HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

::diycore_net
08. 09. 2010, 00:32:38

RT @bene965: Aha. "Nie je to správa, kým to nie je na Facebooku" (via @kvasinka a @denniksme) http://bit.ly/cbaJ3b

::diycore_net
07. 09. 2010, 11:10:13

RT @radim_: Nova deska Lahar! http://is.gd/eYN5F

::diycore_net
03. 09. 2010, 11:48:50

Nezkrácená verze (kterou můžete znát z Ful Moonu) rozhovoru s Vladem Schwarzem: http://bit.ly/dsRckN

::diycore_net
31. 08. 2010, 10:57:23

Výstava fotografií J. P. Witkina v Domě umění: http://bit.ly/dkmv9H #brno

::diycore_net
30. 08. 2010, 19:35:56

Fúze roku, Die Antwoord + Aphex Twin na LED Festu: http://youtu.be/hSe03Dsh7Y4

diycore.net na twitteru

RSS

odebírat aktuality

DESKA MĚSÍCE

Napalmed

Generatesteron

- archiv -

PÍŠOU JINDE

:: Kapitalistický realismus

britské listy

:: Holky kluci kamaradi lasky... (o Full Moon)

www.kyeo.net

:: Prohlášení ProAlt - Iniciativy pro kritiku reforem a na podporu alternativ

www.proalt.cz

SAPORT

- - - - - - - - - - - - EXPRESS - - - - - - - - - - - -

Tiny Vipers /US, Sub Pop/ aka Královna kytarové temnoty v pražském Final Clubu

netisková zpráva

autor: redakce | 12. 03. 2010, 21:21:21 | návštěv: 60 | reakcí: 0

Tiny Vipers /US, Sub Pop

Andrea Rottin /CZ, Madcap Collective

sobota 20. března, 19:00
Final Club, Praha
vstupné: TBA

„Bylo mi dvacet, bydlela jsem v Oaklandu a neměla co na práci, tak jsem si brnkala na kytaru, která patřila spolubydlícímu. Bavilo mě to a pak jsem si to načala nahrávat na magneťák. A najednou z toho bylo písniček na malou desku,"vzpomíná na své začátky Jesy Fortino a mimo jiné tím potvrzuje, že talent musí mít asi od samého Boha. Svoje první eponymní EP vydala pod uměleckým jménem Tiny Vipers v roce 2004 a všichni zůstali koukat s pusou dokořán. Nejvíc ovšem lidi z labelu Sub Pop, který o tři roky později dal zelenou i první velké desce Hands Across the Void.

Druhé album Life on Earth si produkovala sama a je to také ona, která rozhodovala o každé vteřině z poměrně neobvyklých pětašedesáti minut nahrávky. Její písničkářství doznalo za těch pár let drobných, nicméně zásadních proměn. Ze songwriterky, která vycházela z tradic, jež si ovšem interpretovala originálním způsobem, se vypracovala v distingovanou a výraznou umělkyni, která snese srovnání se stylem např. Joanny Newsom, Jesse Sykes nebo Tary Jane O'Neil.

Trademarkem Tiny Vipers jsou jednoduché melodie, zahrané zdánlivě složitým, zmateným a nestandardním způsobem, což je patrně důsledek i toho, že se Jesy „vzdělávala" ve hře na kytaru úplně sama, metodou pokus/omyl. Z repetitivních, zapletených struktur prosakuje melancholie a smutek, nepřesné, abstraktní texty a Jesyn hluboký vokál depresivní náladu ještě umocňují. Královna kytarové temnoty se představí poprvé i v Praze, 20. března v klubu Final. S ní zahraje „brněnský Sydney Barrett" (je v dobrém!) Andrea Rottin.

Tiny Vipers: www.myspace.com/tinyvipersss

Andrea Rottin: www.myspace.com/madcapandrea

Více informací: www.kyeo.net

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 0

>> Přidat vlastní reakci a projít všechny reakce

SONGS FOR THE DIYCORE

::noAR+IS+

::Ruce

::Download:

noartist - Ruce.zip

::Noise Afterparty

::01

::Download:

Noise Afterparty.zip

slovo o projektu

zobrazit archiv mp3

SUPPORT SONGS

:: I Love 69 Popgeju

::Rozprostírej dobro

::Download:

I Love 69 Popgeju - Rozprostirej Dobro EP.zip

::noAR+IS+

::Já, písnička?

::Download:

noartist - Ja, Pisnicka EP.zip

zobrazit archiv mp3_support

SLOUPEK

peklodiy

Poslední dobou jde tak nějak politický dění mimo mojí pozornost. Mohlo by to být tím, že je po volbách, a tak můžu jako volič/nevolič upadnout v předpokládanou letargii a nechat vládnout tzv. zástupce. Možná mě zachvátila všeobecná okurková sezona, a tak jí daleko spíš upoutá veverka napodobující Johna Travoltu v Horečce sobotní noci. Nejvíc ze všeho mám ale moc práce na to, abych byl úplně v obraze a to, co ke mě prosákne, zpravidla postrádá cokoliv, co by mi evokovalo tzv. civilizovanou společnost. Třeba jako výběr nového poradce pro národnostní problematiku, osobnost pana Romana Jocha, člověka, který se neštítí populismu a je často prohlašován za rasistu a fašistu. Nehodlám to nijak snižovat. Pokud se takový hlas dostane třeba na nevolené místo, jímá mě hrůza z toho, že bude uplatňovat svůj vliv na chod země a spoluvytvářet tzv. společenské klima. Nenávisti k etnikům, rasám, starým i mladým lidem, všem, kteří volí určitý způsob života, by tu už teď bylo dost. Stačí se pobavit anonymně v hospodě nebo třeba i doma s rodiči. O dost smutnější je ale fakt, když se člověk s nenávistí k odlišnostem setká i v rámci hardcorové subkultury. Na jedné straně rétorika plná svobody a jednoty a na druhé straně vymezování se jak vůči jiným subkulturám, tak i v rámci jednotlivých skupin samotné hardcorové subkultury. Třeba pohrdání technaři nebo tradiční nenávist (nejenom) crustové scény vůči emařům. Nechci tenhle problém alibisticky přesouvat na adresu konkrétních lidí nebo skupin, týká se v podstatě nás všech. Tolerance a svoboda by neměla být jen prázdným heslem. Taková tolerance je karikaturou sebe sama a budování jednoty na nenávisti už tu předvádí jiní. Hodnotově prázdnou svobodu ztrácíme rychle pod rukama.

Pe.Klo

archiv