Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - RECENZE HUDBA - - - - - - - - -

Jindra Holubec

Jindra Holubec

Valerij Dubjanin

autor: horovic | 31. 08. 2009, 06:02:35 | návštěv: 4102 | reakcí: 3

Koupim si volevinyl, protože ten zvuk je tam zakletý stejně jako tajemství těla v klíně samic, začne to prvním trackem George Peterson, který je buď pojat jako retro-jazz-country s adekvátním zvukem, nebo je něco špatně, pak přijde profláknutý Jasan, rozbublá se basa a fakírský koberec se vznese. Dobře.

Můžu to klidně říct hned u téhle hitovky, která obsahuje Holubce téměř komplexní: lyricko-epický text s groteskním nádechem, škubavé i melodické linky, vokální pater noster.

Pankující funk s podivně fungujícími ozvěnami brněnské alternativy podzemních dob. Můžeme vést diagramy, ale asi každého napadnou Z kopce a Vášovy over-fyzické výpady na hranici zpěvu a zvířecí deklamace, další brněnské kapely v čele s Václavkovými projekty, možná se vám bude chtít malovat nějaký olbřímí satyrský obraz typu „představte si mutaci Ivy Bittové a Květoslava Dolejšího" a možná nebudete daleko od pravdy stejně jako od blábolů, nicméně slovo krouží představu a s tou se žije snáz než se skutečností.

Proti demu Vrah je tohle minimalistický symfoňák, syrovina ustoupila muzikálnosti, aniž bych mluvil o komorním kafíčku v obecním domě, Vrah počítal svalová vlákna a srkal krev, Valerij Dubjanin rovná těla do obrazců a zjišťuje, že je schopný čehokoliv, pěknějšího.

Pavel bourá maso a Jindra Holubec s bráchou Michalem staví výživnou hudební sbírku, na kterou se většina tuzemské alternativní muziky dívá hodně zezadu, ne všichni, květy rostou pořád a kosy už maj taky mladý srpy.

První ofiko nosič, je to vinyl, mix Tomáš Vtípil (rovněž housle; DG 307), mastering ježčí doupě Jámor, hostující Václavek, tomu se říká práce na postupu, a to nahrávka původně vypadala na další pokoutný cd-r, než se do toho vložil náhončí a vlastník polí Josef Jindrák. Nedostane z toho Holubec kopřivku a nebude svázanej? Na desce ne, na to, co bude dál, je příliš komplikovaný a neudržitelný. Dobře, spekuluju.

Petr Ferina mluví o písničkářském kontextu Záviše („zcela otrokem svého, i když stále vtipně podaného pornomajestátu") a Baumaxy („neživotná odrůda Televarieté"), i když nevim proč. Baumaxa možná trpí akutním střetem svého recesivně-punkového světanáhledu a potřeby být oblíbený, ale jinak to je jako střílet brokovnicí na papírovou růži.

Ale čím si chcete být dneska jistí, když hudební eskadru doplňují taková jména jako Sorah Irijflov (klávesy, návrh obalu) a Martin Dřevojánek? Kde končí mýtus a začíná včerejšek? Máme dojezeno, dopito, do žita je daleko a dokážu si představit společnou věc třeba s Wankem. Teda kdyby to nebyl Jindra Holubec, jistota padá.

Informace

Velký obrázek: titulní strana alba
Žánr: alternativa
Nosič: CD / LP
Celkový čas: 25:17
Rok: 2009
Vydavatel: Polí pět
WWW: http://bandzone.cz/jindraholubec
Seznam skladeb:
  1. George Peterson
  2. Jasan
  3. Pavel bourá maso
  4. Plot
  5. Valerij Dubjanin
  6. Dojezeno, dopito
  7. Slunko
  8. Srdcechody
  9. Ticho
  10. New York
  11. Frankie Jones

 

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 3
ambrose
5. 11. 2009, 04:08:36
skvělá recenze, po všech stránkách, mám radost. a dost

s.
6. 09. 2009, 13:00:25
jó tak vinyl je vinyl a holubci jsou holubci. Jen nemít gramophóón z makra. A Jasan je echt šlágr, nezapomeneš.

Holubci
1. 09. 2009, 19:19:02
JO!

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek