Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - RECENZE HUDBA - - - - - - - - -

Gnu

Gnu

Album Epochal

autor: horovic | 19. 12. 2007, 13:28:05 | návštěv: 6632 | reakcí: 9

„nejsem dobrej člověk, nejsem nic.
život mě dohnal na půl cesty.
mám jen svý kila.“
(French Song)

Jsi tak silný, že zničíš světovou stranu? To nemůže říct každý, vidím okolo hodně hladových tlam a prach co opadává tam, kde leží krátké nohy. Ale klidně se můžu podívat, jak to s tebou je, potkal jsem různé bytosti a možné je cokoliv, co není.

Do textů jako do nášlapných nástrah, laně a lana, vede mě to dál a beze strachu se nepohnu, musím se bát, daleko jdu. „Nech zvíře vyhrát po deseti tělech / smrt za zubama. kost. / kdo je větší člověk?“ S předchozími deskami si nezadají, syrové a obrazné, jako když poprvé otevřeš oči a celý svět padá dovnitř, poznáváš, užaslý. Nenadálovy leitmotivy jsou vrostlé jako zapálené keře tmou, též sebevědomé variace, pro jeden život jedna hlava. „Peníze na cestě, peníze v kusech zvuku / a čas jsou víš co.“ Zůstává prastará nedořečenost, nutná pro vyslovení podstatného. Otevřený prostor, ale spousta značek. Trefíš, i kdyby jsi nikoho nepotkal. „Nejdřív jméno, potom klíč, můj svět lidí / vždycky sedmej, jedno jméno, malej tvor.“

Překvapení. Klenutá melodie, Spal to srdce, hymnus a zadní vokál, ale taky změny a jehla do vykotlané drážky, kladiva kolem silnice křičí tunning, vidím stroj, osmero gum na dvou osách, pole ho přijme ocelové zvíře, srostou. Jen malej tvor – úder. Kytarové hostie hlučícím bastardům, basscrew a baskrev, Dunaj. Z.I.Europe? Další úder, zdálo se mi o basklarinetu a varhanách, láska blouzní, neser boha. A nitka, kterou na jazyku cítím i dále – Emems. Epochální hity.

Zvukodílna Jámoru garantuje olovo tekoucí přesně, říkám tady je jeho práce méně nápadná a o to cennější, slouží bezvýhradně, kapela nepotřebuje vytáhnout, takže jen přirozené zásnuby, forma rovná obsahu. Každý tón zvoní, oddělený do celistvého celku, věčný organismus, garáž je zavřená, stroje předou tvrdě a velmi, velmi čistě. Na co retro špínu, dostatečně složití a přesvědčiví. Polykej nuance, „je to lov slov a life is life“.

Budou ti, co řeknou starý Gnu byli lepší, tak to je, žádné pravidlo, počátky bývají silnější. Tohle říkají o Ravelin7 i o Lvmen, jsou postoje a předsudky, závorky a dvojtečky. Jenže nic to neznamená, desky zůstanou. Gnu jsou nastoupená cesta, která nezklame, živá abeceda, rozběhnutý kamenolom. Pevný bod? Proč ten patos. Zlo čeká a moře se hýbe.

„tady to končí, v díře v severních Čechách / zničím tvůj jih, je to jen moje srdce, černej čaj.“

Informace

Žánr: HC-noise
Nosič: CD
Celkový čas: 28:33
Rok: 2007
Vydavatel: Silver Rocket
WWW: http://www.myspace.com/gnurock
Seznam skladeb:
  1. Arcif
  2. Jen malej tvor
  3. Z.I. Europe
  4. K věci
  5. Spal to srdce
  6. Tep proti tobě
  7. Very Hit
  8. French Song
  9. H.P.F.S.
  10. Moc hodnej ani ne

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 9
RadeK.K.
9. 12. 2008, 00:47:54
tuhle neznám, ale zrovna jsem si naládoval do makoviny jedničku... a uspokojil se!

Belzeblb
12. 02. 2008, 19:27:48
Příteli, piš básně, nebo srozumitelněji. Nic proti proti, ale takhle?

Sedlo
7. 01. 2008, 14:14:01
Na rovinu říkám, že tahle recenze je pěkná píčovina, n ic víc, nic míň.

Jakub B.
30. 12. 2007, 22:10:07
"ta recenze je o hodne lepsi nez ta nova deska....." To sedí. A platí ve více případech.

mw
22. 12. 2007, 21:16:13
zrovna ctu Vyherce od Cortazara a docela mi to pripomina pasaze tajemneho Persia, ktere hltam ocima i usty, ale taky vlastne vubec nevim, o cem jsou... ale je pravda, ze obcas by to na rozlusteni veskere maximovy symboliky chtelo nejakeho toho Dana Browna (respektive Roberta Langdona)

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek