::diycore_net
31. 08. 2010, 10:57:23
Výstava fotografií J. P. Witkina v Domě umění: http://bit.ly/dkmv9H #brno
::diycore_net
30. 08. 2010, 19:35:56
Fúze roku, Die Antwoord + Aphex Twin na LED Festu: http://youtu.be/hSe03Dsh7Y4
::diycore_net
30. 08. 2010, 16:24:42
RT @fullmoonmag: David Eugene Edwards v They Shoot Music, Dont They: http://fb.me/yFKO2HG3
::diycore_net
30. 08. 2010, 13:26:53
Tuto stredu v Galerii Art vernisaz Tomase Pridala Well Done Walt Disney + vystoupeni Pacicky: http://bit.ly/cyTCfC #brno
::diycore_net
27. 08. 2010, 15:11:38
Znáte Angels in America? http://bit.ly/bhNFEy
britské listy
:: Holky kluci kamaradi lasky... (o Full Moon)
www.kyeo.net
Tohle je muzika, na kterou sem čekal hezkou řádku let a nedoufal, že si krvavou rašpli zkusí někdo u nás. Hradec a jeho králové, svěží palivo na lopatky stříbrný rakety. Žádnej noise, nejen von. Zdaleka. Zblízka.
A od mínusů rovnou k přednostem, taky co bys chtěl vyčítat svý první lásce, pokud nejsi v zajetí mindráku, a přesně takovým návratem jsou Elektročas, návrat k elektrickým začátkům a k důvěrnému řevu lásky. Jediný, co schází, je nostalgie. Když se z holky stane žena, uvnitř je furt stejná, však si sáhni...
Jsem objímka žárovky, všechno proudí správným směrem a světlo obezdilo tmu. Silver Rocket sice nejsou v zajetí jednoho stylu, o tom žádná, ale stejně máš tendenci očekávat noise rock na různý způsoby. Elektročas vězí v noise bordelu, ale stejně tak ve starém emocoru, instrumentálním post-metalu nebo devadesátkovém hardcoru. A jako dlouhá táhlá linka se vine něžně drancovaný hard rock.
Disburden, tím sem načich už na yourspace, bordelové emo s pomalou litanií neuronů, zdravím tě, lvmene, jak je vidět z rovný cesty do dálky? Aimless Fight jako těžkopádný sónický kvalt-retroemofak, Stranger Erhart je kamenitej noise, tendle kamzík se žene jako nosorožec, Wings - syntéza a valivé mrákoty. Zařvi ještě víc, nikdy mi nebylo tak do třísel. Někam ke starým Ravelin a Thema, ale Elektročas je jednodušší a důraznější, namotává stejný figury a pořád je to víc, sloka a refrén se ztratily, tady jsou odezvy a leitmotivy, napřímenej hlas v čele smečky, jen vystrčí hlavu a hned je dole, nevíš.
Yaphet Kotto leží na zemi, uřezaný chodidla, do botek kameny a nazout na holeň, pořádnou rejhu do hrudi, tam taky trochu přisyp, ať se pohádka pěkně rozbíhá. Čkej, ještě mu seřízni hlásek, plaší kuny. Budeš mi chybět holenku, ale začínaj nový příběhy. Kdo jim bude stačit? Zkouška sirén? Fetch!?
Elektřina se valí jako voda po drátech, vztáhneš ruku a zůstane stát, statická i mobilní, proniká tělem jako binární páter noster a tvoje tělo je astrální falus, kterej už nečeká vůbec na nic. Všechno se děje právě teď.

Ona se mi honí hlavou strašná spousta věcí. Aspoň je tam teda cítím, svině jedny, musí tam být. A trůní tomu takový zvláštní neurčitý pocit, že bych měl něco dělat - cokoliv, třeba najít si stálou práci... Nebo se neožrat, když mám jít na pohovor k ní. Nereálné. No, tak se aspoň ožrat míň, abych dokázal kontrolovat svoje činy. Nicméně ta práce byla stejně kapitalistický mor, tak jsem za to ve výsledku rád. Kapitalisti, ti jsou ze všeho nejhorší, ty potvory vám vlezou všude. A mají přitom úsměv přes půl tváře a zhoubnou touhu po penězích a vlastním mercedesu. A úplně nejhorší je, že ty svině jsou i v hudbě. Občas to slyším, kecy o prosazení, asertivitě a světské slávě. Jako ono je to normální, takový pocit je asi v každém z nás, ale jsou určité hranice, za který se nechodí. Jinak, já mám dvě kapely. Bohužel jim věnuju míň času, než by si zasloužily (a to mám přitom v plánu si založit asi ještě tucet dalších). Nemám vlastní aparát a na koncertech prochlastám většinou chlast nejen sobě, ale i zbytku kapely. Nicméně přes to všechno se kdoví proč zdá, že mě mají ti kluci docela rádi. A za to jsem rád a takhle mně to úplně stačí. „Ať žije portugalský král!"
Wojciech (have.to.be.distanced)
žánr: nosie/post-rock/experimental
země: Hungary
data: 09th and26th of September
žánr: grindcore
země: germany
data: 19. - 22.9.2010
žánr: hc-punk
země: USA
data: 05th - 28th of november 2010