Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - RECENZE HUDBA - - - - - - - - -

Lvmen

Lvmen

Heron

autor: horovic | 11. 12. 2008, 07:49:23 | návštěv: 6298 | reakcí: 0

Jedna z nejuznávanějších post-hardcorových kapel u nás vydává nové album a to je vždycky událost. Navíc se spojili se zvukařem Ondřejem Ježkem, který je ve svém oboru téměř výhradně veleben. Co z toho?

Když jsem se nabažil Mondo, obával jsem se, že deska se brzy vyčerpá, že je příliš čitelná proti předchozím opusům. Nyní, po čase ji poslouchaje, se jí nedá upřít velká síla a přesvědčivý tlak, bez patosu a pochybných efektů. Heron i s desátým poslechem vedle ní vypadá jako nepříliš zřetelný potisk, kterými emblematizují přebaly alb. Nesdílím nadšení ani odsouzení, které se objevily v reakcích a zklamání je s každým poslechem menší. Ale nemizí.

Ambientní intro, pak krátká nakopávačka a nejdelší vál: song XVI. Jedenáctiminutový řez, který má silné momenty, jenže se rozvíjí pomalu a než nastoupí Husarův jekot, nemůžu se zbavit dojmu, že se tam odehrává méně než je zvykem, schází mi intenzivní a nenásilná schopnost evokovat obrazy.

Dádův religiozní, zlomený zpěv, u něhož nevíte, jestli je nejistý, nebo záměrný, funguje, posouvá jinam. Stejně jako zachutná efektovaný vokál dvacátého válu, který vyrazí s nečekanou silou, ale utápí se v nevzrušivě variovaných post-rockových figurách, čím déle trvá, tím jsem nejistější.

Lvmen se vrací k rozjímavým pasážím a ani jednotlivé složky se nemění: dlouhé kytary, filmové výstřižky, bublající didgeridoo. Podobná krajinomalba, povědomý místopis s postavami, které oslovuju jménem. Něco se změnilo, něco je jinak. Najednou personifikovaný je i čas, který jste dříve nevnímali, občas máte deja vu (začátek XVII), jindy je ten důvěrně známý křik zvěře příliš daleko, abyste se otřásli.

Taky slyším působivé momenty a nečekané zákruty: téměř šansonový nápěv, ryčné hardcorové výběhy, zasněný vál XVIII (nezadýchává se délkou). Ale míst, kde se všechno najednou spojí a jednotlivé části vystřelí společným orga(ni)smem je najednou méně.

Na závěr dva remixy od Bourka (Sporto). Reznorovsky nervní tik elektroniky a vokální linky, zastřený sound. A poslední kus podivně přitažlivý, zacyklené úlomky heronu do temné, hypnotické lázně. Takový kdyby byl Heron, tak ani nedutám.

Informace

Velký obrázek: titulní strana alba
Žánr: post-hardcore
Nosič: 2LP / CD
Celkový čas: 58:49
Rok: 2008
Vydavatel: Day After Records
WWW: http://www.lvmen.cz
Seznam skladeb:
  1. lvmen XIV
  2. lvmen XV
  3. lvmen XVI
  4. lvmen XVII
  5. lvmen XVIII
  6. lvmen XIX
  7. lvmen XX
  8. lvmen XXI
  9. lvmen XVIII (remix)
  10. lvmen XXI (remix)

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 0

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek