Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - RECENZE HUDBA - - - - - - - - -

Vivisick

Vivisick

Respect And Hate

autor: horovic | 22. 01. 2009, 07:57:52 | návštěv: 2762 | reakcí: 2

Když sem je viděl na Play Fastu, fet byl pokročilej, tři hlavy a únava, jednolitá masáž. Bukovým stromořadím se od parkoviště hrnuly barevné hlavy japanů, schovaných za ochrannou rouškou, les uprostřed města...

U některých kapel to zní neuvěřitelně: vydávají první desku! WTF??? Vivisick, neurvalí čerokýzové z ostrova Honšú? Po deseti letech debut vole, ale jejich portfólie je popsaná jako tělo silniční srny. Mohli bysme to vzít zeširoka a srovnat jejich výpalky na kompilacích Evil Surfin Dread nebo Thrash Ahoy 2, říct že směska Hibachi Omnibus vol.1 věrně zaznamenala jejich příklon k thrashi, stejně jako placka Skate All Day Drink All Night 3 odráží změnu občanských postojů kapely. Jenže to jsou kecy, všecky ty názvy zní jako déčkové porno filmy, jejichž kouzlo je nekonečné.

Asfalt je hnědej, kdyby jen to. Tady se naplno vyjeví rozdíl mezi kompaktním diskem a vinylem. Binární nářez je sice vkusně výtěrový a prožene se tělem jako čočková nátierka, ale je příliš čitelný. V tom smyslu, že koncert je chaos violence a chytáš se tak akorát, aby sis naryl mordu a znovu vstal. Kompakt už ti rozrůzní punkové a metalové party a vokální záchvaty. Vinyl je někde mezi nima. Zvuk je ne snad plastičtější, ale bordelovější a objemnější. Prostě když to hodím do stroje a na konci jednoho songu zaštěká pes, vim o tom. Když se ozve na asfaltovým sporáku, zbaběle se votočím...

Je to jako nejrychlejší punk, kterej ste kdy slyšeli, ale protože je to furt málo, museli ho zmlátit metalem. Než se nadějete, je to pryč, ale vibrace zůstávaj. Další kláda není jinačí, lapáte po dechu a sháníte drobný svýho vědomí, abyste rozměnili ten atak. A pak jednoduchý punkový riff bičovaný thrashovým lasem. Když se zdá, že hlavní zpěv chcípne a začne stříkat krev hlasu, zvedne se prapor bekvokálů. A je to kolotoč smrti. Kršnovský nápěv a rychlá crustová smrt. Na tohle svede tančit jen zasranej robotickej érobik-šampón. Suverénní střídání vokálů a sborů, neúnavné tempo, epileptický thrashpunk , inferno ti klečí u nohou, žádnej očistec ani pozemský prosíky.

Je skvělý, že se na takové desce podílí Insane Society, i výprava je na metál. Obal jako kdyby začal kreslit Jean Effel při Stvoření světa, jenže pak ho někdo žduchnul od válu a domaloval tam anatomickou zrůdu, co se skrývá za maskou – Respect And Hate, to je heslo starých bojovníků. Buklet? Skádanka ve formě prvotřídní mozaiky: koláž z japonského obrázkového písma a dalších textových cákanců, siluety v pohybu, kus manga, pak jednoduché grafické symboly, biologický řetězec i antická socha, trojhlavej pes a postavy bez tváří.

A jestli jste na zkurvený žebříčky, tak tohle je top ten minulého roku.

Informace

Velký obrázek: titulní strana alba
Žánr: hardcore-thrash-punk
Nosič: LP
Celkový čas: 20:51
Rok: 2008
Vydavatel: Insane Society
WWW: http://vivisick.shouten.jp
Seznam skladeb:
  1. A vomit of heap depression
  2. Tear up the pessimism and go
  3. Cyber god belief
  4. We are not punk
  5. Beathing an encounter and drinking up a feeling
  6. Middle name beggar
  7. Expose it
  8. Dog of america
  9. Arson! Arson!! Arson!!!
  10. Crisis.jp - infection hatred

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 2
maxvan
1. 02. 2009, 12:58:19
moc dobrý jak muzika tak spousta fotek na jejich str.Myslim že v čechách a praze se jim páčilo Zdar DIY

kurtak
24. 01. 2009, 12:44:28
jouu haha, recenze přesně jak z asfaltového ducha :) Vivisick je nátěr totální, který tebou projede od zhora až dolů oto víc naživo ! Peklo !
Fajně, fajně si to popsal.áááááááááááááááááááááááááá

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek