Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - RECENZE HUDBA - - - - - - - - -

TV On The Radio

TV On The Radio

Return To Cookie Mountain

autor: maxim horovic | 15. 04. 2006, 15:36:29 | návštěv: 3892 | reakcí: 0

Jak hluboké se mi jevilo zklamání. Hledal jsem další „Staring at the Sun“ a nikde ji neslyšel. Ale propasti jsou nachystané, jen je pomaleji odhalíš. Jako hodně oblečená dívenka, co sis přived´ jednou v zimě do nory, sundáš kabátek a jdeš dál, loupeš ji jako cibuli, pomalu, nože vášně zastrčené, aby vzrušení nabylo toho pekelného vrcholu, kdy užuž ztrácíš vědomí a tělem probíhá jedna malá smrt za druhou...

Postrockové kolotání střídá dance-punkový vlak, který naplní místnost, hlava je jako nacvakané nádraží, syntezátorový zvuk kláves a do toho ten zpěv, mimozemský a uhrančivý. TVOTR nesázejí na tempo, spíš na zvukomalbu, kterou oblečou do rytmu, tu svižného, tu bezmála trip-hopového, snivý noise, zkreslené vokály a lodní siréna zakovaná do tříštivého šumu, a než se nadějete přikvačí klavírní motiv a vysoko posazený zpěv vypráví - I Was a Lover? Ne.

Když brooklynští TV on the Radio před dvěma lety debutovali deskou Desperate Youth, Blood Thirsty Babes, bylo to na indie scéně zjevení. Post-punk i post-rock, nevtíravé, chytré, i přitažlivé. Afroameričani Babatunde Adebimpe, s vizáží nepřístupného intelektuála, a David Andrew Sittek, multiinstrumentalista evokující zanedbaného Omara Rodrigueze Lopéze, předložili neokoukanou hudební scenérii, která učarovala i Bowiemu (na nové desce se spolupodílel). Toho je na desce cítit, ale to i Velvet Underground, Black Heart Procession, Modest Mouse. To vše zaslechneš, jen mimoděk, je to jen berlička chtějící přiblížit atmosféru alba – jenže na co francouzská hůl beznohému, tomu kdo neslyšel?

Nová deska není proaranžovanější, jak by se na první pohled zdálo, ale zvukově bohatší, prostorovější a vokálnější. „Snakes and Martyrs“ a všechno bylo jako poprvé. To šimravé opaření probíhající páteří, kdy se ti topoří všechna krev a do duhových mžitků se překresluje každodenní obraz mámy chystající snídani a fotra hulícího na hajzlu. Jsem rád, že vás mám, ale ještě raději, že se můžu dívat sám.

„Tonight“ je pomalejší, opakované linky kláves i bicích, zvukový prach a najednou smíšený mnohohlas, co tě rozpůlí do rozkoše, jsem v kundě, v nejkrásnější kundě světa, šťávy okolo zpívají a tekou, vlhký jako nové dítě a čekám, kdy začne čas.

Babatunde Adebimbe - černej bůžek, kastrát křížený s neznámým zvířetem, ale ne jako Anthony & The Johnsons, ten se příliš spoléhá na vlastní hlas a emoci, Adebimpe a spol. jsou více celek, hledají hudbu a jdou po zvucích. Zapomeň na styly, zapomeň na punk, na HC – tohle má vnitřní náboj, který nezavřeš do klece. Všudypřítomný opar klávesových hrátek a analogových zvuků, melodická lehkost a originalita, vícehlasy: to jsou TV on the Radio, omamný gospel. Zpívám, tleskám a tančím. Jsem jiný, jsem lepší.

Informace

Žánr: indie rock
Nosič: CD
Celkový čas: 55:15
Rok: 2006
Vydavatel: Touch & Go
WWW: http://www.tvontheradio.com
Seznam skladeb:
  1. Wolf Like Me 5:08
  2. I Was A Lover 4:23
  3. Province 4:38
  4. Hours 4:25
  5. Playhouses 5:17
  6. Let The Devil In 4:29
  7. Dirty Whirl Wind 4:19
  8. Tonight 6:57
  9. A Method 4:33
  10. Blues From Down Here 5:21
  11. Wash The Day Away 6:01

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 0

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek