- - - - - - - - - RECENZE HUDBA - - - - - - - - -

Lahar

Oběti doby

autor: horovic | 29. 05. 2008, 11:55:26 | návštěv: 1624 | reakcí: 2

Když jsem dospěl do věku, kdy jinoch přechází v muže a očekává nějakou vážnější pohlavní chorobu, duchovní osvícení a kosmickou spirálu vlastní krve, potkal jsem Lahar. Trvalo, než jsem se popasoval s tou tučnou lávou, ale od té doby jsem postižen. A myslím, že tohle by nevyléčila ani doktorka FASTová...

Staré dobré časy Serious Music. Jsou zpátky a s nimi jejich následovníci. Lahar, sopečný bahnotok řinoucí se z bolivijské hory, teče stále rychleji, stojím na úpatí a nehýbám se, není kam. Pohltím a budu pohlcen. Nikomu se nic nestane, nerostné bohatství vytékající z díry země má optimální hustotu. Máš čisté ruce? Kde je polomrtvej savec, tam je i kondor.

Hej, bratře, pojď si to poslechnout, objevil sem neuvěřitelnou hoblovačku, todle nemůžou bejt lidi, tak rychlý údy nemá ani Stývn Sekal. Dívej vole, thrash, ale zběsilej, vyhoněný otáčky a motor ne a ne se zadřít. – Tohle je fastkóre, hošánku, líbezný hymny novodobejch metaláků s názorem, politikařej, a nesmrděj, kombinace nade vší pochybnosti. Jak říkaj: „Nové šance – nové klece“. Dej pozor na rychlý soudy.

Konečně kapela, která se s válem nedostane přes tři minuty, chvála peklu na nebesích. Krátké, úsečné riffy, místy téměř nezaznamenatelné, jindy pádící, bosá falanga. Samuel na pozici dávivého vypravěče kmitá od polohy srozumitelné (Nové šance) až k té samožerné (Atomová hrozba), aniž by jedna trpěla nedostatkem druhé. Bicí se vlastně neodlepujou od blán a kytara se nechává zaháknout basou, hardcorové podloží musí být hutné a řádně udusané, stejně ale utíká a větví se do divokých sól, metalové srdce zajásá (favoritem jsou Sběratelé kostí). Jak to začne, tak to skončí, smršť prosákne hlavou jako chemickej roztok a je po všem. Jen uvnitř to hlučí ozvěnou a zneklidněnou myšlenkou.

Další zvláštní předností jsou texty Lahar. Dřevní, primitivní záležitost. Ne školácká nebo hloupá, ale jednoduchá a přirozená, nehledané rýmy, pochybný rytmus, maximální sdělnost i opakování zásadního spíš než hledání dalších motivů. Žádné krátké slogany, dlouhé verše, které Samuel s přehledem zkrotí, nekonečný zásobník. Metafory se nekonají, je tu svět a osobní zodpovědnost, vůči sobě samému.

Ničivý proud bahnotoku. Ničivý a očistný.

Informace

Vaše Reakce