:: Nová Bílá hora? Odkládá se!
Zvědavec.org
A2
Britské listy
„Objev reaktivního motoru umožňuje vědcům přijmout velký úkol dvacátého století: let člověka mimo prostor země, let do vesmíru..." A objev krautrocku, německého křížení rocku, vážné hudby a elektroniky, a anglického názvosloví, nám umožnilo přijmout krásu analogového zvuku, aniž bychom stáli v letištní hale a naslouchali neškodnému cvrlikání atmosférického ambientu. Tangerine Dream a hlavně Can, psychedelici bez drog, drogy bez psychedelie. Neoslovují vás tyhle kombinatorní schémata? A co takhle Zdeněk Liška, klasik filmové hudby?
Jazzrockové základy a filmové zvukové efekty. Varhany Vermona, analogové klávesy Korg a Siel, pásková echa, repliky italských kvákadel, k tomu něco němčiny, ale i maďarštiny, ačkoliv na textech jejich hudba nestojí, navíc když naživo se jejich produkce mění v bezuzdný proud improvizace/performance, říkají nevládní zdroje. A co říká skladba Alkohol? Že jen sytým zvukem je živ člověk, že elektromagnetická pole, rozhlasová vlnění a pnutí náhodných kmitočtů dávají dohromady pozemský smysl, cyklus kreativních tendencí, spolu s psychedelicky anotovaným televizním bigbítem. Zvuk bývalého východního bloku? Ano, úplně mi naskakují pupínky a obrázky rockerů v oblecích a šlajfkách, jak preludují divoké rytmy radosti, natáčíme materiál pro mimozemské civilizace, snad rozlousknou náš komunikační kód a budou si vědět rady s humanoidním shlukem atomů. Jen počkej zajíci, hned přiletí Majka z Gurunu. Nebo z Hamé.
Slabost pro noise nabaluje na kosterní ostatky rocku tučnou svalovinu ruchů a sonického chvění, proud hudby je semknut s vizí retrofuturismu, humoru, nepříjemných frekvencí a hypnotického šílení, lahůdkový vepřový krém obsahuje kůže (teremin) i zvýrazňovače chuti (kastrůlky, tubullar bells), záleží, jestli vám stačí poslech nebo se chcete udávit. Skladby byly nahrané během čtyřdenních improvizací (ne, v kuse ne), pak doplněny o nějaké dotáčky. Toť disk číslo jedna. Ten druhý představuje stejné skladby přepracované ještě během dotáček, „veškerý hudební i textový materiál byl recyklován", vystupuje pod názvem Antitank Kiddo Legendary Cork (anagram) a jeho materiál se liší natolik, že byste ani nehledali souvislost s prvním diskem. Kompozice jsou rozpitější, jazzrock rozpuštěný v acidovém bloumání, místy se dostáváme na dosah Procházkova (frontman) jiného projektu, ambientně experimentálních Gurun Gurun. Schémata jsou spíš tušenější, práce se zvuky ještě důraznější a sonická pečlivost, hybridizace řečeného, ještě pikantnější. Remix, retro, recyklace, renotace, renton, remise, remorkér myšlenky. „Hudba", u níž lze strávit hodiny. Dny. Roky. Bratři Ormové, Einsturzende Neubauten a Medeski, Martin and Wood. (Co je nám bližší: heroinový exkurz do OTK nebo taky zastavený rauš Aran Epochal.) Až obletím svět jako vědomí a nic, nevědomí a všechno, dotknu se prvního zvuku, amalgám bolesti, sen.
OTK - Okolo
OTK / ARAN EPOCHAL - split 7"
CD1 Didaktik Nation Legendary Rock
1. Vědecká I
2. Gruzovik
3. Grüß aus Löbau
4. Alkohol
5. Krautrock 2010
6. Zimní
7. Didaktik nation
8. Chanson de la vengeance
9. Vědecká II
CD2 Antitank Kiddo Legendary Cork
1. Welcome to our HDD (Vìdecká I remix)
2. The space (Gruzovik remix)
3. Boof waff schinken (Alkohol remix)
4. Cesta je dlouhá (Krautrock 2010 remix)
5. Winter time (Zimní remix)
6. We still have teeth (Grüß aus Löbau remix)
7. Kosto laulu (Chanson de la vengeance remix)
8. Music for trees (Vìdecká II remix)
9. Good old times (Didaktik nation remix)


Když jsem se poslední únorový den rozhodoval, co budu po práci dělat, vomrdat se s Mamou pro mě byla jasná volba. Na akci, kterou Toro pojmenoval MamaMrdaKeftes, se každý keftesák těšil jak na první ubytovací stýpko. Každou akci, kterou děláme, provázejí mé tělo typicky tyhle příznaky: svědění v podbřišku, studený pot v zátylku a neurčitý pocit úzkosti. Poprvý to nesnášíte a je vám z toho šoufl (nausea voe!), popátý už si to užíváte jako první kocák po měsíci abstinence. Příznaky se typicky dostaví pár hodin před akcí a s každým rumem a příchozím návštěvníkem ustupují jak vlasy z Palova čela. U party, kde Mama omrdala Keftes, to bylo jiný. Příznaky se dostavovaly zcela neohlášeně a bez jakéhokoliv řádu už s týdenním předstihem. Aby taky ne, když jsme měli v Brně hostit mrdácké kapely jako je BOSS a sekretářka, Laundered Syrup, Unna a Planety. K tomu přidejte slovinskou kapelu Y a máte dokonale postaráno o sedm propocených trik.
Přichází den dé. Každý keftesák nervózní jak panna u mrkve. Na facebookové události přihlášeno víc lidí, než kolik je schopné Boro spolknout. Křenek mě uklidňuje slovy: „Co nejdriv dojdi bo sem nervozni jak pica uz z toho vecera". Jasně, bobe. Když jsem kolem sedmé hodiny došel do Bora, byli tam už dva platící lidi. Už jen tohle znamenalo předzvěst galaktického večera, protože platícího člověka před sedmou hodinou v Boru nepamatuju, co mi rostou vlasy na hlavě. Kolem osmé se lidi začali hrnout a jak přibývalo hodin, přibývalo i lidí. Když byl prolomen keftesácký rekord z Keftes Party Festu (116 platících), čárky už se mi mlžily jak lenonky nad kulajdou. Nakonec číslo stouplo na 130 a to, že byli další příchozí posílání s brekem domů, vím už jen z doslechu, stejně jako že tam nakonec fakt zahráli Y. Sorry, kluci, liskando na baru bylo tu noc proklatě magické a nešlo se ubránit. Za celý Keftes díky všem, co tehdy přišli, i těm, co jednou přijdou.
Klajban (Keftes party)
žánr: punk rock
země: Italy
data: June 2nd or 3rd