::diycore_net
31. 08. 2010, 10:57:23
Výstava fotografií J. P. Witkina v Domě umění: http://bit.ly/dkmv9H #brno
::diycore_net
30. 08. 2010, 19:35:56
Fúze roku, Die Antwoord + Aphex Twin na LED Festu: http://youtu.be/hSe03Dsh7Y4
::diycore_net
30. 08. 2010, 16:24:42
RT @fullmoonmag: David Eugene Edwards v They Shoot Music, Dont They: http://fb.me/yFKO2HG3
::diycore_net
30. 08. 2010, 13:26:53
Tuto stredu v Galerii Art vernisaz Tomase Pridala Well Done Walt Disney + vystoupeni Pacicky: http://bit.ly/cyTCfC #brno
::diycore_net
27. 08. 2010, 15:11:38
Znáte Angels in America? http://bit.ly/bhNFEy
britské listy
:: Holky kluci kamaradi lasky... (o Full Moon)
www.kyeo.net
Další ze série splitů neznamená jeden z řady bezejmenných či zaměnitelných. Příspěvek k nehodovosti na českých silnicích? Jo, zní to blbě, ale to téměř všechno, co shrnete do pár slov. Dva songy z hangáru Silver Rocket takhle nezakonzervujete, intimita překvapivě „na společenské téma“.
Dvě strany jako protiživel, země a vzduch. OTK demonstrujou velmi vyklidněnou polohu a skoro bych řekl: kdo žere Okolo, ten bude na svym. Rozumime si, zkřehlý indie rock prasený zadumaným tónem, permutovaný jazz, prototyp novýho organismu. Zvláštní, podivně aviatická píseň, zfetovanej v přetlakový komoře, možná tunel bez gravitace – space jazz i hard folk. Potichu škrcená kytara samozřejmě sténá, klávesy jsou dlouhé a basa přede kočkou, bicí lehčí než gymnastické cvičky. A k tomu jeden z nejlepších textů za poslední dobu, srozumitelná a přesto enigmatická sloučenina: „řítím se jak v nádobě na maso / připadám si jako parazit / řítím se jak v nádobě na maso / snažím se nikoho nezabít / svírám svý kulatý těleso / řídím s ním nádobu na maso / tu co se kutálí po cestách krvavých / od slunce ujíždím slunci vstříc ...“ Je tu slovo navíc? Jaký bože objem kurva...
Aran Epochalů jde od podlahy, jakkoliv jde o písničkářskou záležitost. Kombinace jeho hrubého zpěvu, zemité basy a Bourkových elektronických klubek je v prvé řadě velmi dobře vyvážená. Vědí, co vytáhnout a s čím zůstat zpátky, potišejc, kdy zbystřit a přidat tlak. Tenhle delikátní dramnbejs přidává k temné temnou, takže vedle elektronických beatů tvoří atmosféru zlověstné zvuky. Basa si vystačí s opakováním několika nášlapů, dohromady noční cesta, černá ropa cedí tér. Nárazovité, emblematické texty Nenadála tu krystalizují do konkrétnější a snadno čitelné podoby a dotváří souhru dlouhých paží a zvuků. „Na místě kde stojíš / možná někdo umřel / v létě pod stromem / na noční cestě / pomníčky pro místní borce / zbytečná tíha...“
Jenže slyšel někdo z polomrtvých výti prorockého psa? Řečeno holanem: „... ani bolest nedožijem, tak jsme tu krátko...“

Ona se mi honí hlavou strašná spousta věcí. Aspoň je tam teda cítím, svině jedny, musí tam být. A trůní tomu takový zvláštní neurčitý pocit, že bych měl něco dělat - cokoliv, třeba najít si stálou práci... Nebo se neožrat, když mám jít na pohovor k ní. Nereálné. No, tak se aspoň ožrat míň, abych dokázal kontrolovat svoje činy. Nicméně ta práce byla stejně kapitalistický mor, tak jsem za to ve výsledku rád. Kapitalisti, ti jsou ze všeho nejhorší, ty potvory vám vlezou všude. A mají přitom úsměv přes půl tváře a zhoubnou touhu po penězích a vlastním mercedesu. A úplně nejhorší je, že ty svině jsou i v hudbě. Občas to slyším, kecy o prosazení, asertivitě a světské slávě. Jako ono je to normální, takový pocit je asi v každém z nás, ale jsou určité hranice, za který se nechodí. Jinak, já mám dvě kapely. Bohužel jim věnuju míň času, než by si zasloužily (a to mám přitom v plánu si založit asi ještě tucet dalších). Nemám vlastní aparát a na koncertech prochlastám většinou chlast nejen sobě, ale i zbytku kapely. Nicméně přes to všechno se kdoví proč zdá, že mě mají ti kluci docela rádi. A za to jsem rád a takhle mně to úplně stačí. „Ať žije portugalský král!"
Wojciech (have.to.be.distanced)
žánr: nosie/post-rock/experimental
země: Hungary
data: 09th and26th of September
žánr: grindcore
země: germany
data: 19. - 22.9.2010
žánr: hc-punk
země: USA
data: 05th - 28th of november 2010