Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - RECENZE HUDBA - - - - - - - - -

Ema Camelia

Ema Camelia

CD

autor: maxim horovic | 20. 05. 2006, 14:15:05 | návštěv: 5954 | reakcí: 7

Krátká deska bez názvu, jasná řeč bez dlouhých slov. Kopřivnická Ema Camelia se (mi) zjevuje třetím rokem na koncertech a někdy i v noci. Emotemný HC, přes kopec rubou Lvmen, Thema 11 a další, v těchhle krajích to není zvykem. Když už emo, tak pořádně violence, rozervaně a rychle. Ema Camelia je jiná, tlak oč pomalejší, o to intenzivnější.

Souhra kytary s basou a bicíma je bezešvá, nezáleží, kdy nastoupí. Patinu, někdy směr a hlavně neopakovatelnou chuť tomu dávají klávesy. Překvapují zvukovým rozsahem, pokaždé jinak. A potom zpěv, jek, který nefunguje ani tak na úrovni jazyka a slov, spíš jako další hudební nástroj. Nevyčnívá, ale vrůstá, jedno tělo. Mami, přestane to někdy bolet? – Ne, broučku, s tím ses narodila.

Nanášení vrstev a podloží, průmyslová geologie. Po harmoniích, po zvucích a po větách, po nástrojích, po stenech citoslovečná. Nanášejí, překrývají a zase berou zpět. Naléhají, tlačí na vás, už to nejde dál, za mnou je zeď, kámo, není kam, tlačí dál, aby zničehonic odešli. A ty jen tušíš ze stínu vzdechy, bývalé úlomky budoucích slov. Jinej jazyk, stejná vášeň.

Uprostřed kratší zásek, singl, hitovka, „Glasgow Coma Score“, světlá strana tmy, máš se čeho chytit. Nohy do soupaže, song jako hrazda, roztočíš se, květnaté klávesy a běs trhaných kytar, jekot. Točíš se na krátký hrazdě, co je ve skutečnosti důlní věží, tou, co tě sveze dolů, hluboko.

Ne, to nejsou těžaři, žádní horníci, tihle tvořej krajinu opačným směrem, opačným světlem. Plivou hliněnou krev a zvracej kamení, strouhaj svoje těla do hornatých žil, nevim odkud to vezou, ale vždycky maj dost času, aby počkali, než všechno slehne a ticho udusá. Pozvolné pasáže, pomalu rozvíjené motivy kytar a tkanivo kláves, šumy a hlasy, post-rock nebo alternativa, dej tomu šanci, to je druhej ksicht, východ měsíce. Tohle neni modlitba, ani rituál, to je tvorba světa, tak velkého, jak uneseš.

Slyšíš? To je ticho! – Počkej. Pocem a dívej: tohle ticho čeká na zaříznutí, ale ne sekerou nebo pantokem. Stačí naříznout a zboku zatáhnout, ono se samo obrátí naruby. Pozor, spadneš tam.

Texty co tajuplné obrazy, musíš se k nim vracet, zneklidněný po okraj, než steče úzkost. „Bezvládné tělo dopadá / na dřevěnou podlahu / zatímco opodál pláče / ve studni světlo.“ Kde? Nikde jsem ho nezahlíd´. Chodim tady jako pes, co oběhl město a chytil svůj ocas. Chodim tady jako slepej pes a větřim tmu, slepej, samou tmu a nikde žádný světlo, tmu, sem studnovej pes, co větří vodu, ale nikde žádný světlo. Jsem pes a vidim tmu, už zase vidim, světlo je výmysl.

Desku zahluší přebuzený zvuk, který bouchá na bolest. Nemůžu si pomoct. Pouštím to znovu.

Informace

Žánr: emo temno
Nosič: CD
Celkový čas: 29:56
Rok: 2006
Vydavatel: animan
WWW: http://emacamelia.czechcore.cz
Seznam skladeb:
  1. jsou hra
  2. záře
  3. glasgow coma score
  4. strach
  5. bez křídel
  6. pláče

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 7
Max-Wesslo
23. 05. 2006, 17:52:12
jarek = w ?

maxim
22. 05. 2006, 13:38:46
Ahoj Jarku, můžeš mi o tom říct více? Opravdu mě to zajímá,nenapínej mě.

Jarek
22. 05. 2006, 11:39:42
Ema Camelia jsou především hrozní kokoti!fakt!

Bugy
22. 05. 2006, 07:53:45
Desku si kluci vydavaji sami , točila se ve studiu Animan v Kopřivnici a nahraval to Tom Neuwerth...Ema je schopna vychlastat dva litry rumu ve třech ,během jednoho nahrávacího dne !!!
Toliko doplňující informace....

maxim
21. 05. 2006, 15:22:35
Oba přijďte druhého června do Galerky v Novém Jičíně, Ema a Děti deště - až se srazej, nastane jiné roční období

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek