Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - RECENZE HUDBA - - - - - - - - -

Cocoon

Cocoon

Zero-Point Vibrational Energy

autor: horovic | 9. 07. 2008, 15:46:05 | návštěv: 7340 | reakcí: 2

Husí kůže je minulost, jsem stáhnutý králík, dívám se do zdi a krájím svý tělo, obleču se naruby, pořád dokola, padnu dokonale, vášeň je horká a zebe. Dead Yourself.

O kolínských Cocoon jsem zaslech od vejtahy na fóru Silver Rocket, ostatní to vůbec nezajímalo. Nedůvěřivý nesmrdim leností, pobratimové prý „Jo známe jasně dobří“, jen nadšení mi chybělo, Cocoon s aktuální deskou Zero-Point Vibrational Energy jsou muj objev roku, silný materiál. Did you suffer? What´s next???

Zaslechnete polohy, připomínající táborské kosmopolity, jenže Cocoon jsou zadumanější i uječenější, delší, rafinovanější a nepřehlednější, hledavější. Vem to nejlepší a nejtrvalejší ze Sunshine a Despondancing, osol to Sulk, The Mood a My Dead Cat. Nemůžu se vynadívat, nemůžu se nabažit.

Postupem času album zdánlivě krotne, niterná naléhavost nejde přes rozdíraný vokál, kumuluje a čeká. Najednou přikvapí podkožní kláda Shots a střemhlavé emocore, zpěv nepočká, něco se pohlo na lovu šelem, smrt si veze strach a oběť se chystá vyloupnout. Svůdné melodie a bustrované provazy strun, obsáhlé bicí vytyčujou bitevní pole neskromné. Tmavej povoz Lvmen jede pomaleji, Cocoon ztratili rozvahu, sebejistí ji nepotřebují.

Někde vzadu číhá myšlenka, jestli to nejde pod kůži až příliš snadno, jestli jsem nezjihnul slabou chvilkou, kterých jsem po okraj. Poslouchám pořád dál a kouzlo se nerozpouští, ano, mám raději více špíny, šlem a polámané prsty ve hlíně, úder na koule a zvíře naložené vzteklinou. Ale co rezonuje, toho se nebojim. We Just Call je boční pohled nakaženého psa, když oko potká oko a pak jen krátká myšlenka a rychlé rozhodnutí.

(Takhle překvapený a nadšený jsem byl tehdy, když jsem poprvé zaklepal na čerstvý bochánek něhy a zevnitř roztálo: Pojď!
Šel jsem...)

Informace

Žánr: post-hardcore
Nosič: CD
Celkový čas: 55:01
Rok: 2008
Vydavatel: DIY
WWW: http://www.cocoon.wz.cz
Seznam skladeb:
  1. Three
  2. Did you suffer
  3. Trialogue
  4. Rany
  5. Alring
  6. Long distance race
  7. One
  8. My rust
  9. Lost
  10. Shots
  11. We just call

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 2
Pavel
10. 06. 2010, 14:36:04
Tuhle kapelu jsem objevil úplně náhodou, stejně tak jako tuhle recenzi. Desku jsem si koupil na koncertě a od té doby ji rotuju. Čím déle ji poslouchám, tím více objevuju. Naprosto skvělá deska, chlapi.

el.m
19. 02. 2009, 13:04:42
Moc dobrý názvy skladeb, zvlast "Já nemůžu být nikde zaměstnán, protože jsem nezaměstnaný" :-)
Na CD Cocoon jsou ale samozřejmě natištěný jinačí, nepoznamenaný nějakým diy tiskařským šotkem :-D

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek