::diycore_net
31. 08. 2010, 10:57:23
Výstava fotografií J. P. Witkina v Domě umění: http://bit.ly/dkmv9H #brno
::diycore_net
30. 08. 2010, 19:35:56
Fúze roku, Die Antwoord + Aphex Twin na LED Festu: http://youtu.be/hSe03Dsh7Y4
::diycore_net
30. 08. 2010, 16:24:42
RT @fullmoonmag: David Eugene Edwards v They Shoot Music, Dont They: http://fb.me/yFKO2HG3
::diycore_net
30. 08. 2010, 13:26:53
Tuto stredu v Galerii Art vernisaz Tomase Pridala Well Done Walt Disney + vystoupeni Pacicky: http://bit.ly/cyTCfC #brno
::diycore_net
27. 08. 2010, 15:11:38
Znáte Angels in America? http://bit.ly/bhNFEy
britské listy
:: Holky kluci kamaradi lasky... (o Full Moon)
www.kyeo.net
The Autumnist není nový slovenský spolek elektronických nadšenců, to jen dlouho slibný Abuse frontmana Vlada Ďurajka nenašel sílu nebo důvod pokračovat a tak obul novou tvář a obklopil se (staro)novými těly s (očekávatelnou) paletou nástrojů (elektronika, bicí, baskytara, kytara, gramofon, trubka, vjing). Falešný kambek?
Snad že působí o něco veseleji nebo není na úvod tolik potemnělá, jen tajemná, March of the Leaves, nemastný neslaný první tři minuty, aby se najednou rozvinula. Do zákrut a ohebných monočlánků, které znáte a jsou vám častou krmí, ale přeci jen mají barvy a rytmus, co provádí. Jenže pak přijde Velvet Incident a jste o level výš. A nic na tom nezmění otřepaná francouzská harmonika. Poklidný nu-jazz-breakbeat plyne jako živá voda, nafta hustá po oktanech a krevních destičkách, přidávají se nástroje a odcházejí, syntezátor a kytara, stoupáme k vrcholu a nemáš čas dívat se dolů, s horou tepu současně.
A vrchol přichází s příznačně nazvanou kladinou – Too Human. Vyjetá fucking party, kde se stane všechno, co sis kdy nepřál, Lynch smontovaný s nejhoršim ksichtem tvý matky. Opojení na hraně noci, psychedelický stroboskop živený basovým beatem, až se půjdu osprchovat smrtí, chci aby žena mých srdcí měla tenhle ručník. Čekám a jsem pozorný. Zvíře se holedbá potravinovým řetězcem, člověk je pamrd určený k myšlence. Tady je mezera a spousta pudů. Nic, co bys vymyslel, blikající tma.
A další slibné názvy nezklamou. The Heist s neveselým echem depešáckých nových vln, Vibrant Mountain s východním příslibem, kdy stoupat je tak sladké, acid-d´n´b The Novelist nebo závěrečná triphopová A Beautiful Creation. Nejvíc mě na tom baví, že všechny ty skladby si přímo říkaj o živý hraní, navíc Abuse s tím neměli problém, propojení nástrojů a elektroniky na vysoký úrovni. Elektronický nu-jazz s mnoha přesahy, songy se nabízejí k rozjetí do daleka a jamování na parníku, těším se jak malá.
Po dlouhém čekání na Abuse, které se neuskutečnilo, se stal ten nečastý případ, že deska předčí očekávání, byť pod jinou hlavičkou. A nejde jen o to, že na první poslech nejpřitažlivější song The Shore s vokálem Tracy Miller vám připomene, že jste tančívali ztripovaní jak živej semafor a všechno byl roztahanej vesmír šitej na míru jednotlivých pohybů. Při podrobnějším poslechu začnete rozeznávat stovky drobných elektronických částic, který pulzujou v tom závratnym organismu tak samozřejmě, jako když si hrábneš do klína. Na sklonku roku, jedna z desek nej.

Ona se mi honí hlavou strašná spousta věcí. Aspoň je tam teda cítím, svině jedny, musí tam být. A trůní tomu takový zvláštní neurčitý pocit, že bych měl něco dělat - cokoliv, třeba najít si stálou práci... Nebo se neožrat, když mám jít na pohovor k ní. Nereálné. No, tak se aspoň ožrat míň, abych dokázal kontrolovat svoje činy. Nicméně ta práce byla stejně kapitalistický mor, tak jsem za to ve výsledku rád. Kapitalisti, ti jsou ze všeho nejhorší, ty potvory vám vlezou všude. A mají přitom úsměv přes půl tváře a zhoubnou touhu po penězích a vlastním mercedesu. A úplně nejhorší je, že ty svině jsou i v hudbě. Občas to slyším, kecy o prosazení, asertivitě a světské slávě. Jako ono je to normální, takový pocit je asi v každém z nás, ale jsou určité hranice, za který se nechodí. Jinak, já mám dvě kapely. Bohužel jim věnuju míň času, než by si zasloužily (a to mám přitom v plánu si založit asi ještě tucet dalších). Nemám vlastní aparát a na koncertech prochlastám většinou chlast nejen sobě, ale i zbytku kapely. Nicméně přes to všechno se kdoví proč zdá, že mě mají ti kluci docela rádi. A za to jsem rád a takhle mně to úplně stačí. „Ať žije portugalský král!"
Wojciech (have.to.be.distanced)
žánr: nosie/post-rock/experimental
země: Hungary
data: 09th and26th of September
žánr: grindcore
země: germany
data: 19. - 22.9.2010
žánr: hc-punk
země: USA
data: 05th - 28th of november 2010