hnětetěto
Špinavý nádobí - Epitaf

Informace

Velký obrázek: titulní strana alba
Žánr: underground
Nosič: CD
Celkový čas: 66:17
Rok: 2011
Vydavatel: Polí5
WWW: http://www.zatory.wz.cz/
Seznam skladeb:
  1. Za křídly ložnic
  2. Co vidět je
  3. Tma
  4. Králík
  5. Kabát
  6. Lov
  7. Nunvar
  8. Nepřítel žehu
  9. Cáry
  10. Skutečnost
  11. Tráva
  12. Poslední básník
  13. Propil
  14. Jaro
  15. Mladej jde domů

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 3
Chami Peer
3. 02. 2016, 15:47:18
Činí mi slastné potěšení pročítat kritiky uměleckých počinů, které jsou sami o sobě uměleckým počinem plným zajímavých obrazů. (O Satori se nedá mnoho říci....musí se v tichu prožít ...a Zátory...tam je to obdobné:)

Chami Peer
3. 02. 2016, 15:46:50
Činí mi slastné potěšení pročítat kritiky uměleckých počinů, které jsou sami o sobě uměleckým počinem plným zajímavých obrazů. (O Satori se nedá mnoho říci....musí se v tichu prožít ...a Zátory...tam je to obdobné:)

Vladimír Línek
13. 08. 2013, 20:16:58
Děkuji recenzentovi za laskavá slova.

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek