:: Nová Bílá hora? Odkládá se!
Zvědavec.org
A2
Britské listy
Začínáme dělat na Rachotě no.2, která bude zaměřená na scénu severní Moravy. Každá snaha o příspěvek ke zmapování tohohle prostoru vítána a to velmi. Jakákoliv. Kdo nechce být zastoupený v tomhle geografickém slabikáři??? Vyzýváme všechny mazáky podzemí, spojte se!
Chtěli jsme si udělat radost, když se nám daří společně vytvářet tenhle sajt už déle než rok, a tak jsme napřáhli své síly tištěným směrem. Zčásti je to ročenka, obsahuje výběr těch nejpovedenějších věcí, které mají na papíře novou šlehu a taky získávají netušené souvislosti v rámci celého zinu.
Vedle toho jsme napsali mnoho nových, řekl bych speciálních věcí, mluvili s lidmi, kteří byli nebo jsou ve výhni hudby, která nás zajímá.
Uvnitř Rachoty najdete rozhovor se znovuobnovenými Michael´s Uncle, včetně obsáhlého profilu kapely. Podobných rozměrů - historie, rozhovor, recenzovaná diskografie - dosáhly články věnované Gnu, Lvmen a Yellow Press.
Tyhle klády jsou prošpikovány perličkami, jakými jsou rozhovor s Anyway nebo Lilacem, mnoha společensko-kritickými úvahami a taky oddílem recenzí. Ten se zaměřuje zhusta na HC/punk, ale taky na post-rock nebo experimentální elektroniku. Najdete tu jak absolutní novinky (Deverova chyba), tak i průzory do minulosti (Soubor tradičního popu).
Vše provázeno spoustou fotek z koncertů, nemluvě o jedinečných fotkách z objektivu Štěpána Stejskala. Samostatným příběhem je pak malovaná obálka, výmluvný komiks beze slov.
Výroční speciál diycore.net Rachota
50 A4 stran v černobílém ladění
vychází 14.12.2006
cena: 50 CZK
Objednávat můžete na
Rachota vychází coby výroční bulletin internetového sajtu www.diycore.net, takže obsah je nasnadě. Kromě nejlepších špeků za poslední rok obsahuje profily a rozhovory se znovuobnovenými Michael´s Uncle, ale taky se Gnu, Lvmen a Yellow Press, vše provázané společensko-kritickými sloupky a spoustou fotek z akcí, nezanedbatelná je část recenzní (Ema Camelia, Vítrholc, Deverova chyba etc.). Kapitolou samou o sobě je erotický románek na pokračování a obálka zinu – komiks beze slov.


Když jsem se poslední únorový den rozhodoval, co budu po práci dělat, vomrdat se s Mamou pro mě byla jasná volba. Na akci, kterou Toro pojmenoval MamaMrdaKeftes, se každý keftesák těšil jak na první ubytovací stýpko. Každou akci, kterou děláme, provázejí mé tělo typicky tyhle příznaky: svědění v podbřišku, studený pot v zátylku a neurčitý pocit úzkosti. Poprvý to nesnášíte a je vám z toho šoufl (nausea voe!), popátý už si to užíváte jako první kocák po měsíci abstinence. Příznaky se typicky dostaví pár hodin před akcí a s každým rumem a příchozím návštěvníkem ustupují jak vlasy z Palova čela. U party, kde Mama omrdala Keftes, to bylo jiný. Příznaky se dostavovaly zcela neohlášeně a bez jakéhokoliv řádu už s týdenním předstihem. Aby taky ne, když jsme měli v Brně hostit mrdácké kapely jako je BOSS a sekretářka, Laundered Syrup, Unna a Planety. K tomu přidejte slovinskou kapelu Y a máte dokonale postaráno o sedm propocených trik.
Přichází den dé. Každý keftesák nervózní jak panna u mrkve. Na facebookové události přihlášeno víc lidí, než kolik je schopné Boro spolknout. Křenek mě uklidňuje slovy: „Co nejdriv dojdi bo sem nervozni jak pica uz z toho vecera". Jasně, bobe. Když jsem kolem sedmé hodiny došel do Bora, byli tam už dva platící lidi. Už jen tohle znamenalo předzvěst galaktického večera, protože platícího člověka před sedmou hodinou v Boru nepamatuju, co mi rostou vlasy na hlavě. Kolem osmé se lidi začali hrnout a jak přibývalo hodin, přibývalo i lidí. Když byl prolomen keftesácký rekord z Keftes Party Festu (116 platících), čárky už se mi mlžily jak lenonky nad kulajdou. Nakonec číslo stouplo na 130 a to, že byli další příchozí posílání s brekem domů, vím už jen z doslechu, stejně jako že tam nakonec fakt zahráli Y. Sorry, kluci, liskando na baru bylo tu noc proklatě magické a nešlo se ubránit. Za celý Keftes díky všem, co tehdy přišli, i těm, co jednou přijdou.
Klajban (Keftes party)
žánr: punk rock
země: Italy
data: June 2nd or 3rd