Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - RECENZE HUDBA - - - - - - - - -

Vladimír Václavek

Vladimír Václavek

Jsem hlína, jsem strom, jsem stroj

autor: maxim horovic | 31. 03. 2006, 14:21:09 | návštěv: 4547 | reakcí: 1

...srdce, bílý datel, co zatluče vždycky, když položíš krok. Podívejte, kolik seskupení a desek vzniklo z Dunaje a v kolika z nich má prsty Václavek.

„Jsem hlína, jsem strom, jsem stroj“ je první z jeho sólových projektů, krystalická záležitost, iniciační moment. Obřad. Václavka je plno v hlučném Dunaji, je ho plněji v duetu s Bittovou („Bílé inferno“). Sólově jako kytarista, o kterém neřeknete „kytarový mág“. On očarovává jinou silou. Texty Karla Davida jsou poněkud z jiného světa než ty domovských Ještě jsme se nedohodli. A pak taky Václavkova poezie.

V milostné písni „A nebe je na tvých rtech“ může odradit opakující se titulní verš tak těžkou doslovností, schází vám básnivá síla nedořečeného. Než pochopíte, že z verše je zaříkávání a z písně pohanská modlitba obemykající ženu. Na obzoru něhy, když promluví naříznuté nitro. „Jsou prolomená tvými ňadry, má ústa ... tvými hliněnými ňadry ...“ Kam to jdeme. Propadáme přírodními mýty ke stvoření? Po skácelovsku? „Uklouzl jsem.“

Tahle deska odkrývá smysl ticha a tíhu slova. Zvuky ožijí, rozprostřou se jednotlivé významy. Pomlk, zastavených vět, opakování. Dotkne se vás nástrojová intimita a samá existence kytarových strun, chvění. Dopadají verše a tóny. Svět je tichý a tajemný... . Bílý, ale na dosah černé. Ani přepjatý milovník, ani patos. Rolník ticha, které přikryl sníh.

Úžas z každého dalšího nástroje (housle, perkuse, viola i basa), ženské vzdychání. A jdete dolů, hloub. Propadáte, proséváni hlínou. „Když mlha stoupá a propasti se řítí do propasti.“

Cítím trochu jinak sepětí se zemí i se ženou, u Václavka mi schází krvelačnost. Ale jsem uhranutý, naslouchám jako milenka. Milenka ochočená okamžikem trvalé lásky. A někde vzadu, dál, on o ní ví, je bolest. Houslové nebozezy.

Jdeš zasněženou krajinou. Sám. Jen ty a lapená bestie v tobě. Chlad hladí, zimou odumírá běs. Klidníš. Čekáš, co ti mozek postaví do cesty, ale slyšíš jen tep...

Informace

Žánr: minimalistic rock
Nosič: CD
Celkový čas: 49:30
Rok: 1994
Vydavatel: Indies Records
WWW: http://www.vaclaveks.cz
Seznam skladeb:
  1. A dny jak padlí andělé [4:25]
  2. Za svítání [4:55]
  3. Přišel jsem [3:48]
  4. Báře [2:58]
  5. Ticho kroků [5:47]
  6. A nebe je na tvých rtech [4:35]
  7. Uklouzl jsem [4:09]
  8. Svlečená v salóně [3:41]
  9. Taj, taj [5:05]
  10. Buď mně v patách [3:23]

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 1
richard
7. 04. 2006, 10:15:55
hezka recka. tuhle desku taky moc rad... neha, krasa...a zvuk

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek