Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - RECENZE HUDBA - - - - - - - - -

Los Perdidos

Los Perdidos

Somos Los Perdidos

autor: maxim horovic | 17. 03. 2010, 07:24:39 | návštěv: 2725 | reakcí: 1

Hrábni do strun jako los lobos desperados a spustíme latinu po našem: iberijská nátura s halekajícím vaškem koubkem,  v půlce to stopnem, necháme jet pomalou rytmiku a kytara si poklidně zastříká, pudem až do železitýho rocku šedesátek, a la theme Californication. A kdo je cigán, zazpívá si s náma.

Znáte ten problém: kapela na živo znamená energetický výbuch, hormonální atomovku. Ale když si pustíte desku, něco schází. Zkusíte volume, basy, zaklepete na bedny a pustíte to z druhé strany. Ale pořád stejný. V tomhle duchu se určitě bude psát o desce Somos Los Perdidos. Ale věci jsou trochu složitější.

Gogol Bordello, Ska-P nebo Persiana Jones jsou koncertně hotové elektrárny, které nezastavíte ani koncem světa. Desky jsou solidní, ale ten smrtící drajv nebo v případě GB i hrana šílenství, ty do drážek nedostanou. Jenže živák a studiová nahrávka jsou odlišné věci, takže nasadíte něco ze zálohy, stočíte řeč i jinam. A to Los Perdidos vědí.

Pak vás nemůže překvapit zdánlivý paradox, že do vědomí se více zařezávají skladby pomalejší, ležérní a vyhulené, dechy jsou napnuté jako jezerní plachty a kdo si počká, ten se časem probere. Zpomalení v Por Qué No Queires Disfrutar nebo La cucaracha jsou tu překvapivé, tu očekávatelné, ale vždy funkční.

Španělština jede dobře, zvukomalebnost podpořená vícehlasy, chvílemi zní jako romština, jižanský jazyk voní po teplém moři, germánie tahá jiné svaly, zkus  vydráždit Drážďany. Střelka míří na jih, až do řecka, malá tlustá kreslená svatba vychechtaných postaviček je vždycky happy. Jen do času, než se vytasí s prudkou změnou a jdou do ska-metalu (!Oye Gringo!). Dobré načasování, fofrkvalt. Práce s tempem uvnitř songu je promyšlená a sadí je o level výše.

K téhle hudbě patří refrény stejně jako ochranný filtr k nahému pohledu, reggae polka má hodně příznivců a je jedno, jak dlouho se budem opakovat, kdo je mistr, hraje jenom jednu písničku.

V některých písních nejsou daleko od recesivně alternativního bigbítu Wohnoutů, jen ty dechy a jazyk, taky najednou pomalejší tempo, které s každým poslechem pomalí a usazuje se. Ne, na koncertě nebudou circle pity, spíš skandované houpání, za ocasem - před ocasem, tělo kočky někde klimbá. A jestli jsou na začátku oprávněné pochyby z vykloktané nápodoby exotiky a skepse z vesnického drinku všech těch letních festivalů, na konci zůstává překvapení, které není příjemné, ale trvalé. Příjemná je pěna u huby nad tělem samice a mrtvým protivníkem. Když odejdou adjektiva, zůstává to jediné.

Informace

Velký obrázek: titulní strana alba
Žánr: latino-ska-punk (chiapas punk)
Nosič: CD
Celkový čas: 45:46
Rok: 2009
Vydavatel: Chiapas Records (distribuce Indies records)
WWW: http://www.losperdidos.net
Seznam skladeb:
  1. Validez De La Esperanza
  2. Oiga Hermano
  3. !Viva Zapata!
  4. Adonis
  5. Andén No. 5
  6. Amores
  7. !Oye Gringo!
  8. Por Qué No Queires Disfrutar
  9. Río Negro
  10. La Cucaracha
  11. Somos Los Perdidos

 

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 1
Uttami
18. 03. 2010, 23:14:37
S těmi koncertními elektrárny to je přesně tak - když jsem poprvé uslyšela naživo Gogol Bordello na Coloursech -byla to taková síla,že jsem ani nevěřila že ty CD co jsem si po koncertu stáhla jsou opravdu tihle energičtí zabijáci naživo:-D
Los Perdidos jsem ještě nezastihla-snad to jednou přijde

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek