Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - RECENZE HUDBA - - - - - - - - -

Hard-Fi

Hard-Fi

Stars of CCTV

autor: maxim horovic | 20. 01. 2006, 15:11:22 | návštěv: 3628 | reakcí: 0

Popově nevýrazní The Killers, příjemně „clash-jamovití“, ale nevyrovnaní Kaiser Chiefs, nadějní The Bravery s odlehčeným pojetím jak jinak než The Cure, a pak ti další páskové, co obíhají vlastní vocasy. Jedině veselá truchlohra The Arcade Fire mi proběhne ksichtem, abych se zatvářil i zítra. A taky kytarový dusot The Bloc Party, kteří hrajou na zhasnutou diskokouli. Co to znamená? Že sem smutnej hnidopich a v hlavě mi visí Joy Division? Jistě, The Beatles se taky reinkarnovali do královského stavu papa Franze, ale tenhle rok bude černej. Možná vstanou noví hrdinové a kdo bude štěkat z výše uvedených, to ví jen hoši na nebesích. Já toho vím málo. Snad jen to, že dokud se jednou ráno neprobudím a nezjistím, že jsem manžel vod Britney, tak je dobře. A že trendy kytarovky sou protivné, ale mají něco do sebe. Na chvíli.

Hard-Fi osedlali správnou kometu. Hrajou spolu tři roky, ale jsou nahoře a letí. Britpop v novém tisíciletí potkal postpunk ve všech jeho podobách a zmutoval do naleštěných patek dandyů, kterým nevadí nic, co může znít a vypadat. A Richard Archer úhledně stepuje na tomhle revivalovém bále karikatur. Kdo hraje? Kdo chce, všichni zněj jako někdo. To přeci není špatně! Jasně že ne!!! To je moc fajn. Postmoderní masturbace v duchu „všechno tady bylo tak co voe“ je pořád trendy. A takové je i album „Stars of CCTV“. Naštěstí má taky nadhled a ... jo, melodické hity.

O „Cash Machine“ se mluví jako o jednom z nejlepších singlů minulého roku, řikám jo, klidně, ale sou tu další místa. A předně deska jede, nezadýchává se, chrlí to na vás, jako svého času krásní discorachitici s tělem plným kytar The Rapture. V případě songu „Stronger“ stoupli do stoupy, refrének je božínku snad až moc přítulnej, přitom nemá ty namačkaný koule co předchozí. Pak instrumentální mezihra „Hard to Beat Mix“, následována „Gotta Reason“, která mě rozcupuje. Je tam kolem refrénu takovej úsek, kdy to hrozí jít do hader kýče, ale nový nástup přichází včas jako milenka vod baru, aby poslala do hajzlu tu melírovanou děvku z umělejch vláken. No a táhlý slaďák pouze za doprovodu klavíru, jen v závěru se přidaj bicí a dechy. Deska se propadá do jiného vesmíru. Balada „nevěř bejby, že dobrý časy vydržej navždycky...“. Z týdle emocionální propasti se dá těžko vrátit k happyenteru. Ani se o to nepokouší, jeden song, pak „Cash Machine“ v remixu, kterej zní ještě víc jako něžná tlama Joe Strummera.

Postpunkový mišmaš, disco rytmus s reggae a přiměřeně ostré kytary vodlívaj neškodně zábavný elixír prosté zábavy, proč ne, nemůžete vazbit hodiny v kuse. Bavím se, ale celou desku dokola? Stačí dva tři kousky. Raději si dám „London Calling“ a když už disco-kytary, tak The Faint. Dobře, že se nepouštěli do žádných složitých operací a deska má jemně přes půlhodinu. Něco v nich je, možná se tam líhne druhá deska. Že by retrokytarovej příliv ještě pokračoval? Je mi to dost jedno. The The. Tsss.

Informace

Žánr: post-punk-pop
Nosič: CD
Celkový čas: 38:22
Rok: 2005
Vydavatel: Atlantic/Necessary
WWW: http://www.hard-fi.com
Seznam skladeb:
  1. Cash Machine
  2. Middle Eastern Holiday
  3. Tied Up Too Tight
  4. Gotta Reason
  5. Hard To Beat
  6. Unnecessary Trouble
  7. Move On Now
  8. Better Do Better
  9. Feltham Is Singing Out

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 0

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek