- - - - - - - - - - - - BLOK - - - - - - - - - - - -

PIPER FEST, 2/6/2012

malá rodinná taškařice k 9.výročí Piper Records (II.díl)

autor: hermína týrlová & maxim | 30. 05. 2012, 10:59:38 | návštěv: 756 | reakcí: 0

A je to tady, akce letošního roku pro diycore, teda letošního roku, akce - rozhodli jsme se zase do něčeho strčit ruce, protože od památného Pacholka utekly dva roky, a spojili jsme se s Vladem Piperem a výsledek se odehraje příští víkend. Průlet kapelama, number two.

PIPER FEST, 2/6/2012, Červený kámen u Kopřivnice
malá rodinná taškařice k 9. výročí Piper Records
fašos a řezníci go home, lesby a transky vítáni

lineup:
16:00 - 16:40   Dead Blues +
17:00 - 17:40   The Finally
18:00 - 18:40   Kauflant
19:00 - 19:40   LU
20:00 - 20:40   Pisskit
21:00 - 21:40   Dikolson
22:00 - 22:40   B4
23:00 - 23:40   Murky Ajar
00:00 - 00:40   OTK
01:00 - 01:40   Sheeva Yoga
02:00 - 02:30   Aran Epochal

Další info: http://www.facebook.com/events/108446232623980/

SHEEVA YOGA

A tuhle miluju. Nejrychlejší, nejkrásnější, nejupřímnější a největší... péra, luky a šípy. Když už si s klukem vyjdu, čekám něco něhy, možná pár holanovských nápověd a taky ostrých slov na situaci člověka ve světě, ale - hlavně to nesmí všechno trvat moc dlouho! Když během předehry ještě píše milostný pohled a lepí na něj tu největší známku tím největším jazykem, dobře, ale otočme list, co budeme dělat zítra? A Sheeva Yoga tohle přesně vystihujou. Krátké a útočné vály, chaotická latinka zběsilých rytmů, pomazánka z vegetariánských jater a nože ve slabinách, takhle to mají kobylky rády. Patnáct let už brázdí nehostinné krajiny Evropy, sami z pohostinných děr Ostravy. Za sebou několik sedmipalců (ten aktuální s Kumuru vyjde v těchto dnech), jeden velký split se spřízněnými alkoholovými parchanty Disney, loni vydali vynikající vinyl Svět ten čert vem. Ačkoliv na nahrávkách podporuje zmítavé hardcore někdy i saxofon, ten bývá naživo přítomen jen na velmi speciálních seancích, jinak rockovou sestavu nově doplňuje druhý (nebo i třetí, i čtvrtý) vokál, hlavní zpěv. No, zpěv... Takhle: fastcore znamená velmi rychlé hardcore, ale Sheeva umí svoji hru přenést i na jazzové hřiště, teda pokud si za tím nebudete představovat černého bratra s unyle vzpínající se kytarou ani fotbalisty na přednášce o Sonym Rollinsovi. Velmi krátké songy míří černým humorem k podstatě dnešní společnosti (to by se nám mohlo hodit k matuře), velmi dlouhé názvy zase k tomu, co je dneska poezie a co už ne: skladby jako Nejlepší frky z Mein Kampfu nebo Boj za čistou mysl chemickými zbraněmi vyjadřují vztek odbojného mládí i největší fakovák, který se vám vleze do análního otvoru (to by se vám mohlo hodit k příjmačkám na výšku). A protože díky nim víme, že „nu-metal je na kokot" a že pornohvězdám se nedá věřit, tipuju si na jeden z nejlepších setů festivalu. A kvízová otázka na závěr, tentokrát z dějepisu, za tři denáry: Kdo byla Olga Hepnarová?

Křížovka: hardcore, fastcore, power violence, Už jsme doma vs Spazz
Songy: http://bandzone.cz/sheevayoga
Sajt: http://sheevayoga.czechcore.cz/
Video: http://www.youtube.com/watch?v=k-Cay0Qg8g8
Fotky: http://beflying.rajce.idnes.cz
Texty:http://www.periferia.cz/rozhovory/sheeva-yoga-154/
http://www.diycore.net
http://www.diycore.net

OTK

Vždycky jsem měla za to, že jestli má být rocková kapela fakt rocková, a se vším všudy, nabušená od sklepa po komín, musí obsahovat klávesy. Bez kláves to jednoduše nemá duši. Ani koule. A pražští OTK je mají, určitě. Ne že by na nich stála celá muzika, ale... Počkejte - jak dlouho oni už vlastně hrajou? OTK fungujou... od roku 1988! No páni, jenže tehdy museli mít tak dvanáct a místo nástrojů měli hokejky. Nebo raketky. V té době, a to se moc neví, byli personálně propojení s Tata bojs. Teď si nejsem jistá, jestli to už není poněkud laciná větička, Tatáči u nás hrát nebudou. Když OTK, tak promo-label-klan Silver Rocket, když OTK, tak Ondřej Ježek a nejžádanější zvukový majster alternativní scény. Čtyři desky. A na té poslední (Okolo) má velkou roli kdo? Jasně, klávesy. Zdánlivě jednoduché, symbolické texty, indie kytarovka jak vyšitá. Častý příklon k noise rocku je tím, co je odlišuje od jemných odpočinkových kapelek tam i onde. Jestli budeme mít štěstí, přivezou s sebou italské vinylové reedice vyprodaných alb KOT a Sona a Kuva. (O distrech a dalších krámech bude samostatná část našeho žurnálu.) Co na štěstí není závislé, to jsou koncerty, které umí povznést a nezanechat na patře pachuť kýče, ale taky vědí, jak přitlačit ksicht do hlíny. A kdybysme hledaly hymnu PiperFestu, nemůže to být jiná kláda než Krajina: „S baťohem a buzolou/ zelenou a kravatou/ krajinou spálenou... bory šumí po lučinách, vody hučí v dolinách/ jen se z toho nezblázni, jen se z toho nezblázni." OTK vezou nový koncertní program a taky nového bubeníka, kterým je Vít z Kontroll, prý láska na první pohled („...byl našim bubeníkem ještě předtím, než jsem ho viděl bubnovat".). Takže neočekávám líbeznej čundrčumáckej setík, ale pořádný náser. Něžná ruka, ta je těžká. Sekernická. Něco, co nejde odmítnout.

Křížovka: indie rock, noise rock, sonic ambient; Codeine vs Marián Varga
Sajt: http://www.noise.cz/otk
Songy: http://bandzone.cz/otk
Home: http://www.silver-rocket.org/kapely/otk
Texty: http://www.diycore.net/
http://www.musiczone.cz/recenze-1863/otk-okolo

B4

A teď pozor, nevím, jestli budu srozumitelná i pro ty, co jsou mladší a neholdují cizím slovům. Filmová hudba, víme? Zdeněk Liška, mohykán světového filmu, skladatel. Ikarie XB1, Markéta Lazarová, Spalovač mrtvol, třicet majstrštyků majora Zemana. V jeho podání dostává zvuk dramatický charakter, stává se jednou z postav. A B4 na poslední desce Didaktik National Legendary Rock sledují jeho stopy, tu se potutelně pousmějí, tam čůrnou, onde odehrají čistou partituru srdeční, i když hlukovou a obscénní. Klasické filmové zvuky, sedmdesátkové melodie ohnuté soudobým ptákem, elektronická pátrání i rocková psychedelie. Když kdysi němci začali začátkem sedmdesátek mutovat souhru rockových sestav a analogových udělátek a elektroniky, angličani tomu posměšně říkali KRAUTROCK. Progresivní rock, něco jazzu, něco zparchantělé soudobé vážné hudby, experimentální maglajz, u kterého by se dobře fetovalo, kdyby ta epocha nebyla už za námi. B4 jsou dost ojedinělí s tím, co produkují, taky zkuste dělat muziku, která vychází z bratrů Ormových (titulní píseň k seriálu Sanitka, např.) i Steva Reicha. Chcete lepší jméno, chápu, co takhle Einsturzende Neubauten? Krásná, potemnělá, velmi příjemně zneklidňující, kvákající i něžná, jak se tomu říká - loungová! Jako že si zajdete na maloměstský toust a cestou spočítáte povlávající listí mohutného platanu, promyslíte blbečka, kterému dáte kopačky a mezi kopečky vanilkové ještě usměrníte plán, jak zamíchat pořadím u svýho bývalýho kluka. Jenže B4 vás pořád trkají zvukovými schválnostmi, hutnou hlukovou stěnou, kterou uvaří i ze zmrzlinového kornoutu, i z chuti na cukrovou vatu. Analogové klávesy, nestydatá šukanda Korgu i Vermony, gramofony i kazetové magnetofony. Jak tohle bude vypadat naživo... Nejlepší kapela, o které jste nevěděly ani hovno. Jo a mimochodem: s touhle deskou si B4 vysloužili cenu Vinyla v kategorii deska roku. A jestli chcete něco personálních přesahů, na zvuku s nimi dělá Ondřej Ježek z OTK a frontman Tomáš Procházka je součástí sonických pokrývačů Gurun Gurun. Co ještě? Od meditativního minimalismu po noisové nápeky. Ptám se, jestli jen jedny kalhotky... budou dost. Jo a kdybysme hledaly hymnu festivalu, jakože už nehledáme, navrhuju vál Alkohol.

Křížovka: krautrock, experimental, improvising; Gurun vs Hamé
Sajt: http://www.noise.cz/b4/
Songy: http://bandzone.cz/b4musicfortrees
Texty: http://polipet.cz/titul.php?id=6825

DIKOLSON

The bear is sleeping now. Působí to uklidňujícím dojmem? Takže něco ostřejších soudů, dobře: za poslední dekádu tady vzniklo hodně málo dobrých elektronických desek a nemám tím na mysli djs produkci, vynecháme i experimentální scénu kolem labelu Ressonus a dalších. A loni vznikly hned dvě desky, které jsou malými zázraky, jen o té jedné se ví a píše více a o té druhé se ví méně a tudíž i méně píše. Čte. Poslouchá. Kdo tady pořád spí? Že Floex bude sázka na jistotu, bylo téměř jisté. Ale kolik z nás ví, že Filip Míšek, šéf někdejší triphopové skupiny Khoiba vydal sólový release pod hlavičkou Dikolson? Zatímco Floexe jste mohli vidět v zimě-na jaře naživo, jel kratší tour s Fiordmoss, Dikolsona musíme na Moravě teprve objevit. Nemá klarinet, není tak hebký a snášenlivý, i když jeho písničky splňují ty nejvyšší požadavky na melodii, zorientovanou kompozici písní a místy dokonce i vokály. Pestrobarevná koláž inteligent dance music, techno ambientu, indietroniky, soundtrackových orgií i hlučných orchestrací, kam se vlezou nové zvuky, stejně jako trombon, lesní roh nebo tenorsaxofon. Živě kombinace několikerých kláves, padů, laptopů a živých bicích, hudba, která maluje. Hravě snese srovnání s Floexem, proti němu však pracuje s plnějším zvukem, má shoegazový feeling, touhu obejmout sonickým kabátem teplejším než podvečerní vánek. Myslím, že žádný jiný muzikant nezískal na Radiu Wave nálepku Deska týdne, i když co s tím, že jo. O musicserveru si myslím svoje, ale maxima otevřenosti si žádá, abych to řekla: na Musicserveru se album The bear is sleeping now umístilo na druhém místě v hlasování o desku roku, hned před Floexem (aha), když zvítězila Lenka Dusítková (haha). A jestli chcete znát jméno labelu, který je u nás jeden z nejzajímavějších a desky prodává téměř výhradně ven, pište si Minority records.

Křížovka: Khoiba, Floex, Orbital, Minority Records, IDM
Sajt: www.dikolson.net
Songy: http://soundcloud.com/dikolson
Texty: http://musicserver.cz
http://www.minorityrecords.com

MURKY AJAR

Možná jste si toho všimli: nejdříve na plakátě Murky Ajar byli, jenže pak jeden z nich na něco zapomněl, druhý to neřekl a třetí se díval jinam, a měli jsme problém. Jedna z kapel, o kterou jsme taky stáli, jsou Planety. Ale o nich až příště, hrajou ten den jinde a my jsme to už obrečeli. Jde hlavně o to, že v MA je jeden mongol, jeden maďar a jeden hotentot. A to je vždycky problém, jejich komunikační kanál připomíná autistickou školku na třídním srazu. Na druhou stranu - tahle kapela nám bude chybět jako žádná jiná!

Stojí a říkají: ano, my víme že jsme zkurveně sexy a jako takoví vám zahrajeme poslední sonický rokenrol na tomhle světě. Murky Ajar a jedna z nejvíce nedoceněných kapel u nás. Psal jsem o nich několikrát a vždycky mě to bavilo skoro stejně, jako bych se hladil na cizích genitáliích. Ano, tohle je trošku přes čáru. Proto si poslechněme selfpromo referátek: „Marásek kvalitní jak turecká káva v Istanbulu. Lidi se nám tady v těch kapelách míchaj jak barevné prádlo s bílým. Umaštěný marinátor (výrobní tajemství v KFC) si pohrává s kuřecími stehny. Kapela do Ameriky. Postpunkoví idolové, beton a pastva nejen pro uši. A takoví to jsou milí a tiší kluci, Dušín hadra. Inženýři kartáčů na hluk." A pak kdo je více mimo? Krásné sonikovské melodie protínají kakofonické schválnosti, zpětné vazby a další binec, zappovské klikatice, ale i stará androšácká škola a osmdesátkový post-punk. Kapela, která u nás nemá srovnání co do originality výrazu (ale i osobnostních profilů). Fešáci, geniálové i mrzáci v jednom. Na PiperFestu zahrají svůj poslední gig a pak se odeberou do míst, kde už se snad nikdy nepotkají. Zároveň fungují v dalších kapelách nebo plánují solitérské projekty nebo scénickou (cože?) hudbu. Vesmír MamaMrdaMaso bude zase o jednu kapelu chudší, ale tam se jednotlivá souhvězdí přeskupují rychleji než sperma v chámovodech, nemáme strach.

Křížovka: gorolský sonic youth
Album: http://www.mamamrdamaso.org/ajar.htm
Sajt: www.myspace.com/murkyajar
Texty: http://www.diycore.net
http://www.diycore.net

Související články

B4 - Didaktik National Legendary Rock
Murky Ajar - Yeah, we think we´ve got a sexappeal
OTK - Okolo
OTK / ARAN EPOCHAL - split 7"
Sheeva Yoga & Disney - Search & Drink

Vaše Reakce