- - - - - - - - - - - - BLOK - - - - - - - - - - - -

Gnu a Lyssa na severní moravě ty vole

něco mezi pozvánkou a miniprofilem

autor: horovic | 14. 01. 2009, 15:32:46 | návštěv: 1399 | reakcí: 3

Gnu a Lyssa na severní moravě ty vole

Gnu a Lyssa míří na severní moravu, tak se doufám vyhnu patosu i nadávkám. Nevim, kdy sem tyhle kapely slyšel poprvé, nebo vlastně vím, ale to nikoho nezajímá. Gnu měli venku Srdce v kusech zvuku a já moc nevěděl, co si o těch kusech mám myslet, protože na kusy sem počítal tak akorát piva v hospodě na sídláku a zvuky sem neměl úplně dořešené. Hrkající muzika byla dost hlučná a nečitelná, ale jo, byly tam nějaké háky, co mě nutily to doposlouchat. Ale dupat se s takovou serenádou pořád dokola? Milimetry ticha nálož dávkovaly rafinovaněji, najednou se odkryla temná lyrika duševní krajiny, ale na druhou stranu sem neměl dost dobré boty na to, abych se trmácel tím metaforickým křáčím a rádobyrockem, tohle bylo hardcore na piču, možná proto, že řikali, že žádné hc nehrajou, ale to říkají všechny kapely, které neví co hrajou a mají plnou hubu keců o tom, že škatule sou jen pro děcka a polovzdělané jebary. Když sem o té desce pak napsal a dělal sem, že jí rozumím, hafo maníků se ozvalo, co sem to za hovado. Co by. Když zmáčknu klitoris, většinou teče šťáva a já mám tu haluz, že umím přesně otevřít tlamu. A tak sem je sledoval dále. Jenže už nic nepřišlo. Album Epochal je deskou, u které si všichni akurátní zmrdi začínají říkat, jestli jejich oblíbenci, pokud jima kdy byli, nezačínají měknout a jestli by oni naopak neměli mít tvrdou kladinu u nějaké jiné suprgrupy. A tak si našli Děti deště, další spolek uchcaných holek (který doufám na moravu zamíří vzápětí). Gnu? Když už to musí být, sem ochotný jim ustlat na dvorku. Asi takhle: měli by trochu více poslouchat Napalm Death, ale jinak to jde.

Lyssa je záhrobní prokletí argentíny, fotbalový očistec, česání hrubých strun a leštění chráničů na holeň. Pomalý frontální útok a žádný nacvičený signál, pár chvatů z jiného sportu. Nevim jak můžou fungovat třicet let s jedinou deskou, ale možná mají plný šuplík geniálních balad ve středním tempu a dobře ví, že jejich amorální poselství bude sdělitelné až po smrti. Když mě napadlo udělat z nich siamské padvojčata, zdálo se to jako dobrý nápad, ale s odstupem času to vidím jako lacinou, ba lascivní pičovinu. Ale není každé přátelství a domnělé spříznění usměrňováním vlastního ega? A v tomto smyslu tím největším posláním lidství? Není jejich společný koncert tím nejvyšším pokynem přesahu? Nevidim to jinak, a to se dost držím při zemi, protože my z krajiny, kde se láme morava do slezska a kde bobrům schází přirozený predátor, vidíme věci v jasném přírodním světle.

A proto je dobré ochutnat něco urbanistického smradu velkého velkoměsta a hrnoucího se hluku, podívat se, jak sou tihle chlapi ve skutečnosti chlupatí a přečíst si z jejich not, kolik žen opravdu stálo o jejich říčné objetí. Celý se chvěju a doufám v úkaz. A těším se skoro stejně, jako když byli na cestě Alphaville ... Až se v pátek rozehřejou v olomouckém Mitrilu, tak jim ukažte cestu tajgou, budu tady čekat, v nejnovějším jičíně, a bude mě tu celý zástup. Doufám.

16.1.2009 – Olomouc, Mitril

17.1.2009 – Nový Jičín, Galerka

Vaše Reakce