Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - RECENZE HUDBA - - - - - - - - -

Mother

Mother

Through This Disappearing Land

autor: maxim | 6. 03. 2011, 17:58:07 | návštěv: 4012 | reakcí: 0

Post-metalový mix Mother je příliš hetero, u takových esazlesa, namířených více k emocore, nebo FDK, kruciálně zadumaných, jste si jistější, cítíte ty známé stylové kramfleky, jsou poddajnější, připomínají vám hrníček z dětství, do kterého vám máma nalévala svá uspěchaná rána.

Ale není to tím, že by FDK byli povědomější, jejich stylových srůst je těsnější o to víc, že hrají melancholickou notu. Mother jsou v dobrém smyslu slova rozervanější, romantismus, směrem ven. All apologies? Ani náhodou, tahle kapela to nepotřebuje. Řekl bych, že nepotřebuje ani vás, ale kdo jsem, abych se s váma bavil? Jednou z nevýhod virtuální svobody je legitimizace vlastního názoru, jako by schopnost napsat několik řádek do příslušného chlívečku automaticky získávala nějaký punc názoru nebo pravdy. Nebudeme se bavit o anonymitě, ačkoliv neschopnost podepsat se něčím průkazným, rozpoznatelným (ať už v černé díře interwebu nebo v reálu), jen dále umocňuje ten dojem pravdy: proč bych se měl podepisovat, co na tom tady záleží a proč bych se měl podepisovat, když anonymita nemá nic společného s pravdou nebo pocitem, pravda jako cizí, božský hlas bez původu a bez zdůvodnění, já nejsem důležitý, má pravda ano. Zparchantělá religiozita. A tak se všude válí bláto pseudopravd a polonázorů, které nejsou schopné ani ochotné dovést do konce pořádnou větu, natož argument. Vaše matky kdysi psaly do Mladého světa a žádaly psychologické rady v rubrice Sally vám radí. Dneska už mají instinkt a generaci potomků-chytráků, co hledají svoji rubriku. Mizející země a smradi.

Taky byste měli zkusit dát za sebou klády Through this disappearing land část 1-3, protože takový poslech vám řekne hodně o práci s časem a prostorem, o gradování a rozhledu, kterého u nás není schopných mnoho kapel, o práci se zvukem a tichem, nečekaným klidem a hitovým riffem. O to lepší je, že vyšly na dvou různých nosičích, provázanost jiného řádu.

To, co mi kdysi vadilo u Heronu, že některé postupy už jsou vyprázdněné a stejné a na druhou stranu jiné songy až příliš přímočaré, bez nadstavby, má tady svůj protipól. Tedy pokud se rádi pohybujete post-hardcorovou matérií, která nasává styly napříč, libuje si v těžkých sludgeových terénech, umí rychle krvácet a když si kleknete pro tkaničku, hodí na vás zvukovou stěnu, kterou hned zametou, aby nabili novou cihlou. Nechci říct, že kapela je nějak odosobněná a materiál funguje bez ohledu na člověka, personifikovaný. Naopak, tiché bestie stojí a zpívají. Ale je to podivný zpěv přírody se svědomím.

A tomu odpovídají texty. Na obalu desky jsou jen jejich úryvky, dostatečně funkční, ale místy až příliš efektní, posouvají textové kvality trochu jinam: This trail leads to honey / This trail leads to cold. Na jednu stranu posunují hutnost až někam k japonským haiku a funguje to nadmíru dobře. Na druhou stranu ubírají něco z celkového vyznění, další rozměry, vícehlas. Zvláštní, krystalické a zrcadlící texty dokážou říct ještě méně, aby řekly dost, jako když se díváte klíčovou dírkou a vidíte celou zahradu, máte představu prostoru. Přírodní (šamanské), a přitom angažované.

And you are guilty
That I swim in the river
And there's no hurry home
There is no hurry home
And are you all guilty
That I ramble in a warm spell
But the winter's yet to come
The winter come again

Of all the blood gone
Of all the fingers lost
Of all the faces faded
I am who I am

This trail leads to honey
This trail leads to cold

Nejhlubší, nejpřirozenější tón desky? Přírodní destilát: dlouhý závěr Through this disappearing land, pt.III, deadmanovská echa, táhlý drone a křik ptáků. Archetypální jako vržený kámen.

„Rubrika Sally je tady proto, abyste měli možnost položit svůj soukromý dotaz s osobním problémem. Tedy: "Na co byste se zeptali svého psychologa, kdybyste k tomu měli příležitost?" Zde je zaručena naprostá anonymita. Nepoznám od koho dotaz přišel či komu posílám odpověď. A po pravdě řečeno ani mne to nezajímá. Záruka soukromí je podmínkou pro mou práci." Big fucking fuck, dear Sally.

Související články

FDK - Earthlinked
Lvmen - Heron
Lvmen - Heron
Mother - Through This Disappearing Land

Informace

Velký obrázek: titulní strana alba
Žánr: hardcore/metal
Nosič: CD/LP
Celkový čas: 40:14
Rok: 2010
Vydavatel: Insane Society
WWW: http://www.myspace.com/wearemother
Seznam skladeb:
  1. Warm spell
  2. Gold
  3. Man behind the sun
  4. Through this disappearing land, pt.III
  5. On sleep
  6. Through this disappearing land, pt.I
  7. The secon woe

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 0

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek