Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - RECENZE HUDBA - - - - - - - - -

Plešatá zpěvačka

Plešatá zpěvačka

Saturnus

autor: bratři v tangu | 23. 02. 2011, 08:09:09 | návštěv: 5029 | reakcí: 5

DAV (HLUCH CREW)

Kroky Plešate sleduju už nějakej ten pátek a na nahrávku jsem se opravdu těšil! Viděl jsem spoustu jejich živejch setů (vždy skvělost) a nepochyboval jsem o tom, že až diamant dobrousí, bude to zásadní. Že to bude ale TAKOVEJ zářez, to nemohl tušit nikdo. Když u nás hráli naposled - někdy v zimě ve Finalu, přišli asi tři platící, z toho dva v půlce jejich setu odešli, přesto to tam kluci totálně rozjebali. Ten večer se vraceli rovnou z KundoLabu, Orel v outfitu prvorepublikového lva salónů, následován tandemem Maňa/Toro, jejichž ksichty zchlastaných psů byly neodolatelné! Všichni sršeli skvělou náladou a šarmantním vtipem, pochvalovali si zvuk, a celkově uvolněnou, spontánní atmosféru při nahrávání. Prej prostě přišli, zajebali a bylo vymalováno... Ta deska podle toho taky zní: je jak hladovej řeznickej čokl, kterej se právě urval z řetězu. Naprosto surová a šílená.

Nebudu tady rozpitvávat jednotlivý detaily, protože by to bylo spíš na nějakej elaborát, jak moc jsem nadšenej. Namísto toho vyzdvihnu pro mě dva nejzásadnější momenty: 1) mě totálně odrovnává, jakým způsobem se na týhle desce podařilo skloubit prvek neandrtálský brutality s vysokou precizností. Všechno je to neurvalý, ale zároveň pod absolutní kontrolou - jak kdyby to hráli nějaký mistři. Tu jakoby mimoděk problesknou nepochopitelný rytmický zvraty, tu zase těžká bluesová tyranie. To celý pod tlakem, kterej doslova drtí páteř; 2) mě naprosto učarovala celková atmosféra nahrávky a to především díky podivnýmu zvuku vokálů. Od antigonovskýho intra, který jsem si napoprvý musel dávat nejmíň desetkrát (Orel v něm zní doslova jak Velkej Vont), až k zvířecímu běsnění v Dark Ontology či temný apokalypse v Kati/V minulých životech - vše totální zabijárny. Tíživá atmosféra připomněla první desky Michael´s Uncle, temný, úsečný refrény zase vysokou literaturu, co má sílu zabíjet: „Svět sám je soudcem světa!!!"

VIKAK8NEK (ZKOUŘKA SIREK)

Pro mě Slezsko bylo dycky nějak zvláštní. Nikdy v životě jsem tam nebyl, podival jsem se tam až se svojí kapelou. A to, co jsem tam viděl a zažil, nemělo obdobu - takovejch kapel a nadšenejch lidí v nich i okolo - připadal jsem si tam jak v nějakym jinym světě (což je daný možná i tou jejich divnou řečí, hehe). Takže úžasně spoko, teda vlastně až na to jejich chorobný levičáctví, ale i to má něco do sebe. Tak a z toho všeho se najednou vynořila Plešatá zpěvačka. Totální průvan a ultimátní oživení scény, která se podle mě už trochu příliš odvrátila od všeho toho hluku, nabroušenejch kytar a bicích až na krev, prostě od pořádnýho rokenrolu. No a tyhle kuci vracej úder a ukázkově předváděj, jak má vypadat pořádnej...pořádnej, eee,... prostě kurva pořádná muzika. Takže pokud jste to mezi všema těma one man pičusama zapomněli, pusťte si album Plešatý zpěvačky a budete zpátky na zemi. Teda vlastně někde v kosmírnu, asi.

BANÁN (CZECHCORE)

Fuck yeah. Všechna nemoc, bolest, pustošivá krása a okouzlující primitivita Slezska konečně dostala svoje jméno a jasné kontury. Jestli tohle má být pomsta za všechny ty kecy, tak jsem připravenej svou smrt přijmout hrdě, protože proti mně stojí plnohodnotnej protivník. Není to jako když si dva malý kluci hážou kamínkama po ledu a doufají, že možná praskne. Tady stojí magor přímo uprostřed rybníka a vší silou mydlí ostrým a pěkně velkým šutrem pořád na jedno místo. Ruce má rozedřené do krve, občas se kámen nečekaně odrazí a udělá mu modřinu na holeni. Ale je to jakoby se nic nestalo, jen dopadají další a další rány, žilky v oku rudnou, vzduchem zazní pískot melodie od Nirvány a nejednou to rupne a všichni debilové, co se smáli a stáli okolo, jsou totálně v prdeli. A do chaosu a řevu zazní melodie z Tenkrát na Západě a smích, který opovrhuje všemi. Fuck yeah.

JOB (NOBODY)

Víkend vystavil stopku, takže když jsem se dnes vykotlil po dvou dnech chcípání z pelechu, měl jsem o čem přemejšlet. Zatímco česnečka byla jasná, mezi užším výběrem životabudičů jsem intuitivně cítil Krále komedie, vřeštící ženskej hlas anebo prostě jen výživnou muziku. Sázka na Saturnus nakonec nevyšla vniveč. Pod náporem kol mašiny s nápisem Lower East Side se začalo kouřit z kostí. Mravenčí úsilí věnovaný budování songů je u tohodle tříčlennýho slezskýho kolosu obdivuhodný hned ze tří důvodů: a) nikdo tady se snad kromě M.O. nezabejval tak netaktickym rejpáním v riffovejch branách, b) nikdo - snad s výjimkou Lyssy a Dětí deště - nerajboval utažený struny basy s takovou vervou až kňučely, c) nenechali český texty smrdět frázováním, ze kterýho přichází samovolná sračka. Volemanova dobrodružství nabízej jen džus z kalu tuzemskejch dní, ale monotónně drhnoucí kola strojovýroby se zuběj mnohem zlejc než Ponykovo tričko během Bullet Time. Chrom osobnosti, vokál bejčí jak vyšitej, mentální zvrat do unijsoucna. Zlo povstává i padá s uznáním svrchovanosti absolutní  lidské svobody, je tak. Možná proto se právě s Našeptávačem valí brutální lavina údolím zdravě neposlouchatelnýho poprocku a načítá plnej zásah. Po bleskovém zásahu jednotky Kati už není nic slyšet, dochroptíte-li se však k meznímu bodu Adamova minulého života, pak je jasné, že další remixové album tutti stealu vylepší 4 hostující jezdci apokalypsy, i kdyby to mělo bejt post mortem. Soundtrack pro cestu do Švindlu bysme měli, no a prachovku na utření Konce temný psychedelie jakbysmet. Prej underground... Tohle je klasickej stodvacetiminutovej speciál!

MAXIM (NOBODY II)

„Neb nedostalo věru lidem zřízení se nade stříbro horšího; to vyvrací i města, to i z domu muže vyhání, to řádných mysl smrtelníků navádí a učí dopouštět se činů hanebných."

Jako by nestačila ta podivná sestava: Toro (Stevie Brufen, ex-Fiat Eno) hrubě na basu, Orel s vizáží francouzského revolucionáře na kytaru (taky Le Christ Hypercubistic) a Maňa, který potřebuje na každý gig nové blány, hymenový postrach (taky Le Christ Hypercubistic). Navíc si tu zařve Adam z Or, stejně tak nečitelný a nepoznatelný jako MC Boss (Indoš, Le Christ Hyper), a Nelo ze slovenských mistrů bahenní zábavy a pomalé smrti, sludgeových Green Monkey. K nechutnému personálnímu obsazení přidejte aluze na antiku, mytologii a zavržené bohy. Tahle deska je jako saturnálie, i když svátky zimního slunovratu už nestihnete. Laciná paralela: Saturnus se v touze po chtíči přeměnil ve hřebce.

Nesmírně hrubý, těžkotonážní, vratký klátivec celý od šmouru a krvavý od nevědomých smrtí, nevina neexistuje. Má to dost z kruté obhroublosti Unsane, i když Plešatá potřebuje kytarové výjezdy a zastřené basové linky, chaos je větší a zlo nenasytnější, přesto jsou tu pasáže, které dobře souzní s noiserockovými vály amorální Lyssy. Stoner metal jebaný sludgem a heavy rockem umožňuje i velmi rychlé, hardcorově matematické figury (Svět o sobě), jako kdybyste kabriolet Maseratti rozervali na kusy a z mrtvých těl postavili novou kastli, každá mrtvola je kovová a plechové krásky jsou přežitek. Kovový humus, nejtvrdší kapela v jednotce MamaMrdaMaso. (Tady už si zamrdá jen komiksový kanec a jeho slepá sestra, (ne)Věra.)

Psychoterapeutické účinky: koho hlava nebolí, začne, koho ano, uřeže si ji ještě před koncem této strastiplné půlhodinky. Antigona. Oběsila se na pohřební stuze. (Už hořela.)

Desku stahujte tady:
http://www.mamamrdamaso.org/newmmm/plesata.html

Informace

Velký obrázek: titulní strana alba
Žánr: metal
Nosič: mp3
Celkový čas: 29:03
Rok: 2011
Vydavatel: MamaMrdaMaso
WWW: http://www.mamamrdamaso.org/newmmm/plesata.html
Seznam skladeb:
  1. Intro
  2. Mluvčí siluet
  3. Středověk
  4. Dark ontology (MC Boss)
  5. Zlo se směje
  6. Svět o sobě
  7. Našeptávač
  8. Kati
  9. V minulém životě (Adam)
  10. Už hořela

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 5
meloun
24. 02. 2011, 08:17:43
ja myslim ze to tu mame kvuli levicactvi obecne... ale ze je to chorobny je jasnacka.. nebo mam rict "chore"?

dýňa
23. 02. 2011, 23:39:42
"chorobný levičáctví" tož to je hlupost kritizovat princip mechanismu díky kterému to tady máme.

instalater
23. 02. 2011, 13:21:15
VELKY a POCTIVY METAL

vasa
23. 02. 2011, 12:46:58
uplne supr!

Twiggy
23. 02. 2011, 09:51:05
DO PIČE!

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek