Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - RECENZE HUDBA - - - - - - - - -

Nierika

Nierika

Everyone Is Burning

autor: horovic | 1. 05. 2009, 09:18:39 | návštěv: 4629 | reakcí: 2

Můžu vést řeči, že se dostali do stádia, kdy mají za sebou počáteční tápání i osahanou touhu po popových vrcholcích a světském průniku, že jestli první deska byla velmi dobrá a v našem kontextu ojedinělá, tak druhá zas šilhala po mainstreamu a chtěla do něj přirozeně proniknout a chvíli tam patřit. Jenže to jsou spekulace a takové ty věty, co znějí, jak bych si pohmoždil páteř, jak sem žral šalamounovo lejno. Vypadalo by to, že vím co se odehrálo za deskama a proč tak málo koncertovali, proč se množili řeči o rozpadu, ale nic z toho já nevim a není to až tak důležité.

Hlavní je, že Everyone Is Burning dává konečně vědět, že uvnitř jednotky Nierika jsou schovaní i někdejší LU. Víte jak snadné je udržet a utáhnout songy co nejdou pod pět minut a zároveň být velmi přitažlivý pro širšího posluchače? Mimořádně snadné, když máte optimální složení a rozpoložení. Jako by  hodili za hlavu očekávání a všechno ostatní, co souvisí s hudebním trhem, posunuli se úplně jinam. A výsledek je dechberoucí.

S prvním výdechem uchvátí nové barvy a polohy zpěvu Moniky L., ta jistota a přesvědčivost... náladová Journey´s End předznamenává  vrata do neznámé zahrady, sloka a refrén se odehrávají v pravidelných intervalech, přesto máte dojem tiché a nenápadné gradace, stále nová. Kytara jako falešný cimbál a dlouhá ukázka toho, jak hrát baladickou a nevydírat (Tear), klarinet v pozadí, stejně jako všechno ostatní, celek jako stromořadí, organická chemie závratě. Žádný triphop, žádná kytarovka, žádné aby. Prázdná klec slova stačí na manželství, tady se střídají roční období.

Další paleta barev přichází s třetím trackem Viper, jaro požírá louku. Objevuje se Machetanzův zpěv (LU), ostrý, rotující  riff, který by však byl nic bez éterického pozadí a lehkých kláves (?). Zdánlivé tvrzení je sázkou do ztracena, tady se bojuje na menších plochách a několika podúrovních, objem nečeká na svou náplň a je nutné počkat a měřit do podrobna. Speaking in Tongues se rozprostírá skoro líně, kdyby se dal takový přívlastek použít pro tajemný eros a pátravou hru kytar s elektronikou po bocích. Mezihry jsou tak dobré a nápadité, že zapomenete na refrén a když se znovu vynoří, jak byste vytáhli ruce z kapes a byly v nich peníze. Letíš, zaplať.

Pak tu máme konečně protnutí mužského a ženského vokálu (Everyone Is Burning), klarinet a zkreslené zpěvy, podivná blůzovka čerpající z neprůhledného kontrastu jemného dechu a hrkavé rytmiky. Neslýchaná dramaturgie alba pokračuje, čekáš na slabou chvíli.

Jenže  dojde na Talking to the moon, krev mám hustou jako marmeládu a vidím nahotu každé kůže. Monika L. zpívá s manýrou Kate Bush a já chci umírat co nejpomaleji, song graduje dlouho a přesně, boty na jehlách a záda. Baladická Riptide je předzvěst konce, ve finále slyšíš, jak se hraje na slovo v každém jeho morfu, souhlásky jako perkuse.

Finální Not the Same si dovolí tlačit na pilu ze všech nejvíc, jenže patos je uzemněný basovou linkou a příliš chaotickou souhrou ostatních, abys mohl mít pocit, že happy je možné. Open your mind.

Informace

Velký obrázek: titulní strana alba
Žánr: indie rock
Nosič: CD / LP
Celkový čas: 41:45
Rok: 2009
Vydavatel: Piper Records
WWW: http://www.nierika.cz
Seznam skladeb:
  1. journey´s end
  2. tear
  3. viper
  4. speaking in tongues
  5. everyone is burning
  6. talking to the moon
  7. riptide
  8. not the same

 

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 2
w
1. 05. 2009, 16:04:02
perfektně jsi to vystihl. je to parádní deska !

bro
1. 05. 2009, 09:40:04
no uz se tesim, uz se tesim

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek