::diycore_net
08. 09. 2010, 00:32:38
RT @bene965: Aha. "Nie je to správa, kým to nie je na Facebooku" (via @kvasinka a @denniksme) http://bit.ly/cbaJ3b
::diycore_net
07. 09. 2010, 11:10:13
RT @radim_: Nova deska Lahar! http://is.gd/eYN5F
::diycore_net
03. 09. 2010, 11:48:50
Nezkrácená verze (kterou můžete znát z Ful Moonu) rozhovoru s Vladem Schwarzem: http://bit.ly/dsRckN
::diycore_net
31. 08. 2010, 10:57:23
Výstava fotografií J. P. Witkina v Domě umění: http://bit.ly/dkmv9H #brno
::diycore_net
30. 08. 2010, 19:35:56
Fúze roku, Die Antwoord + Aphex Twin na LED Festu: http://youtu.be/hSe03Dsh7Y4
britské listy
:: Holky kluci kamaradi lasky... (o Full Moon)
www.kyeo.net
Bukowski se narodil roku 1920 v Ardenachu (Německo) a ve 3 letech se spolu s rodiči přestěhoval do Los Angeles, kde strávil většinu svého života. O jeho dětství nemá cenu se moc vybavovat, raději si přečtěte jeho román Šunkový nářez. Tady zjistíte, jaké to vlastně bylo vyrůstat na předměstí Los Angeles v období mezi světovými válkami v chudé rodině, když je váš otec idiot a mlátí vás hlava nehlava. V roce 1936 se dostal na vyšší střední školu, kde se naučil pít. A od této doby už nikdy nevystřízlivěl. V této době taky začal psát. Svoji první báseň napsal ve 20 letech, ale pak se k psaní básní vrátil až kolem 40. Kvůli jeho povídkám ho otec vyhodil z domu. Pak vystřídal mnohá zaměstnání, ale nikde se dlouho neudržel. Nějakou dobu strávil i ve vězení. O něco později byl zaměstnán na poště, o které píše svůj vůbec první román Poštovní úřad. Tam strávil asi 11 let a podal výpověď. Od té doby už se živil jen jako spisovatel, i když ze začátku to nebylo zas tak snadné. Mnoho nocí strávil na lavičce v parku a jediné co mě byl jeho psací stroj. Postupem času se mu ale jeho úsilí vrátilo a jeho povídky a básně začínají být tištěny v různých časopisech. K tomu se ještě přidal úspěch z jeho prvního románu, který napsal v roce 1971. Dokonce napsal i scénář k filmu Štamgast. Bukowski zemřel v roce 1994 v San Pedru.
Bukowski je řazen k beatníkům jako jsou Jack Kerouack a nebo Allan Ginsberg. Ovšem sám Bukowski se za beatníka nepovažoval a co víc, některé beatníky přímo nenáviděl. Jeho příběhy mají velmi jednoduchou dějovou linii a jsou plné drsného humoru. Postavy v jeho dílech jsou většinou opilci a lidi z dolních pater společnosti. Dále ve svých dílech kritizoval úplně všechno, co mu přišlo pod ruku. Nadával dokonce i na své věrné fanoušky. Ve svých dílech rozvíjí svoji jednoduchou filozofii, nad kterou, i když se vám bude zdát divná, se budete neustále zamýšlet. Bukowského filozofie by se ale i tak dala shrnout jedou větou: „Všechno jde do hajzlu.“
Bukův první román, a zároveň prví dílo, ve kterém se objevuje jeho alter ego Henry Chinaski, se jmenuje Poštovní úřad a je vydám roku 1971 a stává se jeho nejslavnějším románem vůbec. Je to souhrn jeho zkušeností z dob, kdy dělal na poště a ukazuje celkovou neschopnost americké společnosti. Dále pak romány Faktótum (1972) a Ženy (1975). Pak po delší pauze následuje Šunkový nářez (1982), což je pohled na autorovo dětství. Podle mě jeho nejlepší román. Pak píše román Hollywood (1989), což je o době, kdy psal scénář k filmu Štamgast a o lidech, kteří se Hollywoodu objevují. Posledním románem byl Škvár (1994), který byl vydán pár dní před jeho smrtí a je to vlastně soubor myšlenek člověka, který je smířen se svou smrtí. Dále je tady několik povídkových knížek jako třeba Všechny řitě světa i ta má, Erekce ejakulace exhibice a další příběhy obyčejného šílenství a nebo Paměti starého chlapáka (soubor povídek psaných pro časopis Open City v letech 1968-1969) a ještě třeba básnická sbírka Láska je pes.
Toto je výpis knih, které vyšly v češtině.
Oficiální stránky o Bukowském
Vyčerpávající české stránky o Bukowském

Poslední dobou jde tak nějak politický dění mimo mojí pozornost. Mohlo by to být tím, že je po volbách, a tak můžu jako volič/nevolič upadnout v předpokládanou letargii a nechat vládnout tzv. zástupce. Možná mě zachvátila všeobecná okurková sezona, a tak jí daleko spíš upoutá veverka napodobující Johna Travoltu v Horečce sobotní noci. Nejvíc ze všeho mám ale moc práce na to, abych byl úplně v obraze a to, co ke mě prosákne, zpravidla postrádá cokoliv, co by mi evokovalo tzv. civilizovanou společnost. Třeba jako výběr nového poradce pro národnostní problematiku, osobnost pana Romana Jocha, člověka, který se neštítí populismu a je často prohlašován za rasistu a fašistu. Nehodlám to nijak snižovat. Pokud se takový hlas dostane třeba na nevolené místo, jímá mě hrůza z toho, že bude uplatňovat svůj vliv na chod země a spoluvytvářet tzv. společenské klima. Nenávisti k etnikům, rasám, starým i mladým lidem, všem, kteří volí určitý způsob života, by tu už teď bylo dost. Stačí se pobavit anonymně v hospodě nebo třeba i doma s rodiči. O dost smutnější je ale fakt, když se člověk s nenávistí k odlišnostem setká i v rámci hardcorové subkultury. Na jedné straně rétorika plná svobody a jednoty a na druhé straně vymezování se jak vůči jiným subkulturám, tak i v rámci jednotlivých skupin samotné hardcorové subkultury. Třeba pohrdání technaři nebo tradiční nenávist (nejenom) crustové scény vůči emařům. Nechci tenhle problém alibisticky přesouvat na adresu konkrétních lidí nebo skupin, týká se v podstatě nás všech. Tolerance a svoboda by neměla být jen prázdným heslem. Taková tolerance je karikaturou sebe sama a budování jednoty na nenávisti už tu předvádí jiní. Hodnotově prázdnou svobodu ztrácíme rychle pod rukama.
Pe.Klo
žánr: nosie/post-rock/experimental
země: Hungary
data: 09th and26th of September
žánr: grindcore
země: germany
data: 19. - 22.9.2010
žánr: hc-punk
země: USA
data: 05th - 28th of november 2010