- - - - - - - - - RECENZE HUDBA - - - - - - - - -

Dikolson

The Bear Is Sleeping Now

autor: hermína týrlová | 31. 05. 2012, 10:13:58 | návštěv: 793 | reakcí: 0

Úplně přesně si pamatuju, kdy jsem viděla poprvé Tomáše Dvořáka aka Floexe. Jela jsem s kamarádkou na festival na Proboštských jezerech, bylo mi sotva deset, a von stál na nástupišti Černý most s nějakou holkou, takhle na pohled se ani nezdálo, že je o tolik starší, musel mít nějakejch dvacet... Ten typ, kterým se pak začne říkat „geekové". Já raději gekony. A místy i Dikolsona. A nejen kvůli tomu, že jde o spojení slov „dick" a „olson".

Floex na sólové desce Filipa Míška (ex-Khoiba) aka Dikolsona samozřejmě hostuje, patří k sobě skoro jako bratři v triku, i když Míškova elektronika má jiný tvar, je propletenější, má odlišnou dynamiku i hustotu. Hromada živých nástrojů a hostů, řada dechů, kterým dovolí i patetickou pompéznost, bicí a perkuse, sám autor zvládne základní rockovou sestavu, klávesy, xylofon i programování, vokály nabízejí Veronika Buriánková, Yoko Honaga nebo Adam Sarmiento. S Floexem ho spojuje i osoba vydavatele, Dana Dudarece, a jeho stále (u nás) jen velmi málo doceněného labelu Minority Records. Jednoduchá a účelná grafika nabízí pouze jediný potištěný list a červený vinyl, číslovaná edice má náklad 400ks. Dudarec vydává i Dvořákovy herní soundtracky, které si záhy získaly světové renomé, poslední z úspěchů představuje soundtrack Botanicula hravé dvojice DVA (medaile na festivale Independent Games Festival 2012).

Proč je mi tolik blízký Dikolson? Protože často pracuje s orbitalovským odkazem, aniž bych měl dojem, že jim leští kozačky nebo opisuje klapkové sekvence. Jsou místa, která svým nostalgickým, nenásilně melancholickým atakem připomenou ranou fázi slovenských This Is Kevin, ovšem s tím rozdílem, že jestli Yoko Honaga tomu dává rozměr japonské éteričnosti, This Is Kevin pracovali se slovenským folklórem a jeho šťastným smutkem. Míšek nahrával na několika místech, což není úplně normální a nechci z toho vyvozovat vůbec nic. Praha, Island, Japonsko, Španělsko (vzpomínáte si na spojení kraje Huesca a Knoflenky aka My Name Is Ann?) i Amerika. Převážet medvěda na takové dálky, to není žádná sranda, naštěstí jednotlivé díly dávají dohromady pořád ještě zvíře a ne mutanta. Předností nejsou nahrávací destinace, výhodou je koncentrovaný talent, se kterým zacházíte. Díky za Khoibu, ale tohle je mi víc. Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet, leží rybník plný sonických vod, kde jsou písničky, downtempo i techno ambient a sluneční paprsky se lehce mění v pařák jako prase.

Informace

Vaše Reakce