Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - - - NÁVODY - - - - - - - - - - -

JUNK BOX 2: Der Musikant mit Taschenrechner in der Hand

JUNK BOX 2: Der Musikant mit Taschenrechner in der Hand

DIY seriál

autor: Bourek | 1. 01. 2009, 10:18:11 | návštěv: 5722 | reakcí: 18

JUNK BOX je ve slangu americkejch radioamatérů označení pro zásobu součástek a použitýho vybavení, který používaj k opravám svojí radiostanice.


Druhej pohled do mý krabice součástek bude patřit počítačům. Mnohem víc než pro oheň pro ně platí to pořekadlo o dobrym sluhovi a zlym pánovi, to bez debat. Na druhou stranu si myslim, že jsou neodolatelně lákavý a fascinující, že vás (pokud k tomu máte sklony) nutěj bádat, hloubat a vrtat se v tom, co všechno jde ještě z vašeho stroje vymáčknout. (Ano, chtěl jsem napsat "z vašeho miláčka", ale pak mě ten cyberfetišismus zarazil - to je totiž přesně to, co by se nemělo stát). Počítač je (jenom) skvělej nástroj, kterej si můžete přizpůsobit potřebám vaší kreativity - i když je vám z toho slova na blití.

Občas mě popadne záchvat hardware a řikám si, jestli bych neměl mít místo počítače nějakej sampler, sekvencer, MPC, nebo prostě jinou mašinku. Strávim pár hodin pročítáním různejch fór a článků na internetu, abych pak nakonec dospěl k tomu, že můj stávající setup je (pro moje potřeby) naprosto ideální. Samozřejmě vůči těm výš zmiňovanejm věcem nemám nic než respekt, ale doba dospěla do stádia, kdy tohle všechno můžete nahradit a navíc v mnohem víc user-friendly prostředí.

Nemá cenu zabejvat se tady tim, jak by měl bejt nakonfigurovanej váš počítač. Jednak to neni předmětem tohodle seriálu, a pak tomu ani moc nerozumim. Už jsem řikal, že jsem přesvědčenej o tom, že když se chce, tak to nějak jde vždycky a výkon počítače neni klíčový kritérium, když se budeme bavit o nějakejch "uměleckejch hodnotách". Pochopitelně platí, že čim lepší hardware, tim víc si toho můžete dovolit - ale už takhle se bavíme o běžnejch kancelářskejch strojích, který maj kapacitu dostatečnou na to, abyste s nima mohli nahrávat svoje desky nebo hrát na koncertech.


Jabka s hruškama

Já osobně už delší dobu používám počítače Apple, což má několik důvodů. Můj první kontakt s Apple byl v Tamizdatu, kde jsme měli starý iMacy. Když Apple přišel s cenově dostupnou řadou Mac Mini, udělali jsme upgrade a já jsem si Mac Mini koupil i domu, protože jsem začal bejt z Windows dost zoufalej (a tim nemyslim jenom zmatení klávesovejch zkratek). Operační systém Mac OsX je totiž prostředí, ve kterym se vyznaj i úplný blbci, zároveň vás ale (když chcete) nechá vrtat se prakticky ve všem. Většinu programů nemusíte instalovat, stačí je přetáhnout do složky aplikací. Spousta různejch zařízení (to se z mý zkušenosti týká hlavně MIDI ovladačů) pracuje opravdu v systému Plug&Play, tedy připojíte kontroler a můžete hned hrát, bez dalších driverů. Nemusíte řešit různý záplaty, díry a service packy, ani viry. A hlavně to prostě celý docela dobře funguje - což je prej daný tim, že si kupujete hardware i operační systém od jedný firmy. Je pravda, že jednu dobu nám na koncertech počítač padal celkem často, ale to byla moje chyba - ukázalo se, že zapínat nejdřív počítač a pak zvukovku je blbost (taky to v návodu psali, akorát já byl chytřejší, že jo).

Na internetu najdete spoustu flameů mezi ortodoxníma uživatelema Apple a PC, který na sebe tahaj různý argumenty a navzájem si svoje platformy ponižujou. Schválně jsem se zeptal Ondřeje Ježka, proč si myslí, že je Apple na audio práci lepší než písíčka: “Je to stabilnější a příjemnější prostředí operačního systému, a protože jsou to uzavřenější systémy, tak je jednodušší to odladit, protože víš, co můžeš očekávat od hardware. Na pc dělaj problémy většinou nějaký konflikty ovladačů a nestabilita prostředí." Hlavní nevýhoda počítačů Apple je pochopitelně jejich cena, ale i s tim se dá něco dělat - koupit si počítač z druhý ruky. Slušnej bazar je na www.maximac.cz, všechny počítače tam procházej servisníma testama a je na ně měsíc záruka. Dobře se dá taky pořídit přes bazar na grafika.cz: http://www.megaprint.cz/sluzby/bazar_prodej/apple/.


junkbox01.jpg
Arab, holky, jabko


Teď trochu šílenství - osobní softwarová zpověď

První věci jsem začal dělat někdy v roce 1995 na počítači, kterýmu se řikalo 286ka, po několika letech byl upgrade na 386ku. Program, ve kterym to vznikalo, se menoval Modedit, byl pro MS-DOS, v textovym režimu a umožňoval tvorbu tzv. Modů, který se daly dělat na (v tý době) superstroji Commodore Amiga. Neměl jsem žádnou zvukovku, takže laciná možnost byla buď hacknout repráček - otevřít počítač, odstříhnout a na ty dráty přiletovat jinej drát směrem do zesilovače (postavenýho ze starýho rádia) a nebo šikovnej kámoš postavil DA převodník do LPT slotu pro tiskárnu. Bohatý kluci měli Windows a taky třeba zvukovku SoundBlaster a u nich se to dalo nahrát na kazetu. Modedit si můžete stáhnout tady: http://www.hitsquad.com/smm/programs/ModEdit/ a zkusit si to.

Trochu větší upgrade byl FastTracker 2 (http://en.wikipedia.org/wiki/Fast_Tracker), se kterym už se daly dělat divy, hlavně proto, že měl víc kanálů a nějak (už nevim jak) se z toho daly dostat data do nějakýho normálního formátu (Wav). Ke všemu, co tady píšu, existuje dobovej důkazní materiál na minidiscích, jehož převod bude trochu trvat, ale konkrétně FastTracker se dá slyšet v remixu, kterej jsme se Šampónem udělali pro OTK: http://otk.mp3records.cz/bigdigit_elektroklon.mp3. Vtipný je, že ten osmibitovej zvuk, kterej se dneska snažíme pomocí pluginů napodobit, je autentickej.

Velikánskej posun byl pro mě přechod z dosu na windows a s tim spojený klíčový programy Cubase a hlavně FruityLoops, respektive FL Studio. Steinberg Cubase (http://www.steinberg.net/en/products/musicproduction/cubase4_product.html) byl první multitrack (nebo jestli chcete, tak DAW = digital audio workstation), se kterym jsem se učil dělat, pochopitelně za pochodu. Když jsme točili první lepší demo Emems, pučili jsme si od kamaráda počítač, mixák a nějaký dráty a mikrofony a šli jsme do toho. Bez jakejchkoliv zkušeností. Za několik dní jsme dali do kupy pár songů, který pak slyšel jenom Oves, protože to bylo hrozný, ale účel to splnilo: dokázali jsme si, že to jde (viz. http://junkbox.krasnej.net/rau2.mp3). S Cubase jsem s mnohem lepším výsledkem experimentoval ještě párkrát (viz. Maso, http://www.freemusic.cz/emem/kapela_mp3.html). Důležitý ale je, že všechny tyhle multitracky fungujou v podstatě stejně, jenom jsou víc nebo míň chytrý. Takže jestli jednou dokážete nahrát kapelu v Cubase, v Ableton Live nebo ProTools to bude nejspíš dost podobný.

Fruity Loops (aka FL Studio - http://flstudio.image-line.com/) je neustále se rozvíjející systém, kterej začínal jako jednoduchej sekvencer. Má, zřejmě proto, jak vypadá, pověst spíš dětský hračky, podle mě neprávem. Dá se v něm ponořit opravdu do hloubky a vymáčknout z něj maximum. Zase je to o tom, co chcete - dneska už si samozřejmě nepamatuju, co a jak tam fungovalo, ale nejenom tohle - http://starcastic.cz/bands/travolta/ - je myslim docela dobrej důkaz, že ten program můžete chytit pod krkem. Hlavní vada FL Studia byla v tom, že se nedá použít na živý hraní (což už teď může bejt jinak, ale to fakt nevim, nesleduju to.)

Krom toho jsem nějakou dobu částečně používal Sonic Foundry Acid, kterej na svojí dobu pracoval dost neobvykle se smyčkama, ale myslim, že Ableton Live ho roznes na kopytech. Se switchem na Mac jsem musel milovaný Fruities opustit a přejít na Ableton Live (www.ableton.com) - program, kterej jednak umí nahrávat do několika stop jako klasickej multitrack, ale zároveň má výbornej režim, speciálně vymakanej pro živý hraní. Smyčky a patterny si můžete sestavovat do bloků, mezi kterejma (i jednotlivejma loopama) přepínáte podle potřeby, což vám umožňuje s počítačem nevídanou flexibilitu. Ableton Live je v podstatě koncertní standard, používá ho kdekdo od Daft Punk přes Dalek až po Midi Lidi. Odlehčenou verzi Live, ale dostatečně funkční, dostanete skoro s každym midi kontrolerem nebo zvukovkou, navíc pro úplný začátečníky obsahuje celkem dobrý lekce, který vám ze začátku povedou ruku.

K tomu, jak Ableton Live používám a jak to celý funguje, se dostaneme v dalších pokračováních Junk Boxu, pokud budete mít zájem, můžu zkusit udělat jako přílohu speciál jenom o Live.

Jedinou další audio aplikaci, kterou teď používám, je sekvencer Reason (http://www.propellerheads.se/), ze kterýho pomocí virtuálního prostředí ReWire tahám do Live syntezátory a samplery. Na tvoření hudby je Reason trochu nešikovnej, ale jako nástrojovej rack, kterej ovládáte buď z jiný aplikace nebo pomocí midi klávesnice, je perfektní. Přesně tak ho na koncertech používá třeba Filda z Dětí Děště. Ableton Live i Reason samozřejmě existujou i ve verzích pro Windows.


junkbox02.jpg
Na displeji je vidět Ableton Live, z velký části překrytej GearBoxem od Line6 – grafickym interfacem zvukovky TonePort, přes kterou jsem (a jí simulovaný zesilovače, bedny a efekty) hrával na kytaru.


Co je to MIDI

Několikrát už tu padlo tohle slovo nebo přesněji řečeno zkratka, takže by stálo za to nějak ji objasnit. MIDI je zkratka Musical Interface Digital Instrument a v podstatě se jedná o něco jako jazyk, kterym mezi sebou komunikujou různý digitální hudební nástroje a přístroje. Doslova si mezi sebou posílaj čísla, kterejma ovládaj (většinou váma nadefinovaný) různý funkce a výrazně nám tak ulehčujou život. Můžete mezi sebou třeba synchronizovat různý nástroje, přepínat presety, spouštět smyčky a samply, hrát na softwareový i hardwareový syntezátory a milion dalších věcí. Nejlíp si to vysvětlíme na příkladech.

1) Filda na koncertě Dětí Deště zmáčkne na svojí MIDI klávesnici klávesu C. Kabelem se po nastavenym midi kanálu rozběhne informace, která obsahuje několik informací: jakou klávesu Filda zmáčknul, jak silně, jak dlouho jí držel. Pokud to má dobře nastavený, tak v jeho počítači přijme Reason posílaný data, přiřadí je podle kanálu nějakýmu synťáku a zahraje to, co má. Stejně tak může Filda dejme tomu kroutit nějakejma čudlíkama a modulovat tim signál nebo prostě co si nastaví.

2) Sporto hraje koncert. Rozhodneme se, že je čas na změnu, takže já šlápnu na nožním MIDI přepínači na switch číslo 3, a protože to mám dobře nastavený, rozeběhnou se po midi kabelech čísla, aby se mohlo stát tohle: Ableton Live přepne na jinej blok smyček, přepne zvuk na mým kytarovým efektu, do Šamponovýho synťáku začne posílat sekvenci not, takže to hraje, zatím co Arab zpívá a jiný sekvence rozešle po počítači, kde na ně čekaj bicí automaty, samplery nebo jiný syntezátory.

3) Chlápek hraje na svatbě, má na to speciální klávesy, který uměj číst midi soubory. Navolí si holubí dům a pustí z diskety doprovod. Jede mu tam řada sekvencí, který se v klávesách realizujou pomocí protokolu General MIDI, každá nota má u sebe kromě těch hodnot, co posílá třeba Filda i číslo "nástroje", který si z chlápkovy Yamahy vytáhne a hurá, je tu kapela, bicí, basa kytara.

4) Zvoní vám mobil, a dost možná je to podobnej příklad jako ten chlápek. Pokud tam nemáte nějakej sampl, ve formě mp3.


junkbox03.jpg
Divná věc v popředí je MIDI kontroler M-Audio Trigger Finger, připojenej přes USB. Co to přesně na tomhle koncertě dělalo, už nevim, ale určitě se u toho kroutilo čudlikama.



junkbox04.jpg
Ty klávesy pojmenovaný DIO nejsou synťák, ale taky jenom MIDI klávesnice. Vlevo vzadu běží Ableton Live, před nim jsou vidět oranžově podsvícený potenciometry TonePortu a to, co leží mezi mnou a Arabem na zemi, je MIDI footswitch, nožní přepínač.


Takže na čem realizovat tu revoluci

Na koncerty je určitě praktičtější mít nějakej notebook, ale viděl jsem mockrát různý kluky s klasickejma PC krabicema a monitorama. I my jsme první půl rok na koncerty Sporto vozili Mac Mini a malej LCD monitor. On totiž taky každej notebook neni výhra, hlavně ty hodně laciný jsou dost šizený. Řešil jsem teď s klukama z kapely Zlato a nafta, že jim hrozně brumí výstup z integrovaný zvukovky na notebooku, co si někde výhodně koupili v akci. Zkoušeli jsme to odstínit přes DI Box a nepomohlo to - a je to jenom tim, že je ta zvukovka úplně mizerná nebo možná špatně připojená, prostě zfušovaná.

V první řadě se teda vyplatí pořídit si externí zvukovku, USB nebo Firewire. I jednoduchej M-Audio Audiophile udělá divy, minimálně tim, že je aspoň trochu odstíneněj. Ty externí zvukovky jsou praktický, maj nějakej čudlík na ovládání hlasitosti, což oceníte, hlavně když je zvukař v opozici. Navíc některý zvukovky uměj různý věci, který se při koncertě můžou hodit. Já mám M-Audio Firewire 410 , Line6 TonePort UX2 a za zvukovku se dá v podstatě považovat i Line6 Pod X3 Live , kterej nahrazuje ten TonePort. FW410 umí poslat několik různejch oddělenejch signálů, takže ve dvou kanálech jdou podmazy, další dva jsou pro Kluka do sluchátek a další dva ovládaj projekci. TonePort a X3L zase obsahujou hardware specializovanej na Amp Modelling - tedy simulaci zesilovačů, aparátů a efektů, takže jsou ideální na zpracování zvuku mojí kytary, ať už na koncertě nebo při nahrávání. (Víc si o tom povíme v příští kapitole.)

Samozřejmě, že externí zvukovka není podmínka, ale dost to ušetří. Minimálně se vyplatí namontovat něco lepšího dovnitř do počítače, ty co sou integrovaný na základní desce, fakt šuměj až moc. Nahrávali jsme kdysi i na různý Soundblastery a tak, to je pochopitelně úplně v pohodě.

Co se rozhodně vyplatí, to jsou dobrý sluchátka. Já míchám všechno se sluchátkama, nemám žádný studiový referenční bedny, protože se mi do toho nechce investovat a neměl bych to ani kde mít. Matouš Godík (www.zka4t.com) mi poradil sluchátka AKG K 171 a mě se díky nim úplně změnil svět a zvuk. Dokonce když jsem přitáh remixy Lvmen, šly na vinyl bez přemíchání - a za ten zvukovej pokrok můžou fakt jenom ty sluchátka, prostě jsem všechno slyšel dobře. Myslim taky, že jak si tak člověk na různejch místech pořád pouští ty svoje výtvory a podle toho to zase vylepšuje, tak se časem naučí, jak má ty sluchátka poslouchat a jak to v nich má hrát, aby to všude znělo v rámci možností dobře.

n


junkbox05.jpg
Před-notebookový období Sporto. Krásně vidíme Mac Mini, monitor, klávesnici i myš.


Lehko na bojišti?

Na internetu najdete spoustu návodů, jak by měl bejt nakonfigurovanej počítač, kterej chcete používat na audio aplikace – je určitě super si to přečíst, pomůže vám to pochopit některý věci. Na druhou stranu všechny moje počítače byly vždycky úplně běžný, nevyladěný stroje a nějak to šlo. Nahrávali jsme bez předzesilovačů, s kytarou píchlou třeba přímo do soundblastera a s mizernejma mikrofonoma. Všechno to mělo smysl, je to totiž jako schody, po kterejch se posouváte nahoru. Důležitý je snažit se vždycky rozumět tomu, co v kterou chvíli provádíte, respektive co se jak dělá. Snažte se při svý práci (jako takový cvičení) napodobovat věci, který vás zaujmou nebo se vám líběj. Strávil jsem spoustu času snahou o pochopení toho, jak udělat zvuk Daft Punk, Underworld, Depeche Mode, Kraftwerk nebo Neptunes – je to podobný, jako učit se hrát na kytaru skrz riffy a sóla renomovanejch idolů. Každej rutinní postup, kterej ovládnete, vám otevře nový dveře (krom toho bych moh bejt skvělej zdroj hudby do reklam, umim udělat kohokoliv a cokoliv, škoda že si toho eště žádný superbohatý firmy nevšimly, hehe…). Podobně je to i s presetama, továrním nastavením a různejma šablonama, který samozřejmě přicházej se softwarem. Nepoužívejte je, ale ani jima nepohrdejte. Zkoumejte, jak třeba vznikaj zvuky, jak jsou použitý efekty, pochopte to, modifikujte a až pak se vydejte dál. Znalost terénu je vždycky výhoda aneb těžko na cvičišti… vždyť to znáte.

Letmý, ale vyčerpávající povídání o kalkulátorech je pomalu u konce. Chtěl bych při tý příležitosti zdůraznit jednu věc: jsou to počítače a tak je taky jako počítače používejte. Když máte místo bubeníka sekvencer, využijte toho – používejte různý zvuky, nesnažte se publikum svejma špatnejma a pořád stejnejma samplama reálnejch bicích přesvědčit, že je vás o jednoho víc. Pamatujte na to, že v tomhle je právě vaše největší výhoda a byla by škoda to nevyužít.

Příště: Live set-up

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 18
Becvik
7. 07. 2010, 21:52:17
Přesně. Užitečnej text. Bourku taky bych rad víc o Live. Možna taky něco o mixazi a recept na kuře na kari. Voe

Shmick
16. 04. 2009, 00:55:39
Užitečnej text. Přešel jsem díky němu z FL na Ableton a začal ho ovládat přes FCB 1010 (poměrně levný a funguje to dobře). Na inzerát jsem sehnal z druhý ruky zvukovku Fast Track Pro, kterou používám jako midi rozhraní (pochopitelně taky jako output/input) a ještě mám do ní píchlou basu, kterou "modeluju" přes Guitar Rig v Abletonu. Za tejden máme první koncert, tak jsem zvědavěj, jak to dopadne.

bourek
25. 01. 2009, 11:27:24
ted sem to konecne dopsal. takze brzo to bude online. dik

T.
23. 01. 2009, 11:55:28
ok - sem s dalším dílem!

Tajn
7. 01. 2009, 23:19:05
Ze by VsF nevedel, co je to hrat zive? Ale my preci vime s kym mame tu cest :)

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

unknown

Přizpůsobiví nebo nepřizpůsobiví? Mnohá města si trpce stěžují, že nedokážou vyjít se svými takzvaně nepřizpůsobivými občany. Ještě nikdy jsem však neslyšel, že by si takzvaně nepřizpůsobiví občané trpce stěžovali, že nedokážou vyjít se svými městy. Způsoby takzvaně nepřizpůsobivých jsou totiž měštěnínům nemálo proti srsti, kdežto způsoby měštěnínů jsou takzvaně nepřizpůsobivým zcela upřímně šumafuk.


A tak si jedni holt stěžují, kdežto druzí důvod ke stížnostem přirozeně neshledávají. A neshledávají ho ne proto, že by byli nepřizpůsobiví, nýbrž právě naopak, že se přizpůsobit hravě dokážou, a to čemukoli, nejlépe pak systému sociálních dávek. Nazývat je nepřizpůsobivými je tedy naprostá mýlka. Jsou totiž stejně přizpůsobiví jako ti, kdo bystře postřehli, že se dá vesele žít třeba ze státních či evropských dotací, provizí za zprostředkování armádních zakázek nebo z úplatku od stavebních firem.


Nepřizpůsobiví jsou všichni ti ubožáci, co se výzvám doby přizpůsobit nedokázali, a nepřišli tudíž na nic lepšího než se způsobně živit prací. A jelikož schopnost přizpůsobit se je nepochybnou známkou inteligence, je očividné i to, kdo z nás je tu blbec.

Ivo Šmoldas

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek