Ďakujte každému človeku, čo vám povie bolestivú pravdu do očí. Je to váš najväčší priateľ...
Mé postoje k USA jsou dány znalostí historie, politiky i kultury této země! Celé generace těchto zmutovaných individuí kurví čistotu rasy lidstva, její celosvětovou politiku i umění!
Podívej, každý ty kapely vnímá individuálně, pro někoho je to komerce, pro někoho zase underground. Navíc ty konzumní kapely dokážou vsát velké množství posluchačů a někteří z nich u toho zůstanou. Začnou se o muziku zajímat více do hloubky...
Doplněna druhá část rozhovoru Zasmušilé deštivé odpoledne někdy na přelomu července a srpna. Sedím v ne příliš radostné náladě uprostřed osamoceného pokoje, v ruce právě dočtená Smrt maloměšťáka od Franze Werfela, mistrný to popis duševních pochodů umírajícího člověka. Dlouhé ticho. Najednou mi na mysli vyvstane známá věta. Často ji nevědomky čítám na reklamním letáčku Piper Records, který visí na nástěnce vedle mého počítače. „Pro huičolský kmen mexických indiánů je NIERIKA branou mezi obyčejnou a odlišnou realitou, která spojuje a zároveň odděluje různé světy.“ Takové „náhodné“ paralely nepodceňuj, udělej s nima rozhovor.
Druhá část rozhovoru s frontmanem Už jsme doma, který se odehrál pár dní po tom, co jsme kapelu viděli naživo. Obsáhlý dialog, vlídná odměřenost, pevné názory i jasné směřování. Rozmlouvali byste hodiny. O mnohých aktivitách muzikanta i o skeptických pohledech na poslední fázi kapely. O tom, jak být po dvaceti letech na vrcholu.
Rozhovor s frontmanem Už jsme doma, který se odehrál pár dní po tom, co jsme kapelu viděli naživo. Obsáhlý dialog, vlídná odměřenost, pevné názory i jasné směřování. Rozmlouvali byste hodiny. O mnohých aktivitách muzikanta i o skeptických pohledech na poslední fázi kapely. O tom, jak být po dvaceti letech na vrcholu.
Původně to měl být rozhovor o sympatickém webzinu www.killindies.tk a DIY webech, jenže lidi kolem webu se věnují mnoha dalším věcem: hrají v hudebních projektech (Lilac, Mon Insomnia, Kill! Kill! Kids!), pořádají koncerty v Pardubicích i okolí, organizují tour zahraničních kapel po tuzemsku i Evropě (Hayworth Booking, stojí např. za aktuální šňůrou španělských Loser Superhero). Jak to jde?
Mnozí asi tuhle skupinu znají... a těm, kteří ne, na úvod prozradíme, že se jedná o punk z Rožnova pod Radhoštěm a zbytek už se dočtou v rozhovoru.
Rádi bychom poděkovali časopisu A-Kontra, který nedávno oslavil již 15 let své existence a který nám tento rozhovor poskytl k uveřejnění.
Mělničtí pardálové Anyway hrají od roku 1996, nynější sestava vznikla okolo roku 2000 s příchodem zpěváka Jiřího Nedvídka alias Meda. Po samostatném singlu a splitku s pražskými L'Point nahráli výborné album Golf Club vydané labelem Day After. Nedávno posílili klan Silver Rocket, kde letos v březnu vydali nové album s názvem Dead End...
"To už musí bejt nějakej extrabizár mejdan (nejlíp) v horách, abych vytáh´ svý unavený kosti do terénu za muzikou a kyslíkem.", říká Job alias Honza Krejča, známá to postavička pražské indie scény. Svého času třímal mikrofon v L'Point, nyní připravuje pořady Star Guitar a No Future na Óčku, je také jeden z činovníků Silver Rocket Records...
Myslím že toto je môj najkratší rozhovor, no ale nevadi, časom zisťujem že v USA su strašne divny ľudia. Gen Ademar z Ruido to asi nebude ale ťažko povedať keď ho nepoznam osobne, je to len taký môj pocit.
Bizzare X ma zaujali tým že hrajú len basa a bicie a do toho brutal rev. Nepočul som sice všetky nahrávky, ale na každej vyznievajú inak... Raz je to thrash, potom to je viac to grindu atď...
Pôvodne mi mal odpovedať Roel, ich bubeník, ale jedného mincecore dňa mi došiel mail od samotného Jana AG aj z odpoveďami, takže som bol totálne na sračky...