Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

:: (Ne)mocná média

Britské listy

SAPORT

asymmetrycolor_2013.jpg

- - - - - - - - - RECENZE HUDBA - - - - - - - - -

Obits

Obits

Moody, Standard and Poor

autor: hermína týrlová | 21. 05. 2012, 14:15:26 | návštěv: 739 | reakcí: 3

Když přišly holky posledně na kafe, říkaly: Teď nás překvap a pusť nám nějakou retro kapelu, která bude znít tak staře a zároveň nově, že neuhádneme, ze které doby pochází a jakou dobu vystihuje! Aha. Nejdřív jsem uvažovala o dancepunkové vlně v čele s posledními The Rapture, ale ti už jsou přeci jen trochu dál. Bohužel dál, kde mě to moc nebaví. Ale takových kapel je...

Když psal můj brácha před pár lety o první desce Obits, poslouchala jsem mu přes rameno, nebylo to zlý, I Blame You se to jmenovalo, a mělo to takový rozkošný stoneovský feeling, teda pokud můžu přirovnávat k někomu, kdo se narodil před tři sta lety a ještě pořád se chodí opalovat v plavkách. Nebylo to vůbec zlý, ale některé songy mi přišly trochu vycpávkové, ehm. Ale druhá deska, Moody, Standard and Poor, je lepší a jak se říká: konsolidovanější.

Abychom si rozuměli: já nejsem z těch holek, co by mohla napsat, že rokenrol tu vždycky byl a vždycky bude, nejsem fixovaná na starou hudbu, i když byly chvíle, kdy jsem si přála, aby Chuck Berry byl můj děda. Ale mám slabost pro hnusný chlápky a různý zjevy: MC5, Iggy Pop, Wipers, taky mě berou surfující kytary. Navíc Obits, vedle nádherných melodických kytarových výjezdů, ještě více než melodických chci říct zvonivých, směřujou ještě dále, mají takové ty kompozice, které jsou dlouhé jako perský běhoun, pořád plynou dál v podobných opakovaných figurách a to je dobře. To mám ráda.

Tyhle kapely potřebují „adekvátní" zvuk, protože nevím proč, ale chtějí znít staře i současně najednou, což se mi zdá trochu jako blbost, ale možná to i chápu, asi to přijde na každého, koho převáží nějaká nostalgie nebo náklad stáří. Asi. A Obits mají dobrý producenty, jestli někdo znáte Silver Rocket, budete mi věřit: Geoff Sanoff produkoval třeba Paramount Styles, ale pro mě zásadnější New Wet Kojak. No a Eli Janney zase hrál basu v Girls Against Boys a produkoval např. i Hooverphonic, abychom tomu dali nějaký žánrový přesah.

Holkám jsem to samozřejmě pustila, schválně který song. Nejdřív jsem myslela na poslední I Blame Myself, ale ten je hrozně moc čitelně surf-noisový, tam by hned věděly. Takže jsem dala nejkratší Spot the Pikey, u které by masturboval i Tarantino a u který bylo jasný, že je to chyták, papežštější než papež se to říká? A co myslíte? Uhádly? Akorát hovno.

Středa 23. 5. 2012Praha - 007 Strahov
Obits (USA) · Fetch!

Související články

Obits - I Blame You

Informace

Velký obrázek: titulní strana alba
Žánr: garage rock
Nosič: CD/LP/mp3
Celkový čas: 35:07
Rok: 2011
Vydavatel: Sub Pop
WWW: http://www.obitsurl.com
Seznam skladeb:
  1. you gotta lose
  2. i want results
  3. everything looks better in the sun
  4. killer
  5. shift operator
  6. no fly list
  7. naked to the world
  8. spot the pikey
  9. new august
  10. standards
  11. beggin´ dogs
  12. i blame myself

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 3
maxim
27. 05. 2012, 09:47:52
určitě. stejně jako předkožka.

jeníček
26. 05. 2012, 12:45:45
a dá se to někde stáhnout zadarmo?

richard
24. 05. 2012, 23:13:59
dobrá a vtipná recenze. lehce svištící jako ta deska. dík.

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

klajban

Když jsem se poslední únorový den rozhodoval, co budu po práci dělat, vomrdat se s Mamou pro mě byla jasná volba. Na akci, kterou Toro pojmenoval MamaMrdaKeftes, se každý keftesák těšil jak na první ubytovací stýpko. Každou akci, kterou děláme, provázejí mé tělo typicky tyhle příznaky: svědění v podbřišku, studený pot v zátylku a neurčitý pocit úzkosti. Poprvý to nesnášíte a je vám z toho šoufl (nausea voe!), popátý už si to užíváte jako první kocák po měsíci abstinence. Příznaky se typicky dostaví pár hodin před akcí a s každým rumem a příchozím návštěvníkem ustupují jak vlasy z Palova čela. U party, kde Mama omrdala Keftes, to bylo jiný. Příznaky se dostavovaly zcela neohlášeně a bez jakéhokoliv řádu už s týdenním předstihem. Aby taky ne, když jsme měli v Brně hostit mrdácké kapely jako je BOSS a sekretářka, Laundered Syrup, Unna a Planety. K tomu přidejte slovinskou kapelu Y a máte dokonale postaráno o sedm propocených trik.

Přichází den dé. Každý keftesák nervózní jak panna u mrkve. Na facebookové události přihlášeno víc lidí, než kolik je schopné Boro spolknout. Křenek mě uklidňuje slovy: „Co nejdriv dojdi bo sem nervozni jak pica uz z toho vecera". Jasně, bobe. Když jsem kolem sedmé hodiny došel do Bora, byli tam už dva platící lidi. Už jen tohle znamenalo předzvěst galaktického večera, protože platícího člověka před sedmou hodinou v Boru nepamatuju, co mi rostou vlasy na hlavě. Kolem osmé se lidi začali hrnout a jak přibývalo hodin, přibývalo i lidí. Když byl prolomen keftesácký rekord z Keftes Party Festu (116 platících), čárky už se mi mlžily jak lenonky nad kulajdou. Nakonec číslo stouplo na 130 a to, že byli další příchozí posílání s brekem domů, vím už jen z doslechu, stejně jako že tam nakonec fakt zahráli Y. Sorry, kluci, liskando na baru bylo tu noc proklatě magické a nešlo se ubránit. Za celý Keftes díky všem, co tehdy přišli, i těm, co jednou přijdou.

Klajban (Keftes party)

SUPPORT SONGS

HLEDAJÍ KONCERT
NEED HELP WITH TOUR

::Sinclear / Foolish Wives

žánr: punk rock
země: Italy
data: June 2nd or 3rd

TLAČENKA

SAPORT

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek