Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - RECENZE HUDBA - - - - - - - - -

Landmine Spring

Landmine Spring

Can We Share?

autor: horovic | 5. 06. 2008, 22:22:21 | návštěv: 3984 | reakcí: 2

Přistupování k Landmine Spring není zrovna jednoznačné. Jejich dlouholeté působení na scéně, spolupráce se Samuelem a Day After, koncertování více venku než tady. Na druhou stranu „prestižní“ agentura, která jim sjednává koncerty a hudba, která nebude pro velkou část hardcorové komunity skousnutelná. Mě politická paradigmata až tolik netrápí, takže si jen vytřu sluneční brejle, sednu na předsudky a šáhnu na muziku.

Kecám. Rozpory, o nichž jsem mluvil, souvisí s dalším. Landmine Spring dělají muziku, která se u nás trefuje přesně do mezery. Příliš kvalitní a chytrá pro tuzemského posluchače mainstreamu, otevřená, svobodomyslná a popová pro scénu, ze které vychází. Jasně, je to světová muzika, kterou ocení venku coby kvalitní, nápaditý a hitový indie-rock, nevim jestli tomuhle říkat „post-hardcore“, tedy ne že by na tom záleželo. Na místě je srovnání se Sunshine, mnohá paralela. Obávám se, že spolky, které vždycky zůstanou tak nějak mezi, v případě Sunshine níže, než by sami chtěli.

U LS ale nevidím nějaké kompromisy, vyrovnaná diskografie bez posunu směrem k tzv. většinovému divákovi. Jejich songy nemají nárok na rádiové vlny, jedině Óčko s omezeným dosahem. Chystají další euro-tour, snad se jim podaří to, po čem touží Sunshine, ale to ví jen bog trhu a s tím se ještě neznám. Tady hrají méně, akce pečlivě vybírají a většinou nejsou úzce vyhraněné, tříštěný fanklub.

Na desce spolupracoval Jakub Homola, nelze tedy očekávat víceoktanové bahno, ale čistou a švihající mázu kytar, tak jest. Jejich oblíbený způsob otvíráku, intro plynule přecházející do druhé stopy. Hbité, nadupané hráčské posty, akorátní kytarové vyhrávky a důraz na rychlou energii, střídání tempa, refrény a táhlý, špinavě medový vokál, na který si vždycky musím zvykat. Dohromady je to náramná mašina, tuning pop-rock. Mažou, Sunshine slábnou a vývar je čím dál slabší, u Landmine Spring tomu tak není. Zapřisahlí asi budou preferovat počáteční etapu hrubější a neleštěnou, ale tady není žádná úlitba, křeč vlezlejch poklonkovačů.

Hity se valí jeden za druhým, skladatelská síla napřená správným směrem, všechno odsejpá. Certain načne, singlová Swollen Eyes tě nutí k opakování, Once I Saw a King je prudčí a Hunted Down případně dvoupolohová. Střídmá stopáž, nedovolující jít často ani přes tři minuty, je zcela na místě, takhle vypadá výborné odhadnutí materiálu. K tomu Šikýř ve studiu, vymalováno. Songy mají efektní, ale i efektivní drajv, naživo to bude našlehanej mazanec. U nás schází tenhle typ kapel, nemají konkurenci (za pozornost stojí The Mood, stylově ovšem trochu jinde, teskním po Pavilon M2). Není to sice můj svatý porno obrázek, ale uznávám.

Informace

Žánr: indie rock
Nosič: CD
Celkový čas: 32:04
Rok: 2008
Vydavatel: Samuel Records
WWW: http://www.landminespring.net
Seznam skladeb:
  1. Intro
  2. Certain
  3. Don´t look back
  4. Swollen eyes
  5. Yesterday
  6. Once i saw a king
  7. Will
  8. Hunted down
  9. Many thanks
  10. The tree
  11. Sky can we share?

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 2
tomask
1. 03. 2009, 19:09:49
Příjemně a čtivě napsaná recenze. Ztotožňuji se ... už aby se zase kluci přestali vymlouvat na nové materiály a zase se rozjeli po klubech.

francis
21. 06. 2008, 15:11:38
odhad jsi to dobře - naživo jsou nový songy z týhle desky opravdu parádní. live jsou landmines podle mě zatím nejlepší, co kdy byli

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek