Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - RECENZE HUDBA - - - - - - - - -

The Black Heart Procession

The Black Heart Procession

Six

autor: horovic | 18. 12. 2009, 06:39:59 | návštěv: 4631 | reakcí: 4

Three Mile Pilots, písničkovější podoba a vstřícnější podání otevřenému publiku jsou ty tam, když řekneš one, two, three, další na řadě je six, The Black Heart Procession a celé procesí hladových hlasů, co přísahají: deska roku.

Nick Cave je moc velký bonviván a jeho temné tragédie jsou vedle The Black Heart Procession najednou žinantní, elegán v obleku a v touze po afektovaných pop-pičkách, kolem kterých tančí v metaforách a po špičkách, má svoje stinné, ba i temné stránky, ovšem San Diego je špinavé a civilní, oslí ani andělské legendy nemají šanci vedle náhrobku Six.

Od dekadentního kabaretu až k tichým a komorním litaniím křehkým tak, jak dovede jen Troy von Balthazar a jeho čeleď, skladba Drugs je letmý popěvek v zákulisí smrti (úchvatná, ničivá záležitost, přestal jsem dýchat: „When we´d drive through the dark to the night wind song / when i remember these times / i try not to cry"), následující All my steps začíná jako variace na kinema-theme Dexter, ale je z toho vláčné tango se smyčci a neodolatelnou atmosférou, černý vigvam je bouda pro hluchého psa, tady tančí neznámé bytosti, „All of my life / i tried to escape your love", krev je hustá jako rajská omáčka a je zbytečný dávat do rovnice lásky oběť, nikdo jiný tam nikdy nebude...
Forget my heart
je definitivní zlom, zapomenete na bad seeds, micka harveyho, modest mouse (ach, jak se jim blíží v tom budování desky jako ohromného, propracovaného a rozmanitě sevřeného celku) nebo gallon drunk, všechna jména a kontexty jsou pasé, je jen vnitřní síla a filigránsky odstíněný smutek. Ublížený patos nebo pseudo-gotický sentiment jsou jen reklamní přestávka na život, tady se odehrává plnotučná existence a muzika je dočasným vyústěním, špína vespod válu Suicide jen ilustruje kontury nástrojů a song se rozbíhá a zpomaluje tak přirozeně, že už vlastně nepotřebujete nic víc, mám všechno mami, už musim, i like your suicide.

Nemířím k pojmu deprese, klinické testy jsou v uzavřené budově bez zahrady, na Six se odehrává průzračná sebereflexe, máš poslední last chance. Pak už jen varhanní funébrmarš, svoboda nemá break point, stejně jako smrt nemá jednoznačnou délku. Podzimní deska? To je stejná kliška jako teplý fusekle. Black Heart Procession numero six. Danse macabre.

Informace

Velký obrázek: titulní strana alba
Žánr: black rock
Nosič: CD + 2 LP
Celkový čas: 52:56
Rok: 2009
Vydavatel: Temporary Residence
WWW: http://www.myspace.com/theblackheartprocession
Seznam skladeb:
  1. When you finish me
  2. Wasteland
  3. Witching stone
  4. Rats
  5. Heaven and hell
  6. Drugs
  7. All my steps
  8. Forget my heart
  9. Liar´s ink
  10. Suicide
  11. Back to the underground
  12. Last chance
  13. Iri sulu

 

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 4
trenT
20. 12. 2009, 20:02:38
skvělost. na 3MP jsem víc než zvědavý.

blckdmnd
18. 12. 2009, 19:07:59
jistota,klasika,kult!!!jsem zvedavy na nove TMP!

orloj
18. 12. 2009, 18:40:45
najlepší deska pro temné milovníky.fakt nádhera!

dav
18. 12. 2009, 11:28:52
six stejně jako tahle recenze totální skvost! koncert všeho

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek