Vítejte na DIYCORE.NET

HLAVNÍ MENU

HLAVNÍ RUBRIKY

UŽITEČNÉ

KOLABORACE

UŽIVATELSKÁ SEKCE

DIYCORE.NET

VYHLEDÁVÁNÍ

TWITTER

RSS

DESKA MĚSÍCE

PÍŠOU JINDE

SAPORT

- - - - - - - - - - - - BLOK - - - - - - - - - - - -

Podporujte digipacky!

Podporujte digipacky!

Nejen vinyly si zaslouží sběratelskou přízeň

autor: Jer_C | 28. 12. 2005, 16:01:36 | návštěv: 3275 | reakcí: 3

Poslední dobou se mi do ruky dostaly tři moc hezky udělané alba, konkrétně příborských LU, královéhradeckých PAVILON M2 a uherskohradištských THE MOOD.

Stejnojmenné debutové album LU vydalo před dvěmi lety Piper Records. Obal - imitace kartonu, do kterého jsou vytrhány otvory s názvy skladeb. Písmo ve vnitřňáku pak zase evokuje starý psací stroj. Celkový dojem staré archivní nahrávky k hudbě LU dobře pasuje.

Debutové album indie-rockového "zjevení" PAVILON M2 nazvané Safety About Your Glass Faces vydal na sklonku roku 2004 táborský label Free Dimension Records. Rozvíratelný digipack, koláže mnohokrát se opakujících fotek poskládané do různých tvarů, psychadelicky naladěné barvy, dobře zvolený font textů, rozmázlý fotky... jo, FreeDimu přibyl do katalogu další sympatický počin.

Do třetice zmíním album THE MOOD pojmenované Mad About Ghost. Vydal jej Samuel Records a volba také padla na digipack. Na obalu baráček s loďkou v mlze na konci cesty utrpení. Snad bude vevnitř o něco tepleji než tady u chladného oceánu. Uvnitř na nás po vyjmutí disku kouká z fotky kapelka, mimochodem docela zajímavý kukuče ;) Nalevo najdeme texty skladeb + děkovačku a technické údaje. Vše na parádně úsporném prostoru jedné stránky, přičemž je vše přehledné a elegatní zároveň.

Na těchto třech příkladech jsem chtěl vyjádřit své sympatie k digipackům a vyzvat k jejich podpoře! Nikdy jsem moc nechápal, proč spousta "alternativců" bojkotuje CD a smaží si svý kazety a vinyly. Kouzlu černých placek jsem po čase také propadl a nemůžu, než doporučit! Sběratelská záležitost s aroma nostalgie.
Ke kazetám se vyjadřovat nebudu, v době empétrojek a vypalovaček ztrácí podle mého názoru zcela na významu. Přežitá věc, kterou plně nahradí CD-R, či již zmíněné mp3.
Ke "klasickým" CD mám taky určité výhrady. Když je možnost volby, sahám vždy radši po vinylu. Klasické CD pro mě nemá ani zdaleka takovou hodnotu jako vinyl či digipack. Vůbec se nedivím, že za poslední léta celosvětově tak drasticky klesl prodej hudebních nahrávek. S možnostmi dnešní techniky si lze vyrobit naprosto identickou kopii ve stejné kvalitě jako originál (vytisknout obal, vypálit a potisknout cd a je to). Pirátský vinyl si neuděláte a s digipackem to taky není tak jednoduché. Ano, cd se dá pořád přepálit, ale obal v odpovídající kvalitě prostě nezískáte. Tímto je každý originál opravdu hodnotný.

Takže ano, maniaci sběratelé, už nejen vinyly, ale i digipacky by měly být objektem vašeho zájmu. Jsou to totiž moc příjemné věcičky, zejména na indie a emo hudbu jako stvořené.

Proto zatraťte kazety a klasické cd, pozvedněte vinyly a digipacky na stejnou úroveň a podporujte je!

Vaše Reakce

Výpis pěti nejnovějších reakcí. Celkem reakcí k tomuto článku: 3
jer_c
30. 12. 2005, 12:26:27
m11: to už je ovšem nemoc z povolání ;)

m11
29. 12. 2005, 19:50:06
ono kdyz ti z deseti promocds dorazi devet digipacku, zacnes je nenavidet.........aneb zatratte digipacky a pozvednete zpet klasicky jewelboxy!

horác
28. 12. 2005, 19:57:12
support digipack. doporučuju ještě placku Gavory (taky Piper Records) anebo artefakt Petra Nikla "Nebojím se smrtihlava". Nikl je výtvarník a perfomer a je to znát.Ovšem i jeho hudbu si zamilujete,je to mimořádně muzikální, vtipná a plná hudba, že tělo plesá a krev se raduje.

SPOKOJÍZDA

spojizda obrázek

SLOUPEK

tamas

Nadřazenost státu podepřeného západním kapitálem měla do sedmdesátých let za následek hluboké změny. Ty byly umožněny jednak vyhlazením velmi malého kapitalistického sektoru během první poloviny dvacátých let v SSSR a mezi lety 1945 až 1948 na nově získaných územích. A dále – a to především – nově vybudovaným mohutným moderním hospodářstvím. Převládající sociální skutečnost staré východní Evropy – rozsáhlé velkostatky stále vlastněné aristokracií a církví a vedle toho ta nejhorší rolnická bída – zmizela beze stopy. Máme před sebou městské společnosti, kde většina lidí, dřívějších rolníků, později průmyslových dělníků, dnes „jen lidí“, žije na obrovských sídlištích postavených všude podle stejných plánů, od Šanghaje až po Prahu a Lublaň. A žije tam dosud, jenomže továrny jsou zavřené a lidé jsou většinou nezaměstnaní nebo důchodci. Pachuť porážky je neklamná.

G. M. Tamás

SUPPORT SONGS

TLAČENKA

web: CrosseR | grafika: wewerca | neřešte autorská práva, vždy uvádějte zdroj!
spodni obrazek