Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - RECENZE HUDBA - - - - - - - - -

Chals / Kollinero

Chals / Kollinero

Debžon aneb Masivně přerývaná zkouška klavírního melodramatu

autor: maxim horovic | 3. 06. 2008, 10:43:32 | návštěv: 3336 | reakcí: 0

Na přebalu desky pronáší kožená hlava italského skladatele: „Imprese, pánové! Já protestuji! Jistě – jsme umělci... ale toto hraničí!“ Ano, hraničí. Teď už jen s čím, protože nahrávka Debžon aneb Masivně přerývaná zkouška klavírního melodramatu je vším jen ne hudebním albem. Na druhou stranu – proč bychom s tím měli mít problém?

Celá nahrávka, říkejme jí pracovně „psychodrama“, se skládá ze šesti částí. Pianista strýc Kolibřík bydlí u Varlénů a ve svém pokojíku cvičí na piáno. Pak, v duchu komediálních skečů commedia dell´arte, se odehraje několik klaunských výstupů, kdy Varlén odchází a stále se vrací, vyrušuje a zároveň přesně zapadá, přicházejí i jeho děti, v zákulisí tušíme ženu. Klavírní melodrama falešně naznačuje hudební charakter díla, ovšem je spíše podmalbou komického.

Strýc Kolibřík evokuje Filipa Topola, hej, hej, kill him, notuje si, údajně na texty Pavla Králíčka... Jako citlivý umělec se svým městem, hovoří o básnicích rozkvětu, o básnících pestíku. Jsme svědky hravé blasfémie, otírající se o našeho kakofonického cestovatele z města P. do B.? Ano, ale jen mimochodem. Součástí jsou vědecko-populární historky, jako např. ta o tak kvalitním mikrofonu, že zachytil i Sputnika, jak letěl do kosmíru.

Významovým podložím jdeme dál, vrstvy jsou pestré a zdánlivě nekonečné. Jedna z hlavních je výchovně vzdělávací: „Tu máš crack maličká a ty hašiš...,“ pronáší nezáludný Varlén. Bez obav, texty nejsou nemorální, otec adresuje slova svým dětem coby protidrogovou prevenci, logiku to nemá, ale smysl třeba ano. Je možné, že děti jsou jen nevědomým zrcadlem velkých dětí – Kolibříka a Varléna. Nebo Kolibřík představuje nervního umělce lapajícího inspiraci a do kontrastu s tvůrčím přístupem k životu a estetickým cítěním je postavena základní a nejpřirozenější společenská jednotka - rodina. Tvůrčí duo sice jednoznačně nepřiznává větší důležitost ani jednomu existenčnímu modu, jako pravé umělecké dílo nechávají tuto otázku otevřenou.

A potom potměšilé, hravé obrazy. Veliký duhový had, veliký undergroundový had, který pluje tam, kde neproudí mainstream. Jedou na něm všichni ti nádherní lidé, kteří se nenechali zlomit, lidé, kteří jsou proti, i když to pro ně není dobré... (Veliký duhový had)

Kolibřík se neváhá pustit i do metody automatického psaní vlastní surrealistům, jímž tak vzdává hold: „... a pak psík a za ním kočička a pak buzna a pak já... jsem buzna.“

Divadelní charakter psychodramatu posilují i jedovaté reakce na Varléna – evidentně jde o poznámky typu „herec pronese do publika“. Ačkoliv jde o auditivní záznam, tvůrci a protagonisté v jedné osobě se nebojí ani situačních gagů: „Cítit prach pražců, vůni květin, zpocenej táta, kterak dělá stojku před mámou jako most před“ – zbytek je zahlehnut Varlénovým ostrým atakem, kterýžto lape mouchu.

Poselství díla bych hledal v nekompromisním textovém leitmotivu, který naznačuje průrvu mezi myšlenkou a následným činem: „Já vás všechny pozabíjím ... celou rodinu...“ Jak to ve skutečnosti Varlén myslel? Jde o zoufalství umělce stiženého prázdnotou a rezignujícího na pel múz? Nebo se přidává k dávné myšlence, že vrcholným uměleckým dílem je vražda?

A není Debžon dokonalý koncept? Buklet vzniklý přeškrtáním a přepsáním přebalu Debussyho impresí, vydaných Levnými knihami, by mohl leccos naznačit. Snad je jádro boxera skryto v komiksovém dialogu:

- Co je to za debžu? - To je Debisi, brutare!

Informace

Žánr: psychodrama (debžonuterie)
Nosič: CD
Celkový čas: 33:33
Rok: 2008
Vydavatel: Creatura Culina Slach
WWW: http://www.polipet.cz/titul.php?id=1891
Seznam skladeb:
  1. Kolibřík
  2. Šléha a pojistky
  3. Dýňová semínka a děti
  4. Veliký duhový had
  5. Noha pod bufetem
  6. Brutar

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 0

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek